Nový rok přinesl další dilema do diskuse o tom, má-li Česko nadále zůstat věrné vlastní koruně, nebo stanovit pevný termín pro přijetí společné evropské měny, k němuž se při vstupu do Evropské unie zavázalo. Pro euroskeptiky jde o potvrzení jejich odporu k euru, zatímco eurooptimisté jej vnímají jako přesný opak.

Řeč je o nekonečném seriálu na téma, jak zachránit předlužené italské banky a přimět italskou ekonomiku k výraznějšímu růstu. Vláda v Římě tento týden poskytla finanční pomoc již páté bance za posledních deset let. Další zachraňovanou bankou se tento týden stala Banca Carige z Janova. Celkem se země za stejné období vypořádala s potížemi takřka deseti finančních domů.

Za cenu rostoucího státního dluhu dokáže vláda v Římě zatím zvládat bankovní problémy své země sama. Někdy k tomu ovšem musí být nejprve přinucena evropskými institucemi, jako se to stalo v případě zásahu Evropské centrální banky do řízení právě janovské Carige. To příznivce eura těší, protože v tom vidí sílu evropské spolupráce, která navzdory občasným zádrhelům funguje. Pro euroskeptiky jde naopak o jasný důkaz toho, že italské banky jsou tikající bombou, jejíž brzký výbuch přivede celý projekt jednotné evropské měny do záhuby. Proč by Česko mělo vstupovat do klubu, který má namále, říkají. Optimisté jim oponují, že právě v jednotě měnové unie tkví navzdory současným problémům síla celé Evropské unie. Podle nich se Česko s vlastní měnou, na rozdíl třeba od Slovenska, které euro přijalo před deseti lety, pasovalo do role druhořadého člena EU.

Euroskeptici varují, že jak vláda v Římě, tak celá EU nedokážou italské banky zachránit, budou-li se jejich problémy dál prohlubovat. To sice bylo v minulosti možné v případě Irska, Portugalska, Španělska, Řecka či Kypru, ale ani v jednom případě nešlo o tolik peněz. Italský účet by byl mnohem vyšší. Jen vlastními silami se s problémy předlužených bank na pokraji bankrotu dokázalo vypořádat dvoumilionové Slovinsko. Itálie je ale třetí největší ekonomika v eurozóně a osmá největší na světě. To je příliš velké sousto i pro jinak bohatou Evropu.

Italské banky zatěžuje zhruba 350 miliard eur v nesplácených úvěrech, což představuje více než 11 procent ze všech poskytnutých půjček. Tamní banky tak mohou prodělat až 11 eur z každých sto eur, které si od nich jejich zákazníci půjčili. Situace je sice lepší než v roce 2015, kdy ztráty činily více než 17 eur na každých sto zapůjčených eur. Průměr podílu nesplácených dluhů, které zatěžují banky v celé Evropské unii, je ale pod čtyřmi procenty. V Česku činí dokonce jen 3,3 procenta. To je z hlediska současných úrokových měr a velikosti vkladů v českých bankách zvládnutelná situace.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V placené části se dočtete:
  • Co může za špatný stav bank v Itálii.
  • Jak se z nutnosti záchrany dostaly velké bankovní domy?
  • Co by Itálii nejvíce pomohlo a proč jí musí dělat vrásky na čele výkon německé ekonomiky.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru