Někdy se politikovi stane, že se chce na vrchol dostat příliš brzy. A zdá se, že to bude případ i Jense Spahna (38). Už několik let je označován za budoucnost německých křesťanských demokratů (CDU), ale v současném souboji o to, kdo se stane jejich novým šéfem, výrazně ztrácí. Vítězství by mu mohl přinést snad jen zázrak.
Na zázraky Spahn, jakožto praktikující katolík, dost možná věří. V rámci CDU patří ke konzervativnímu křídlu, které Angele Merkelové vyčítá, že stranu posunula příliš směrem do politického středu a opustila některá tradiční témata. Spahn často mluví o vlastenectví, ochraně hranic nebo o rodině.
Tradiční hodnoty sice zdůrazňuje, rozhodně ale není jejich typickým zastáncem − sám je homosexuál, který od loňska žije v manželství se svým životním partnerem. Manželství homosexuálů umožnila vláda velké koalice. Merkelová v parlamentu hlasovala, na rozdíl od Spahna, proti.
Spahn, současný ministr zdravotnictví, se s Merkelovou rozchází především v pohledu na migraci. Prakticky od počátku migrační krize v roce 2015 patřil k jejím nejhlasitějším vnitrostranickým kritikům. Pokud by se Německu nepodařilo migraci a integraci těch, kteří v zemi dostanou azyl, zvládnout, hrozí podle Spahna "rozvrat státu". Kritici ho obviňují z laciného populismu. Podle nich už nemluví o tom, že sama Merkelová postoj Německa k žadatelům o azyl výrazně zpřísnila.
Zatím se zdá, že kritika migrace sice Spahna udělala populárním, na to, aby mu členové CDU svěřili vedení strany, to ale nestačí.
