Co vlastně typický klient požaduje od banky? Chce pobočku na každém rohu? Imponují mu majestátní mramorové vestibuly? Je pro něj primární cena služeb, nebo stojí o pocit, že s ním banka zachází jako s "lepším" klientem? Odpovědi se vyvíjejí stejně, jako se mění společnost a jak přicházejí nové technologie. Vliv má ale také prostá obměna managementu bank. Noví šéfové se necítí tolik vázáni − tedy omezováni − strategiemi svých předchůdců, a mají tak menší zábrany při likvidaci dlouho a nákladně budovaných značek. Jako se to včera stalo v případě Poštovní spořitelny.

Její stoprocentní majitel, Československá obchodní banka (ČSOB), se po nedávné rošádě ve vedení rozhodl zahodit značku, která má prvorepublikové, a dokonce částečně i rakou­sko-uherské kořeny. Nejde přitom o maličkost: Poštovní spořitelnu najdeme na 3200 místech, čímž překonává všechny banky v zemi. A to i kdybychom pobočky všech finančních ústavů sečetli. Všechna tato obchodní místa se nyní přebarví do stylu ČSOB. Ta už je nyní největší bankou, pokud bereme v úvahu kritéria, jako je zisk či bilanční suma, nyní bude dominovat i počtem poboček. To samo o sobě má poten­ciál "retailovým" (tedy koncovým, maloobchodním) bankovním trhem zamíchat. Nejde však o nejvýznamnější zprávu, kterou "zaříznutí" Poštovní banky přináší.

Značky Poštovní spořitelna a ČSOB se spojují. Banka tím výrazně zvýší počet svých poboček

Už je to téměř 19 let, co se ČSOB k tisícům poštovních poboček dostala. Získala je v rámci převzetí kolabující Investiční a Poštovní banky, což na českém trhu způsobilo naprostý převrat. Ze středně velké ČSOB se stal škrtem pera lídr trhu. Operace však současně založila dlouholetou dvojkolejnost. Skupina se dělila na "modré", ty z ČSOB, a "červené", kteří se starali o značku a produkty Poštovní spořitelny.

Vzhledem ke zcela odlišné zákaznické bázi to tehdy mělo svou logiku. Na poště byli zvyklí řešit své finanční záležitosti především starší lidé a obyvatelé menších měst. Modré pobočky pak obsluhovaly klientelu, která vyžadovala komplexnější služby. Byla také v průměru bonitnější a dlouho i ochotnější tolerovat vyšší poplatky. I takové, na které jsme dnes už skoro zapomněli, například za prosté vedení účtu.

Zdánlivě nekomplikovaný vztah modrých a červených měl však navzdory odlišným cílovým skupinám i řadu třecích ploch.

Zbývá vám ještě 40 % článku

Co se dočtete dál

  • V textu se dále dočtete:
  • Čím si ještě ČSOB dokázala zkomplikovat život, jakou slepou uličku zkusila prošlapat konkurenční Česká spořitelna, jaký typ zákazníka ještě stojí za zvláštní přístup a kolik desetiletí stačí na sjednocení systémů.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se