Zatímco v loňském roce byl bitcoin hlavním tématem ekonomického fóra v Davosu, se ztrátou hodnoty největší kryptoměny opadl i zájem o toto téma. Diskutovalo se o něm mnohem méně a místo toho, aby se na diskuze o kryptoměnách stály fronty, jako tomu bylo loni, byla v sálech volná místa. 

V době posledního ročníku hodnota jednoho bitcoinu dosahovala více než deseti tisíc dolarů, nyní se pohybuje kolem tří a půl tisíce, a někteří investoři už ztratili víru v to, že by se bitcoin stal měnou budoucností.

"Myslím, že bitcoin spadne na nulu," řekl při jedné z diskuzí podle serveru CNBC Jeff Schumacher, zakladatel BDG Digital ventures, společnosti, která se zaměřuje na podnikové investice a je inkubátorem pro start-upy. Schumacher je mimo jiné investorem do mnoha společností, které se zaměřují na blockchain. "Myslím, že bitcoin je skvělá technologie, ale nemyslím si, že je to měna. Není totiž na ničem postavená," dodal.

Výhody investic do bitcoinu nevidí ani Glenn Hutchins, předseda North Island, společnosti poskytující služby v oblasti finančních služeb. Nemyslí si, že by se bitcoin používal obdobně jako peníze, věří ale, že by mohl fungovat jako úložiště jejich hodnoty. "To by mohla být role bitcoinu. V systému by mohl sloužit k tomu, aby lidem držel hodnotu jejich peněz," říká Hutchins.

Zakladatelka platební platformy BitPesa, díky které mohou lidé používat bitcoinu k posílání svých úspor do zahraničí, Elizabeth Rossielo v rámci jiné diskuze ekonomického fóra hovořila o tom, jak její společnost funguje v Africe. "Nesnažíme se nahradit místní africké měny, chceme usnadnit proces směny," říká Rossielo. BitPesa si zakládá na tom, že oproti běžnému převádění peněz na zahraniční účty, kdy jdou peníze přes několik bank a nejprve se musí proměnit za dolary, díky bitcoinům šetří na směně do cílové měny.

Podle profesora z Harvardu Kennetha Rogoffa by kryptoměny mohly být řešením zachování hodnoty peněz v zemích, které se potýkají s hyperinflací, jako je například Venezuela.

Šance na to, aby bitcoin nahradil peníze, je podle něj ale nulová. Kromě toho také kritizuje to, že kryptoměny jsou manipulovatelné. "Když s nimi někdo bude chtít dělat špatné věci, jsou cesty, jak na to. Na koho se pak obrátíme, až se to stane?" ptal se Rogoff s tím, že bitcoin funguje na technologii blockchain, jejímž principem je to, že je decentralizovaná.

Blockchain, tedy systém jakési decentralizované účetní knihy, který se používá při obchodování s kryptoměnami, naopak vidí jako budoucnost Schumacher. Podle něj je to nová generace infrastruktury, na níž budou fungovat společnosti. Tento možný pokrok přirovnal ke cloudovým technologiím, které jsou již běžnou součástí fungování podniků.

Společnice ve startupovém akcelerátoru 500 Startups Edith Yeungová je přesvědčena, že blockchainové technologie se rychle ujmou v oblasti plateb, především v Asii. "V mnoha rozvojových zemích lidé nemají ani kreditní karty, snáz se pak adaptují na blockchainové technologie," myslí si. V Asii podle ní rozvoj těchto technologií bude mnohem výraznější než v Evropě nebo v USA.

Budoucnost blockchainových technologií vidí i ředitel kryptoměny Ripple Brad Garlinghouse, podle něj budou rozsáhle užívány do pěti let. Schumacher předpovídá, že pokrok bude ještě rychlejší a užívání blockchainu bude poměrně běžné již za tři roky.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru