Podle různých studií má žít v roce 2050 na Zemi až 10 miliard obyvatel a z toho tři čtvrtiny právě v městských oblastech. Už dnes se ve městech generuje 85 procent světového HDP, jsou ale také zodpovědná za produkci 60 až 80 procent světových emisí skleníkových plynů a polovinu globální produkce odpadů.
Studie Ellen MacArthur Foundation ukazuje, že evropská města nyní fungují značně neefektivně, což snižuje kvalitu života obyvatel a vytváří zbytečný tlak na přírodní zdroje. Například průměrné auto stojí zaparkované 90 procent celkového času, třetina potravin se vyplýtvá a průměrná kancelář je využita jen třetinu až polovinu času, a to dokonce i v pracovní době.
Příležitost k obratu
Města tak vytvářejí obrovský tlak na přírodní zdroje, životní prostředí a kvalitu života. Právě v nich se ale také rapidně inovuje, vzniká přidaná hodnota a jádro ekonomického růstu. Díky vysoké koncentraci zdrojů, kapitálu, dat a talentu mají města obrovskou příležitost stát se motory pozitivní změny a zároveň z ní nejvíce a nejrychleji profitovat. Od trendu chytrých řešení pro energeticky efektivní budovy, sdílené mobility, hledání cest pro ochlazování městského prostředí v nejteplejších obdobích po efektivní odpadový a vodní management měst.
Města mají zkrátka dualistickou povahu, která se projevuje jak v obrovské ekonomické síle, tak i v úrovni dopadu na životní prostředí a společnost. Pokud chceme, aby se dnešní lineární ekonomika, která je charakterizována systémem vytěžit − vyrobit − využít a vyhodit, proměnila na cirkulární, je ideální začít právě ve městech.
Závažnost problémů ve městech už dnes nutí vlády a samosprávy podnikat kroky, které vedou k zavedení prvků cirkulární ekonomiky. Čína, Velká Británie, Nizozemsko nebo skandinávské státy jsou v současné době významnými aktéry v této oblasti. A příliš pozadu naštěstí nezůstává ani Česko.
Hledání nových forem
Praha se může pyšnit hned několika příklady praxe pro přechod na cirkulární ekonomiku. Jedním z nich je právě startující projekt Cirkulární sken Praha, na němž spolupracuje Institut cirkulární ekonomiky s pražským magistrátem, Institutem plánování a rozvoje, Pražskými službami a společností Direct People. Jeho cílem je najít oblasti, které mají potenciál pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky, v nichž město může těžit z nových forem spolupráce, vytvořit výdělečné tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na lokální životní prostředí. Projekt vzniká v prostorách Kampusu Hybernská, kde se navíc rodí nový Cirkulární hub. To je místo, kde se s tématem cirkulární ekonomiky může seznámit jak odborná společnost díky konferencím či expertním kulatým stolům, tak i široká veřejnost a studenti při návštěvě cirkulární opravárenské dílny, takzvané knihovny věcí či diskusních večerů a popularizačních akcí seznamujících třeba se "swapováním" (výměnou oblečení).
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Byznys podle HN
Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?
Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
