Rozhodování o budoucnosti klimatu se protahuje. Ostrovní vlády viní vyspělé země ze svého zániku, rozvojové státy hrají o mírnější pravidla

Pátek je oficiálně posledním dnem klimatické konference COP24 v Katovicích, na níž se podle mnohých odborníků rozhoduje nejen o životech současníků, ale především jejich dětí - zástupci téměř dvou stovek států zde pracují s výhledem na konec tohoto století.

Je však zřejmé, že se jednání protáhnou a výsledná dohoda bude známá nejdříve v sobotu. Mohou za to především neshody mezi rozvojovými a vyspělými státy o znění takzvaného jízdního řádu Pařížské dohody, jejímž cílem je zpomalit globální oteplování.

Pokud se letos státníci nedomluví na těchto pravidlech pro uplatňování dohody z roku 2015, mohlo by to mít podle vědců pro Zemi katastrofální důsledky. Nejdrastičtěji by oteplení planety, které podle predikcí povede ke zvyšování hladiny světových oceánů, pocítily ostrovní státy. I to je důvod, proč ke konci zdlouhavých diskusí jejich zástupci ztrácí s rozvinutými zeměmi trpělivost.

Permanentní stav nouze ostrovních států

Ralph Regenvanu, ministr zahraničí tichomořského souostroví Vanuatu, tento týden na tiskové konferenci uvedl, že rozvinuté země brání jakékoliv možnosti nastavit jasná pravidla pro dodržování závazků, které si jednotlivé země v rámci Pařížské dohody stanovují. Jmenovitě přitom uvedl Spojené státy. Dodal, že ho to hluboce mrzí především proto, že vidí "občany Spojených států a dalších rozvinutých zemí po celém světě trpět kvůli devastujícím důsledkům globálního oteplování".

Za spojence USA Regenvanu označil Austrálii a Japonsko. Kritikou však nešetřil ani pořadatele letošní COP24 - Polsko - za jeho velkou závislost na uhlí a propagaci této suroviny jakožto kulturního dědictví slezského regionu. Jeho prohlášení navazují na dřívější varování ostrovních států Kiribati, Samoa, Tuvalu, Cookových ostrovů a Malediv, že jejich státy čelí kvůli globálnímu oteplování zániku.

Podle odborníků však může být Regenvanuova tvrdá dikce součástí vyjednávací strategie, která má za cíl vytvořit mediální tlak. Ačkoliv prezident Trump loni oznámil, že USA od Pařížské dohody odstoupí při první příležitosti (podle smlouvy je to možné až koncem roku 2020), podle Petra Kalaše, poradce ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), Spojené státy vyjednávají na konferenci aktivně a konstruktivně.

Hlavní vyjednávač za Českou republiku Pavel Zámyslický z ministerstva životního prostředí (MŽP) jeho slova potvrzuje. "Aktivně vystupují a snaží se dál vyjednávat tak, jako by v té Pařížské dohodě měli zůstat. To znamená, že dál tvrdě vystupují proti tomu, aby byl svět bipolární a aby rozvojové a rozvinuté státy musely splňovat rozdílná pravidla," říká Zámyslický.