Majetek světových miliardářů se loni každý den v průměru zvýšil o 2,5 miliardy dolarů (56 miliard korun), což je meziročně o 12 procent. Od světové finanční krize se jejich počet téměř zdvojnásobil a v současné době je jich rekordních 2208. Podle reportu mezinárodní charitativní organizace Oxfam International je jejich majetek větší než kdy předtím. 

Organizace výroční studii publikovala před zasedáním Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, kde se každoročně schází část nejbohatších a nejvlivnějších lidí na světě. Zpráva se snaží upozornit na rostoucí propast mezi bohatými a chudými.

Bohatství se stále více koncentruje. Pokud sečteme jmění 26 v současné době nejbohatších lidí, dostaneme částku 1,3 bilionu dolarů (31,5 bilionu korun), což se rovná celkovému majetku 3,8 miliardy chudší poloviny lidstva.

Žebříček světových miliardářů podle Forbesu (v dolarech)

1. Jeff Bezos (112 miliard)

2. Bill Gates (90 miliard)

3. Warren Buffett (84 miliard)

4. Bernard Arnault (72 miliard)

5. Mark Zuckerberg (71 miliard)

Většina těchto miliardářů je americké národnosti. Patří mezi ně Jeff Bezos (Amazon), Bill Gates (Microsoft), Warren Buffett (Berkshire Hathaway) nebo Mark Zuckerberg (Facebook). Ve studii vycházeli ze seznamu světových miliardářů sestaveného časopisem Forbes. Podle něj jen tito čtyři zmínění podnikatelé dohromady vlastní 357 miliard dolarů (8 bilionů korun), což je mimochodem více než HDP Česka, který se pohybuje okolo pěti bilionů korun. 

Majetek současného nejbohatšího člověka na světě, majitele Amazonu Jeffa Bezose, meziročně stoupl na 112 miliard dolarů. Pouhé jedno procento jeho bohatství se pak rovná celkové částce, kterou má k dispozici na zdravotní péči celá Etiopie, v níž žije 105 milionů lidí.

Propast se prohlubuje

Chudší část světové populace meziročně tratila 11 procent, tedy půl miliardy dolarů denně. Prohlubující se propast mezi chudými a bohatými a podfinancované veřejné služby podle studie posilují hněv veřejnosti a mohou za nárůst nacionalismu. 

"Chudí trpí dvojnásobně - nemají přístup k základním službám a zároveň platí vyšší daně," řekla výkonná ředitelka Oxfamu Winnie Byanyimová. Podle její organizace se v uplynulých desetiletích snižovaly daně bohatým a korporacím. A když vlády nevybírají daně od bohatých, převedou daňové břemeno na chudé, například prostřednictvím daně z přidané hodnoty, vysvětlila Byanyimová. Oxfam proto volá po větších investicích do veřejného zdravotnictví a po silnějším a efektivnějším zdanění velkých firem a bohatých.

Celosvětově jsou sociální nerovností obzvláště ohroženy ženy. V globálním průměru loni vlastnili muži o 50 procent více než ženy. Ty mají často také kvůli zastávaným neplaceným činnostem typu péče o děti a starší lidi méně času se politicky angažovat, což pomáhá stávající hospodářský systém vytvořený muži a pro muže udržovat, vyvozuje Oxfam.

Potěšující nicméně je, že se mezi lety 1990 a 2010 podařilo snížit na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě. Na světě jich s 1,90 dolaru (43 korun) na den nyní žije 736 milionů.

Analytik Oxfamu Tobias Hauschild, který se zaměřuje na daně, také připomněl další pozitiva jako plány Evropské unie na zdanění velkých koncernů nebo zrušení bankovního tajemství ve Švýcarsku. "To jsou věci, o jakých se před deseti lety nemluvilo," řekl Hauschild agentuře DPA. Důležitost důsledné sociální politiky připomnělo ekonomům a politikům i zvolení Donalda Trumpa, brexit nebo nárůst popularity extremistických stran, dodal zástupce Oxfamu.

Související