Armádní generál Petr Pavel je v aliančních kruzích považován za brilantního vojenského diplomata. Podle oslovených expertů připomíná generála Omara Bradleyho. Ten v tažení spojenců proti hitlerovskému Německu nevelel "proveďte!", nýbrž "mohl byste, prosím, zaútočit na tomto místě?".

Pavel sice vydával rozkazy normálně, ale vždy velmi slušně a zdvořile. "V prostředí plechových vojenských hlav není vždy džentlmenské chování výhodou," konstatuje jeden z důstojníků generálního štábu. A dodává: "Tvrdým vojákem Pavel nicméně je, ale v boji, kde není moc místa pro kompromis a už vůbec ne čas na dlouhé diskuse."

V běžné pracovní komunikaci, kdy by snad přece jen mohl Petr Pavel třeba i zaklít, podřízenému řekne – Měl byste přehodnotit názor. "I když já bych na jeho místě – a myslím konkrétní příklad – vyrazil onoho člověka s dlouhým vedením z kanceláře. Petr Pavel je na můj vkus až příliš slušný a to je možná jeho slabá stránka," říká svědek oné výměny názorů.

"Že se občas ozvu s kritikou věcí, které mi vadí? Ani trochu toho zpětně nelituji. Pak se totiž můžeme vyhnout vzájemnému nepochopení. Hned je totiž jasné, jak to v diskusích o bezpečnosti republiky myslím a proč. Není přece problém v otevřenosti, v nazývání věcí pravými jmény. Problém je naopak v tom, pokud je někdo otevřený a k tomu ještě hulvát. Otevřený a kritický můžete být a přitom zůstat slušný a nikoho neurazit," vysvětluje Pavel svou metodu jednání s lidmi.

Jako jeden z mála nevyužíval při povinném přezkoušení z fyzické kondice samostatné přípravy pro generály, ale vždy se nechal přezkušovat spolu s běžnými důstojníky generálního štábu – svými podřízenými. Po atletické dráze tak kroužil spolu s kapitány, majory a předepsaným kritériím vždy vyhověl.