Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom ve čtvrtek informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Podle MF tak jde o druhý nejlepší výsledek od roku 1996. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun.

Za lepším výsledkem je podle MF i ekonomů především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším než plánovaném výběru daní a sociálního pojištění. "Hlavní vliv lepšího než plánovaného výsledku lze spatřovat v překročení rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení zhruba o 20 miliard korun a také v překročení rozpočtu ostatních příjmů také zhruba o 20 miliard korun," informovalo MF.

U výdajů se pak podle ministerstva pozitivně projevilo řízení obsluhy státního dluhu, což vedlo proti plánům k úspoře 4,5 miliardy korun.

I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška bylo lepší než původně plánované hospodaření způsobeno především silným růstem zaměstnanosti a mezd, který se promítl do vysokého přírůstku sociálního pojistného. "Stejná příčina pak umožnila solidní růst spotřeby, který se odrazil ve výběru DPH. Na straně výdajů přispěly k lepšímu výsledku oproti očekávání nižší úrokové náklady na obsluhu státního dluhu," uvedl.

Ekonom Pavel Kovanda označil přebytkový rozpočet za politický a částečně i ekonomický úspěch. Příjmy státu podle něj stoupají hlavně díky rostoucím mzdám, ze kterých lidé odvádějí více peněz. Ekonomická prosperita má na kladném výsledku podle Kovandy větší podíl než EET nebo kontrolní hlášení. "V kontextu pokrizové situace je hospodaření s veřejnými prostředky v ČR relativně zdravé. To oceňují i ratingové agentury. V roce 2018 Česká republika dosáhla nejlepšího ratingu svých dluhových závazků," říká Kovanda. Český zahraniční dluh je společně s tím estonským dlouhodobě hodnocen nejlépe ze všech zemí bývalého východního bloku.

V průběhu roku bylo již jasné, že se pokladnu daří lépe plnit, takže vláda mohla popustit uzdu i na výdajové straně, doplnil analytik Komerční banky Jakub Matějů. Výdaje tak proti předchozímu roku vzrostly o 9,5 procenta a o 1,8 procenta překonaly rozpočtové plány. Rostly zejména výdaje na sociální dávky včetně důchodů. Rozběhly se i veřejné investice. Hlavně výdaje na investiční projekty se spolufinancováním z fondů EU se proti loňsku téměř zdvojnásobily. Zbývá doufat, že se vykázané investice přetaví v nové kilometry železničních tratí, dálnic, či do vyšší kvality vzdělávání, dodal.

K výhledu rozpočtu na rok 2019 Matějů připomněl, že ekonomika začala již ve druhé polovině loňského roku zpomalovat. Optimistický vládní scénář vývoje příjmů se tak podle něj nemusí naplnit. Se slabším růstem ekonomiky budou souviset i vyšší výdaje na sociální dávky. "Proto soudíme, že schodek bude v příštím roce proti plánům ministerstva hlubší a dosáhne 50 miliard korun," odhadl.

Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského nebude příjmová strana státního rozpočtu v příštím roce už tak příznivá vzhledem ke zpomalující ekonomice a rostoucím úrokovým sazbám. Na druhou stranu nepředpokládá, že poleví tlak na další zvyšování platů státních zaměstnanců. Očekává i vyšší výdaje na obranu.

Související

Vláda neinvestuje, říká opozice

Podle opozičních stran rozpočet v době ekonomického růstu nemyslí na investice a reformy, za přebytkem loňského státního rozpočtu ve výši 2,9 miliardy korun je řada faktorů, které kabinet nemohl ovlivnit. "Při pohledu na detailní čísla se však ukazuje, že za dobrým výsledkem stojí faktory, které současná vláda ovlivnit nemohla," prohlásil předseda ODS Fiala. Zmínil se například o růstu příjmů z prodeje emisních povolenek, kde cenu určuje trh, a finální proplacení evropských projektů z období 2007-2013.

Podle Fialy by hospodářský růst bylo možné využít lépe. "Je škoda, že aktuální růst využívá vláda místo na potřebné změny státní správy, kvality vzdělávání nebo investic do dopravní infrastruktury na obědy zdarma, jízdné téměř zdarma a podobně," dodal Fiala.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) uvedl, že růst příjmů státního rozpočtu je tažený nízkou nezaměstnaností a růstem mezd ve firmách i ve státní správě. Za další faktor zlepšení výsledků rozpočtu považuje peníze z Evropské unie, bez kterých by byl v deficitu. "Je pozitivní, že vládě se konečně podařilo realizovat alespoň nějaké investice, nicméně stále to není dostatečné," dodal.

Předseda SPD Tomio Okamura má zásadní výhrady k výdajům. "Výsledek mohl být pro peněženky našich občanů mnohem lepší - pokud by vláda výrazně šetřila náklady při správě státu, tzn. například zrušili financování politických neziskovek, omezili podporu nepřizpůsobivým občanům či solárním baronům," napsal Okamura. Preferoval by snížení daní či investice do infrastruktury. Současný výsledek považuje za "smutnou nevýhru". "V příštích letech přijde zákonitě období ekonomické krize, a tyhle prohospodařené peníze budou citelně chybět," dodal.

Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka předvedlo ministerstvo financí klasický účetní trik trvající dlouhé roky. "Naplánujeme nereálný schodek, abychom mohli být slavní," vysvětlil. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun. "Navíc tam hodně skočily evropské peníze z minulého období," prohlásil Bělobrádek.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil uvedl, že přebytek je důkazem toho, že vláda v době ekonomického růstu zanevřela na investice a strukturální reformy. "Místo toho upřednostnila dobře vypadající čísla. Těmi pak bude mávat a bít se do prsou, jak nás zachránila. Opak je ale pravdou," uvedl Pospíšil v tiskovém prohlášení.

Pozitivní odezvy se vláda dočkal jen od šéfa KSČM Vojtěcha Filipa, jehož strana kabinet toleruje. "Vychází zejména ze samotného růstu ekonomiky, malé nezaměstnanosti, takže jsou příjmy kladně ovlivněny zvýšeným příjmem daně fyzických osob. Pozitivně lze hodnotit i nárůst kapitálových výdajů a příjmy z EU. Nesoulad mezi jednotlivými položkami bude předmětem jednání o státním závěrečném účtu," řekl Filip.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 130,3 miliardy korun na 1403,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 121,2 miliardy na 1401 miliard korun.

Celkové daňové příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění stouply loni meziročně o 83,3 miliardy na 1239 miliardy korun a překročily plány MF o 19,7 miliardy korun. Samotné daňové příjmy meziročně stouply o 36,5 miliardy na 725,8 miliardy korun a plán překročily o 3,5 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply zhruba o pět procent na 279 miliard korun. To bylo zhruba dvě miliardy méně, než MF plánovalo. Důvodem je podle úřadu neplánované odložení účinnosti třetí a čtvrté fáze EET.

Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 159,3 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 117,5 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o dvě procenta.

Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Loni na ně šlo 556,6 miliardy korun, což je meziroční růst zhruba o 26,6 miliardy korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 19,4 miliardy korun.

Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 37,9 miliardy na 119,6 miliardy korun. Z celkové částky bylo 64,7 miliardy korun určeno na financování společných programů EU a ČR. "Rostoucí investiční aktivitu státu potvrzuje i skutečnost, že za poslední čtyři měsíce bylo v rámci kapitálových výdajů ze státního rozpočtu čerpáno 71,2 miliardy korun, zatímco za období prvních osmi měsíců to bylo jen 48,5 miliardy korun," uvedlo MF.

Na letošní rok ministerstvo financí naplánovalo státní rozpočet se schodkem 40 miliard korun, což kritizuje opozice. Schillerová uvedla, že MF opět vycházelo z konzervativního odhadu příjmů rozpočtu. "A do toho musíte zakomponovat priority a těmi jsou navýšení důchodů. A neustále dorovnáváme deficit v platech veřejného sektoru," uvedla.

Loni zároveň klesl státní dluh, a to o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun. Na každého Čecha hypoteticky připadl dluh zhruba 152 tisíc korun.

Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu podle MF klesl na 30,6 procenta ze 32,2 procenta v roce 2017.

Ministerstvo v prosinci uvedlo ve Strategii financování a řízení státního dluhu, že letos bude potřebovat na financování státního dluhu 331,2 miliardy korun. Pro rok 2018 úřad počítal s 351,3 miliardy korun. Podle stejného materiálu skutečné výdaje na obsluhu státního dluhu v roce 2018 činily 40,6 miliardy korun.

Rozpočty 1993-2018 (v miliardách korun)

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru