Účastníci summitu největších ekonomik světa se v sobotu dohodli na společném znění závěrečného komuniké. Za nejvýznamnější shodu sami účastníci summitu označují podporu reformě Světové obchodní organizace (WTO).

Lídři skupiny zemí se shodli, že nynější multilaterální obchodní systém nesplňuje očekávání, ale že nabízí prostor pro zlepšení.

"Skupina G20 vůbec poprvé uznala, že WTO v současné době nenaplňuje své cíle a že je nutné ji reformovat," cituje agentura Reuters nejmenovaného představitele americké delegace.

Od reformy WTO si země slibují lepší fungování organizace, na dalším summitu pak chtějí kroky ke změnám v činnosti WTO zhodnotit.

Hlasitým kritikem WTO je americký prezident Donald Trump. Ten už několikrát pohrozil, že Spojené státy organizaci opustí.

Washington v poslední době blokuje jmenování nových soudců WTO rozhodujících v obchodních sporech, což ohrožuje fungování organizace. Washington si stěžuje, že soudci WTO překračují své pravomoci a nespravedlivě rozhodují ve prospěch Číny a některých dalších zemí na úkor USA.

Nová reforma WTO by měla být největší reformou jejích pravidel ve 24leté historii organizace.

Kromě reformy WTO se představitelé nejvyspělejších ekonomik světa dohodli i na dalších tématech. "Shodli jsme se na společném prohlášení, které se věnuje řadě důležitých témat," řekl prezident hostitelské země Mauricio Macri.

Dokument obsahuje 31 bodů a věnuje se širokému rozsahu témat, mimo jiné rozvoji, infrastruktuře, budoucnosti práce, udržitelnosti, digitalizaci či rovnosti mezi muži a ženami.

Vyjádření týkající se migrace a uprchlíků je v závěrečném komuniké omezeno na minimum, na zmínku, že je potřeba řešit migraci na globální úrovni, uvedla agentura Reuters.

Představitelé dvaceti největších ekonomik se v komuniké podle Reuters zavážou použít veškeré nástroje ve prospěch silného, udržitelného a vyrovnaného růstu. Měnová politika se bude ve shodě s mandátem centrálních bank nadále využívat k podpoře hospodářského růstu a k zajištění cenové stability. Země G20 také chtějí v nutných případech využít fiskální politiku k vytvoření pojistných polštářů a zajistit, že veřejný dluh zůstane udržitelný.

Pokud jde o digitální ekonomiku, státy G20 podporují ochranu spotřebitelů a chtějí zlepšit digitální vládní aparát a digitální infrastrukturu.

Za motory růstu, produktivity, inovací, tvorby pracovních míst a rozvoje označuje G20 mezinárodní obchod a investice.

Ve věcech ochrany klimatu signatáři pařížské klimatické dohody v komuniké uvádějí, že budou pokračovat ve snaze o nápravu a zároveň podporovat udržitelný rozvoj a hospodářský růst.

Závěrečný dokument zmiňuje i fakt, že Spojené státy, které od dohody o ochraně klimatu odstoupily, chtějí využívat veškeré energetické zdroje a technologie, zároveň ale mají na paměti ochranu životního prostředí.

V Argentině došlo také k setkání německé kancléřky Angely Merkelové a ruského prezidenta Vladimira Putina. Merkelová Putinovi řekla, že má obavy z incidentu v Kerčském průlivu u Krymu. Shodli se přitom, že jejich země spolu s Francií a Ukrajinou záležitost projednají na úrovni poradců. 

Merkelová a také francouzský prezident Emmanuel Macron podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova žádali Putina, aby propustil ukrajinské námořníky, které Moskva po incidentu zadržela. Putin však odvětil, že rozhodnutí je v pravomoci soudu. Ruský soud na anektovaném Krymu zadržené námořníky obvinil z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí, s hrozbou použití zbraní a poslal je do vazby, která byla prozatím stanovena na dva měsíce. 

Putin se sešel také s tureckým prezident Recepem Tayyipem Erdoganem, který mu navrhl uspořádat další summit k mírovému řešení situace v syrském Idlibu.

Podle informací agentury Reuters prohlásil kremelský poradce Jurij Ušakov, že došlo i ke krátkému neformálnímu setkání Putina s Trumpem. Původně se Trump s Putinem oficiálně měli setkat na bilaterální schůzce, tu ale Bílý dům kvůli incidentu u Krymu odřekl. Další termín možného setkání obou prezidentů není podle Ušakova znám.

Související