Aby firmy mohly prosazovat zásady společenské odpovědnosti, kam patří kromě filantropických aktivit i vymýcení korupce a ekologicky šetrné řízení, je pro ně klíčové, aby se zapojilo co nejvíc zaměstnanců − dobrovolně. Takzvanou CSR strategií (corporate social responsibility) se zabývá stále více českých podniků.

Společností, která v poslední době výrazně proměnila svoji CSR strategii, je banka Moneta. "Pro nás to není jen charita, dobrovolnictví a granty. Důležitým pilířem je udržitelné podnikání, tedy ochrana životního prostředí, sociální dopady našeho podnikání v regionech a transparentní financování," řekla při debatě HN Martina Lambert, která v Monetě Money Bank odpovídá za komunikaci a CSR.

Moneta například zavedla pro všechny své zaměstnance možnost, aby každý rok strávili dva placené dny pomocí neziskovce, kterou si zároveň sami vyberou. Zaměstnanci na všech pozicích tak mohou podle Martiny Lambert v těchto dnech s podporou firmy "páchat dobro". "Lidé potom často v pomáhání pokračují i bez podpory od firmy," dodala.

75 procent

expertů si myslí, že se CSR stává v Česku větším tématem.

32 procent

Čechů si vybaví nějakou společensky odpovědnou firmu.

 

Pomáháme dlouhodobě

Debaty HN o společenské odpovědnosti firem, kterou moderoval šéfredaktor Martin Jašminský , se zúčastnili Anna Vaníčková z poradenské společnosti KPMG, Martina Lambert z Monety Money Bank, Tomáš Macků za společnost Ipsos a Dominika Herdová z organizace Byznys pro společnost.

Nejen pro velké firmy

Větší zájem firem o CSR potvrzují i výzkumy agentury Ipsos, která téma společenské odpovědnosti sleduje už deset let. "Závěry jsou takové, že si k těmto aktivitám postupně našli cestu manažeři, kteří je propojují s byznysovými plány. Dělají to i proto, že si uvědomují, že se tím zvyšuje vazba k firemní značce a loajalita zaměstnanců," řekl Tomáš Macků, research & communication director v Ipsosu.

Podle dat Ipsosu vnímá 90 procent lidí pozitivně jakoukoliv nadstandardní aktivitu firem. A téměř třetina Čechů si dokáže spontánně vybavit jméno společensky odpovědného podniku.

Prospěšnost CSR u veřejnosti potvrzuje také Dominika Herdová, manažerka programu CSR a firemního dobrovolnictví z organizace Byznys pro společnost. Ta mimo jiné radí firmám, které chtějí svoji společenskou odpovědnost více řešit a nevědí třeba, jak začít. Její organizace dokáže společnosti propojit s vhodnými neziskovkami, které jejich pomoc potřebují.

Podle Herdové v případě CSR nejde jen o velikost rozpočtu. "To, že společenská odpovědnost je jen pro velké firmy, je mýtus. Oslovují nás často menší firmy, které mají třeba dvacet až padesát zaměstnanců," dodává.

"Spousta menších firem navíc CSR dělá sama od sebe, jen to tak nenazývají," dodala v debatě HN Anna Vaníčková, která má tuto oblast na starosti v poradenské společnosti KPMG. Sama za jednu z důležitých věcí pro firmu, která hodlá dělat udržitelný byznys, považuje zapojování sociálního podnikání do dodavatelských řetězců.

Téma sociální odpovědnosti podle ní proniká ve firmě i do přijímacích pohovorů. "Pro mladší generaci je to věc, na niž se ptají. Důležité je to i pro mnohé z našich klientů a objevuje se to i jako jeden z požadavků u výběrových řízení," dodala Vaníčková, senior manažerka KPMG pro CSR.

Zapojení zaměstnanců

Podpora CSR aktivit od manažerů a majitelů je pro začátek klíčová. Pro dlouhodobý úspěch jakékoliv firemní strategie zaměřené na sociální odpovědnost je ale důležité aktivní zapojení zaměstnanců. "Vidíme tu energii mezi lidmi, kteří to dělají rádi. Sami přináší náměty a nápady, jak a komu pomoci," řekla Martina Lambert z Monety s tím, že zaměstnanci pak za "svoje" projekty bojují. Podle ní jen takový přístup může být uvěřitelný a udržitelný.

Podobnou zkušenost mají v KPMG. "Když jdete pomáhat do organizace, kterou si sami vyberete, jde se vám tam lépe," řekla Anna Vaníčková.

Pro KMPG je jako pro firmu zaměřenou na služby ideální rovněž jeden z dalších trendů, který do oblasti CSR proniká − expertní poradenství vybraným neziskovým organizacím, s nimiž se nepracuje jednorázově, ale dlouhodobě. "Naši zaměstnanci si vyberou jednu neziskovku, které se celý rok po všech stránkách věnujeme a jsme s ní v kontaktu i později," řekla Vaníčková. Pro samotné zaměstnance KPMG to má i další význam, protože to přispívá k jejich osobnímu rozvoji.

Expertní pomoc nemusí být jen při účetnictví, psaní projektů nebo získávání peněz. "Naši lidé dokážou neziskovky propojit s lidmi, na jejichž dveře by se bály jít zaklepat," dodala Martina Lambert z Monety.

Odmítnutí pomoci

Těžkým, ale bohužel nezbytným okamžikem je pro firmy, které chtějí CSR dělat, odmítání žádostí o pomoc, protože všem nikdo vyhovět nedokáže. Vyhnout se tomu jde částečně tím, že si neziskovky před žádostí zjistí, na které oblasti se firma ve svojí strategii zaměřuje.

"Spousta neziskovek to neví a necílí se svými žádostmi na vhodné firmy," komentovala situaci Dominika Herdová z organizace Byznys pro společnost. Podle ní ve prospěch hlavně menších neziskovek, které tyto chyby dělají, hraje fakt, že se firmy snaží více zaměřit na menší a středně velké organizace, kde může být jejich pomoc nejvíce vidět.

Související