Od léta 2018 zvedla Česká národní banka svou základní úrokovou sazbu, takzvané dvoutýdenní repo, již sedmkrát na současných 1,75 procenta. Zatímco vyšší úroky spolu se zpřísněním podmínek, za kterých mohou banky poskytnout úvěry na bydlení, vedly k růstu úroků z hypoték na téměř tři procenta, úročení vkladů je stále hluboko pod inflací. Ta nyní činí zhruba dvě procenta.

Podle ekonoma Tomáše Holuba, který byl loni v prosinci po osmnácti letech působení na různých postech v rámci centrální banky jmenován do její sedmičlenné bankovní rady, lze ale těžko očekávat, že výnosy na bankovních účtech pokryjí více než ztráty způsobené inflací.

"Pokud chtějí lidé v bankách o něco vyšší výnos, tak se samozřejmě musí přesouvat zpátky do termínovaných nebo spořicích účtů. Na nich je průměrná výše úrokových sazeb někde okolo 1,3–1,4 procenta a postupně se zvyšuje s tím, jak si banky začínají více konkurovat o vklady. Ten proces samozřejmě může pokračovat. Můžeme se zdola blížit ke dvěma procentům, to znamená alespoň k pokrytí inflace," řekl Holub.

HN: Koruna neposiluje tak rychle, jak ČNB odhadovala, přestože základní úrokové sazby určované centrální bankou rostly. Proč se tak děje a proč kurz domácí měny již po několikáté neodpovídá prognóze ČNB?

Předpokládali jsme, že v prostředí celkem robustního růstu domácí ekonomiky a zvyšujícího se kladného rozdílu mezi českými a eurovými sazbami bude koruna tlačena k posílení. Předpokládali jsme tedy, že se návrat měnové politiky k normálnímu nastavení odehraje z velké části přes kurz koruny. Ve chvíli, kdy se to neděje, jsme svým způsobem rádi, že nám to vytvořilo více prostoru pro normalizaci měnové politiky (po ukončení intervencí proti posilování koruny v dubnu 2017, pozn. red.) prostřednictvím úrokových sazeb. Odpoutali jsme se díky tomu celkem viditelně od nulové dolní meze úrokových sazeb, kterou bych přirovnal k rohu boxerského ringu, ze kterého se centrální banka, pokud může, samozřejmě ráda dostane. V tom "rohu" má ztížené možnosti pro ovlivňování měnové politiky.

Zvyšování sazeb pomáhá také druhému z našich cílů, kterým je finanční stabilita. Jde o zbrzdění možné spirály mezi hypotečními úvěry a cenami nemovitostí. Slabší kurz koruny jsme proto vnímali jako příležitost k tomu, abychom sazby rychleji zvýšili. Tuto příležitost jsme získali hlavně díky změně globálního sentimentu mezi investory vůči rozvíjejícím se trhům, který nastal loni na jaře. Tehdy oslabovaly nebo minimálně neposilovaly všechny měny v regionu. V případě koruny bylo oslabení díky silné ekonomice a rostoucím úrokům relativně mírné a v poslední době se kurz koruny posunul k o něco silnějším hodnotám.

HN: Neortodoxní opatření centrálních bank v nedávných letech umožnila do oběhu dostat hodně peněz s cílem rozpohybovat ekonomiku. Platí dnes, že měnové nástroje fungují tak, jak fungovaly před těmito opatřeními? Nebo dochází k celkové změně v tom, co mohou centrální banky, včetně české, dělat?

Co se týče fungování měnových nástrojů, samozřejmě přenos změn v nastavení měnové politiky do ekonomiky vždy trvá dlouho a délka těchto zpoždění může být proměnlivá. Z mého pohledu vidíme, že tento přenos funguje celkem dobře. Možná ale v některých případech byla ta zpoždění o trochu delší, než jsme si mysleli. A to se netýká jen kurzu, platí to i pro trh práce. Ten byl už delší dobu relativně nažhavený. I když zaměstnanost rostla a lidí bez práce bylo naopak stále méně, mzdy začaly růst se zpožděním. To bylo možná větší, než je obvyklé, protože jsme se vynořovali z desetiletého období opakovaných ekonomických recesí a mentální nastavení lidí ve smyslu okamžitého požadování vyšších platů tím bylo asi také poznamenané.

V případě růstu sazeb z hypoték nastalo delší zpoždění proto, že tam vznikl souběh s opatřeními ČNB s cílem zabránit přehřátí odvětví úvěrů na bydlení. Proběhla marketingová kampaň ve stylu "poslední šance na získání dostupné hypotéky". V takovém prostředí nebyly banky ochotny zvyšovat hypoteční úrokové sazby, aby neprohrály boj o tržní podíl. Jakmile tato mánie opadla, vidíme, že sazby hypoték jsou najednou blízko tří procent, což je úplně normální přenos měnové politiky do ekonomiky, jenom možná o pár měsíců pozdržený některým specifickým faktorem. Také u sazeb na termínovaných nebo spořicích vkladech u bank vidíme, že začaly stoupat.

HN: Jestli rostou úroky na bankovních vkladech, tak jen velmi vlažně. Zde je zpoždění ještě větší.

Myslím si, že dlouhodobě pokrytí inflace je maximum, co od tohoto produktu můžeme čekat. Lidé se diví, že jim bankovní vklady nepokryjí ani inflaci. Ale to je dáno i tím, že drží spoustu peněz na běžných vkladech, které jsou primárně určené pro bankovní transakce, a ne pro tvorbu a zhodnocení úspor. Lidé se pomalu začnou vracet k termínovaným a spořicím účtům, které přece jen začínají nabízet vyšší zhodnocení oproti běžným kontům. Ale spořicí účet je stále konzervativním bankovním produktem, který dlouhodobě maximálně pokryje inflaci. Teď jsou na nich sazby v průměru 1,3 či 1,4 procenta, zatímco inflace je na dvou procentech. Pokud chce někdo dlouhodobě kladné reálné výnosy (převyšující míru inflace, pozn. red.) musí volit méně konzervativní finanční nástroje, které už jsou ale samozřejmě spojené s určitou mírou rizika.

HN: Co je potřeba k tomu, aby spořicí účty mohly nabízet úročení pokrývající alespoň inflaci?

Sazby ČNB se musí zvýšit ještě alespoň o jeden procentní bod. Pak si myslím, že tam je nějaká reálná šance pro to, aby v kombinaci s dosud zčásti nepromítnutými dopady předchozích zvýšení úrokových sazeb centrální banky vzrostly sazby na termínovaných vkladech u bank někam do blízkosti dvou procent, i když asi spíš lehce pod tuto úroveň. Že by v dohledné době byly sazby na spořicích účtech vyšší než dvě procenta, není podle mého názoru reálné.

HN: Jak rychle byste si přál, aby ČNB přistupovala ke zvyšování svých úrokových sazeb?

Kurz zůstává faktorem, který mluví ve prospěch rychlejšího zvyšování sazeb oproti naší prognóze. Ale jednak ta naše prognóza mnoho zvyšování sazeb nevidí, jednak přestalo platit to, že všechno ostatní se vyvíjí v souladu s našimi předpoklady. V zahraničí oslabil ekonomický růst a zároveň výrazně klesla cena ropy. Celkově tak zeslábly inflační tlaky v eurozóně. Trh proto očekává, že Evropská centrální banka bude držet záporné sazby až do konce roku 2020. Faktor kurzu, který mluví ve prospěch zvýšení, a zahraniční vývoj, který mluví naopak proti němu, se podle mě vzájemně zhruba kompenzují. Věřím, že nějaký prostor pro zvyšování sazeb v letošním roce nastane, ale nemusí to nutně být v jeho začátku. Dovedu si tak představit, že naše pauza ve zvyšování sazeb, kterou jsme si dali v prosinci, může pokračovat. Může to trvat klidně dvě tři zasedání v řadě, než přistoupíme k dalšímu zvýšení.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru