Podle různých studií má žít v roce 2050 na Zemi až 10 miliard obyvatel a z toho tři čtvrtiny právě v městských oblastech. Už dnes se ve městech generuje 85 procent světového HDP, jsou ale také zodpovědná za produkci 60 až 80 procent světových emisí skleníkových plynů a polovinu globální produkce odpadů.
Studie Ellen MacArthur Foundation ukazuje, že evropská města nyní fungují značně neefektivně, což snižuje kvalitu života obyvatel a vytváří zbytečný tlak na přírodní zdroje. Například průměrné auto stojí zaparkované 90 procent celkového času, třetina potravin se vyplýtvá a průměrná kancelář je využita jen třetinu až polovinu času, a to dokonce i v pracovní době.
Příležitost k obratu
Města tak vytvářejí obrovský tlak na přírodní zdroje, životní prostředí a kvalitu života. Právě v nich se ale také rapidně inovuje, vzniká přidaná hodnota a jádro ekonomického růstu. Díky vysoké koncentraci zdrojů, kapitálu, dat a talentu mají města obrovskou příležitost stát se motory pozitivní změny a zároveň z ní nejvíce a nejrychleji profitovat. Od trendu chytrých řešení pro energeticky efektivní budovy, sdílené mobility, hledání cest pro ochlazování městského prostředí v nejteplejších obdobích po efektivní odpadový a vodní management měst.
Města mají zkrátka dualistickou povahu, která se projevuje jak v obrovské ekonomické síle, tak i v úrovni dopadu na životní prostředí a společnost. Pokud chceme, aby se dnešní lineární ekonomika, která je charakterizována systémem vytěžit − vyrobit − využít a vyhodit, proměnila na cirkulární, je ideální začít právě ve městech.
Závažnost problémů ve městech už dnes nutí vlády a samosprávy podnikat kroky, které vedou k zavedení prvků cirkulární ekonomiky. Čína, Velká Británie, Nizozemsko nebo skandinávské státy jsou v současné době významnými aktéry v této oblasti. A příliš pozadu naštěstí nezůstává ani Česko.
Hledání nových forem
Praha se může pyšnit hned několika příklady praxe pro přechod na cirkulární ekonomiku. Jedním z nich je právě startující projekt Cirkulární sken Praha, na němž spolupracuje Institut cirkulární ekonomiky s pražským magistrátem, Institutem plánování a rozvoje, Pražskými službami a společností Direct People. Jeho cílem je najít oblasti, které mají potenciál pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky, v nichž město může těžit z nových forem spolupráce, vytvořit výdělečné tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na lokální životní prostředí. Projekt vzniká v prostorách Kampusu Hybernská, kde se navíc rodí nový Cirkulární hub. To je místo, kde se s tématem cirkulární ekonomiky může seznámit jak odborná společnost díky konferencím či expertním kulatým stolům, tak i široká veřejnost a studenti při návštěvě cirkulární opravárenské dílny, takzvané knihovny věcí či diskusních večerů a popularizačních akcí seznamujících třeba se "swapováním" (výměnou oblečení).
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
