Osmá sobota protivládních protestů ve Francii ukázala dva souběžné jevy. Na jedné straně padesát tisíc účastníků z první lednové soboty má daleko k takřka třem stům tisícům z loňského listopadu, současně je však zjevná radikalizace části žlutých vest.
Násilí, barikády a zapalování aut se objevovaly od počátku, ale minulou sobotu sociální sítě zachytily uprostřed Paříže ničím nevysvětlitelný pěstní atak takřka dvoumetrového bývalého profesionálního boxera na policistu. Útok odsoudila Francouzská boxerská federace, ale neformální vedení protestujících zůstalo zticha, podobně jako v jiných případech. Stejně nápadná byla absence odsudku na krajní politické pravici i levici.
Původně široce podporované hnutí odmítající vládou nařízené zdražení benzinu a nafty, jež se bezprostředně dotklo především lidí na venkově, se proměňuje. Jacline Mouraudová, jedna z neformálních zakladatelek žlutých vest, která se už v polovině loňského října veřejně postavila proti "štvanici na automobilisty", nyní zakládá politické hnutí, které chce prosazovat požadavky protestujících, ale zároveň odmítat násilí a respektovat demokratické instituce.
Názorové posuny uvnitř žlutých vest vládě otevírají větší manévrovací prostor, protože v listopadu a prosinci protestující požadovali nejen zrušit ohlášené zdražení, ale i demisi prezidenta Emmanuela Macrona. Ten prvotnímu požadavku vyhověl, ale současně dal najevo, že hodlá pokračovat v reformách, s nimiž na jaře 2017 vyhrál volby. Po incidentech z minulé soboty premiér Édouard Philippe ohlásil, že v postupu vůči násilníkům úřady přitvrdí, v úvahu přicházejí i předběžná zadržení podobně jako při nepokojích na fotbalových stadionech.
Represivní opatření radikály mezi žlutými vestami zřejmě neodradí. Pro celkový výsledek nynějšího sociálního střetu ve Francii bude však důležité, zda a jak vláda dokáže navázat dialog s těmi, kteří jsou ochotni hledat řešení u jednacího stolu.
