Před druhou světovou válkou byly severočeské Mariánské Radčice slavná ves. K místnímu kostelu, faře a celému baroknímu poutnímu areálu, které spolu s prastarou alejí kaštanů zdobí tamní náves, se každoročně sjížděly davy věřících. V roce 1890 jich prý bylo dokonce 150 tisíc. I okolí vesnice, obydlené tehdy převážně Němci, bylo malebné. Tvořily ho sady, pole a pastviny rámované na jihovýchodě majestátním čedičovým vrchem Bořeň, na severu, za vesnicí, zeleným hřebenem Krušných hor.

Dnes je poutní areál s kostelem Panny Marie Bolestné stále z velké části zchátralý a vesnice sevřená mezi hnědouhelný velkolom Bílina a chemickou továrnu v Záluží u Litvínova. Jen ty kopce v okolí se nezměnily.

Po roce 1989 se dlouho zdálo, že vesnice, odsouzená za minulého režimu kvůli těžbě k zániku, má šanci se postupně vzpamatovat. Vláda v roce 1991 určila limity těžby hnědého uhlí, které důl zastavily zhruba dva kilometry od Mariánských Radčic. V roce 2015 ale přišla změna. Kabinet souhlasil s prolomením stanovených limitů a posunutím hranice těžby o více než kilometr a půl. Rypadla by se tak do roku 2035 dostala k nejbližším domům vsi zhruba na 500 metrů. K hranici lomu by to pak měli jejich obyvatelé mnohem blíže než ke kostelu či obecnímu úřadu.

Do konce listopadu mají lidé a organizace poslední, ale zároveň nejvýznamnější možnost se proti tomu ohradit. Severočeské doly musí nechat zpracovat studii vlivu rozšíření lomu na životní prostředí, takzvanou dokumentaci EIA. Na ministerstvo životního prostředí je tak možné do pátku posílat připomínky.

Tři měsíce od kolaudace

Většina lidí v Mariánských Radčicích však příležitost nevyužila. "O tom dokumentu nic nevíme," říkají například manželé Rudolf a Andrea Drienovi, kteří bydlí v novém domku naproti dvanáct metrů vysoké železobetonové stěně. Asi dvě stovky metrů dlouhou nevzhlednou konstrukci, která má obec ochránit od vlivů postupující těžby, zejména hluku a prachu, doly vloni postavily, aby lidi rozhořčené z prolomení limitů aspoň trochu uchlácholily. "Zkolaudovali jsme v roce 2015 a tři měsíce poté vláda rozhodla o rozšíření těžby. V tu chvíli nám znehodnotila třímilionovou investici a s hypotékou na 25 let jsme vydáni napospas," říká Drien.

Limity na Bílině

◼ Prolomení limitů těžby v hnědouhelném velkolomu Bílina poblíž Litvínova schválila vláda v říjnu roku 2015. Kabinet tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozhodnutí zdůvodnil potřebou zajistit dostatek uhlí pro teplárny a domácnosti a udržet zaměstnanost.
◼ Na konci letošního října ministerstvo životního prostředí zveřejnilo plány na pokračování těžby. Vlastník dolu, státní společnost Severočeské doly, ale nejdříve musí nechat posoudit vliv záměru na životní prostředí, vypracovat takzvanou dokumentaci EIA. Ta počítá s těžbou až do roku 2035, v další fázi by mohl důl fungovat až do roku 2050.
◼ Na ministerstvo životního prostředí mohou lidé a občanská sdružení do konce listopadu posílat svoje připomínky k plánovanému rozšíření velkolomu. Současný povolovací dokument je prvním krokem z řady navazujících řízení, kterými doly musejí projít.

Pár, který se stará o dva postižené syny, pochází z Litvínova. Že existují záměry na rozšíření těžby, prý manželům před stavbou domu na úřadech nikdo neřekl. "My nemáme čas chodit na schůze, protože jsme s dětmi v hrozném zápřahu," vysvětluje žena, která se synům s vrozeným těžkým autismem věnuje 24 hodin denně. Pozemek Drienovi zakoupili kvůli tomu, že chtěli s dětmi žít v ústraní. "Nikdy by nás nenapadlo, že zákon, který je tu 20 let, najednou přestane platit," říká muž.

Rodina žije v jednom ze tří domů ve vesnici, které jsou protihlukové stěně nejblíže. Hluk je však podle Drienové slyšet už nyní, když jsou rypadla ještě daleko. "Nemůžu spát, slyším ho už teď. Je tu i hodně prachu. Museli jsme koupit čističku vzduchu, syn je zároveň alergik a dusí se," popisuje.

Sousedka, šestašedesátiletá penzistka Iveta Prokešová, žije v Radčicích od dětství. Do sousedních Libkovic, které už kdysi kvůli těžbě bagry srovnaly se zemí, chodila do školy. Celý život pracovala na šachtě u Mostecké uhelné, pro těžbu má proto pochopení. "Dává lidem práci a uhlí je potřeba pořád. Pokud mi nebudou hýbat s postelí, vydržím tady až do smrti. Starousedlíci berou těžbu jako hotovou věc, nově přistěhovalí si ale zvykají těžko," říká.

I ona ale připouští, že soužití s velkolomem není snadné. "Každé ráno ze svého auta stírám vrstvu černého prachu," uznává. Její dům navíc začal nedávno praskat a kvůli spodní vodě vlhnout. "Je to určitě kvůli těžbě," míní. Jinak ale doly a jejich příspěvky pro obec chválí. "Platí nám hodně kulturních akcí," říká.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V článku si dále přečtete
  • Argumenty obcí v okolí dolu, proč jsou k rozšíření a prodloužení těžby vstřícné.
  • Argumenty ekologů, kteří jsou naopak ostře proti.
  • A co na to všechno říkají samotné Severočeské doly.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.