Růst automatizace má v globálním hledisku zatím zanedbatelný vliv na zaměstnávání lidí," říká hlavní ekonom Světové banky Pinelopi Koujianou Goldberg pro agenturu Bloomberg.

Analýza The World Development Report 2019 vydaná Světovou bankou je jedna z mnoha studií, které popisují dopady technologií na zaměstnanost. V minulosti podobné texty předpovídaly, že kvůli automatizaci zanikne více pracovních míst, než bude díky ní vytvořeno. "Strach z toho, že kvůli robotům bude méně pracovních pozic, není opodstatněný," říká Koujianou Goldberg. Podle analýzy pracovní místa nezmizí, jen se změní jejich charakter.

Více než dvě třetiny robotů operují v automobilovém, elektrotechnickém nebo strojírenském průmyslu. Když čínská skupina Foxconn technology, největší smluvní výrobce elektroniky na světě a hlavní výrobce telefonů firmy Apple, zapojila do procesu výroby roboty, snížila počty zaměstnanců o 30 procent.

Ruská Sberbank využívá umělou inteligenci při poskytování půjček. Nyní o jejich poskytnutí rozhoduje v 35 procentech případů, do pěti let by měl počítač rozhodovat o 70 procentech žádostí. Roboti zde už nahradili tři tisíce lidských zaměstnanců.

Množství robotů raketově stoupá. V roce 2019 počet těch, kteří budou "pracovat" v průmyslu, podle studie stoupne o 1,4 milionu na 2,6 milionu robotů po celém světě. Nejvyšší množství robotů v přepočtu na jednoho pracovníka je v Německu, Koreji a Singapuru. Ve všech těchto zemích i přesto zůstává zaměstnanost vysoká.

Nové technologie také způsobují to, že se výroba přesouvá. Ve chvíli, kdy je automatizace levnější než lidská pracovní síla, mohou firmy přesunout výrobu blíže spotřebitelským trhům. 3D tisk například umožnil německému Adidasu vytvoření dvou "rychlých továren" na výrobu bot, jedné v Německu a druhé v USA. Ve vietnamských továrnách pak zrušil více než tisíc míst ve výrobě. Nizozemská společnost Philips Electronics díky automatizaci přesunula výrobu z Číny zpět do Nizozemska.

Zatímco vliv robotizace zatím není znát v globálním hledisku, podíl lidí zaměstnaných v průmyslu za posledních dvacet let klesl o více než deset procent v zemích, jako je Spojené království, Španělsko nebo Singapur. Pracovníci přešli z průmyslového odvětví ke službám.

Roboti sice nahrazují takové práce, které vyžadují nízké dovednosti, často ale nabízejí jiné možnosti. Napříč Evropou nové technologie, které nahrazují rutinní práci, mezi roky 1999 a 2016 vytvořily podle odhadů Světové banky zhruba 23 milionů pracovních míst, což je přibližně polovina nárůstu celkové zaměstnanosti.

Podle analýzy lidé nepřijdou o práci, jen po nich zaměstnavatelé budou požadovat jiné dovednosti. "Nakódovatelné" pracovní pozice, rutinní činnosti budou nahrazeny, ale pracovní místa vyžadující kognitivní schopnosti podle Světové banky zůstanou lidem. Dovednosti, jako je komplexní řešení problémů, kritické myšlení nebo argumentace, zatím roboti nahradit nedokážou.

Od roku 2001 podíl zaměstnaných na nerutinních pracovních pozicích, které vyžadují kognitivní a sociálně-behaviorální schopnosti, vzrostl z 19 na 23 procent v rozvíjejících se ekonomikách a z 33 na 41 ve vyspělých státech.

Pozice, které vyžadují mezilidskou interakci, nebudou, alespoň v blízké době, nahrazeny stroji. Mezi kognitivními schopnostmi, které nemohou nahradit roboti, je i práce v týmu, rozpoznávání emocí, které posilují týmovou práci, nebo řízení zaměstnanců.

Kromě toho podle Světové banky nové technologie také mění to, jak lidé budou v budoucnu pracovat. Dávají prostor takzvané gig ekonomice neboli zásilkové ekonomice. V tomto systému si firmy více najímají nezávislé zaměstnance na krátkodobé úvazky. Díky digitalizaci a různým platformám vzniká stále více služeb na vyžádání - jako je dovoz potravin, taxikářské služby, ale i účetnictví, editace nebo hudební produkce. Toto prostředí vytváří možnosti právě pro ty, kteří pracují samostatně, díky platformám tak více lidí získává jednorázové zakázky místo toho, aby měli uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem.

Díky tomu podle studie lidé v průběhu života vystřídají více pracovních pozic. Mezi cenné dovednosti proto v budoucnu bude patřit také kombinace různých schopností, větší adaptabilita a s tím také schopnost dělat více různých zaměstnání v průběhu kariéry.

Kvůli nadcházejícímu přechodu k gig ekonomice by se podle Světové banky měl změnit systém sociálního zabezpečení. Státy by například měly zajistit sociální pojištění, které není závislé na zaměstnání, aby se i lidem, kteří nemají dlouhodobé úvazky, dostalo sociálních jistot.

Analýza také nabízí rady, jak by se jednotlivé státy měly na nadcházející změny připravovat. Hlavní je podle ní investice do lidského kapitálu, především do vzdělávání dětí již v útlém věku. Důležitý je právě rozvoj kognitivních a socio-behaviorálních schopností. Další radou je již zmíněné sociální pojištění, které by mělo umět reagovat na to, že lidé budou v budoucnu méně zaměstnáváni na dlouhodobé úvazky.

"Toto je čtvrtá průmyslová revoluce, už tady byly tři a všechny jsme zvládli překonat. Toto není případ toho, že by stroje zcela eliminovaly lidstvo," říká Koujianou Goldberg. "Nakonec se přizpůsobíme," dodává.

Obavy ale podle Světové banky panují kolem rozvojových zemí, například v Africe. Tím, že region nabízel levnou pracovní sílu, růst ekonomiky v těchto zemích často závisel na zahraničním trhu. Mzdy již ale nehrají takovou roli, pokud stroje nahradí pracovníky. Pro rozvojové regiony tak může být technologický progres překážkou v růstu.

Související