S novým srovnáním spotřebitelských půjček přišla po roce nezisková společnost Člověk v tísni. Hodnotila všech 39 společností, které získaly od České národní banky licenci k poskytování úvěrů, z testu vyjmula stavební spořitelny, leasingové společnosti a zprostředkovatele úvěrů. Hlavními kritérii hodnocení byly celková cena úvěru, náklady, které klient zaplatí při prodlení, transparentnost a komunikace ústavu s půjčujícím, vstřícnost k němu a úroveň prověřování žadatelů o úvěr v registrech.

V celkovém srovnání zvítězila stejně jako vloni Air Bank, druhé místo obhájila společnost Zonky, na třetím místě nahradil Cofidis Home Credit. „Cofidis byl vloni o několik příček níže, letos mu pomohla důsledná práce s úvěrovými registry, což bylo letos nově posuzované kritérium,“ uvedl expert Člověka v tísni na problematiku dluhů Daniel Hůle. Air Bank zvítězila díky nabídce cenově dostupných půjček, srozumitelné komunikaci a vstřícnosti vůči klientům. I praxi společnosti Zonky, která zprostředkovává půjčky, lze podle Hůleho označit jako vysoce odpovědnou.

V podprůměrném pásmu se umístily zejména nebankovní společnosti poskytující drahé půjčky. „Přestože některé z nich uspěly v posuzování transparentnosti, celkové hodnocení zůstává slabé i s ohledem na dodatečné náklady, kterými jsou zatěžováni jejich klienti v případě problémů se splácením,“ uvedl David Borges, který má Index odpovědného úvěrování na starosti. Na posledních třech místech skončily společnosti Ferratum, ProfiCredit a CentroFinance.

Výsledky analýzy potvrzují, že v cenách půjček existují obrovské rozdíly. Modelový příklad, s nímž autoři pracovali, předpokládal roční půjčku ve výši 50 tisíc korun. V úvahu přitom nebyly brány bonusy při první půjčce, odměny za řádné splácení a podobné výhody. U společností s nejlepší nabídkou, jako jsou Air Bank, Hellobank či Komerční banka, přeplatí půjčující modelový úvěr asi o dva tisíce.

„Rozumné ceny nabízejí i mnozí jiní – celá polovina testovaných společností nebude chtít za padesátitisícový úvěr více než pět tisíc korun,“ upozornil Borges. Na trhu jsou však i mnohem dražší nabídky. Řada známých nebankovních společností si za stejný úvěr nechá zaplatit kolem čtyřiceti tisíc korun, tedy i desetkrát více. „Ze srovnání se pak zcela vymykají půjčky od CentroFinance a OPR-Finance, jejichž revolvingové úvěry jsou tak drahé, že cena roční půjčky je mnohem vyšší než půjčka samotná,“ dodal expert.

Lidé by proto měli být podle Borgese opatrní a o cenu se zajímat. „Určitě se vyplatí začít v bankách nebo společnostech typu Zonky či Cofidis. Vždy bych se měl zajímat o celkové náklady, které budu muset zaplatit, nikoliv jen o úrokovou sazbu či poplatek. Dvojnásobně to platí u menších nebankovních společností,“ dodal Borges.

Dobrou zprávou podle Člověka v tísni je, že řada společností neúčtuje klientům sankce, přestože to zákon umožňuje. Mezi vstřícnější společnosti patří podle Borgese Air Bank, Raiffeisenbank, Komerční banka, Zonky či Česká spořitelna. „Přestože to zákon umožňuje, tyto společnosti neúčtují svým klientům pokuty za prodlení anebo je výrazně snížily. Většina společností však na pokutách trvá, a to navzdory tomu, že vedle nich účtuje i vysoké smluvní úroky a úroky z prodlení. Nejagresivnější postup přitom uplatňují společnosti Ferratum a ProfiCredit,“ uvedl expert.

Podle indexu také roste počet společností, které na svých webových stránkách mají srozumitelné úvěrové kalkulačky, přestože ceny, s nimiž při výpočtech pracují, bývají často orientační. Takovou službu nabízejí dvě třetiny společností. „Zbytek nutí potenciální klienty vyplnit osobní údaje a kontaktuje klienty zpětným voláním. Mezi tyto společnosti patří například ProfiCredit, CFIG nebo Pronto Credit,“ řekl Borges. Některé společnosti podle něho sice úvěrové kalkulačky nabízejí, ale jejich funkčnost nelze považovat za dostatečnou. „Například Raiffeisenbank pracuje ve svojí kalkulačce pouze se zvýhodněnou úrokovou sazbou, která je podmíněna zřízením běžného účtu. ČSOB sice nabízí kalkulačku s realističtější sazbou, ale výpočet nezobrazuje celkové náklady, pouze měsíční splátky,“ dodal.

Téměř všechny společnosti mají na svých webových stránkách obchodní podmínky. „Zveřejnění vzorů smluv se však některé společnosti brání, a to včetně velkých bankovních domů. Řada bank také stále nutí zákazníky číst dlouhé právní dokumenty, přestože jiné společnosti ukazují, že smlouvy zkrátit lze,“ řekl Hůle.

Trh spotřebitelských úvěrů se tak podle Člověka v tísni postupně kultivuje. Několik společností se špatnou reputací již přestalo podle Borgese půjčky poskytovat, snaží se však nabízet svoje produkty jako neregulované podnikatelské úvěry či jako úvěry se zajištěním. „Před oběma typy produktů by se lidé měli mít na pozoru,“ dodal Borges.

Související
Související