Města hledají cestu k udržitelnému rozvoji

Podle různých studií má žít v roce 2050 na Zemi až 10 miliard obyvatel a z toho tři čtvrtiny právě v městských oblastech. Už dnes se ve městech generuje 85 procent světového HDP, jsou ale také zodpovědná za produkci 60 až 80 procent světových emisí skleníkových plynů a polovinu globální produkce odpadů.

Studie Ellen MacArthur Foundation ukazuje, že evropská města nyní fungují značně neefektivně, což snižuje kvalitu života obyvatel a vytváří zbytečný tlak na přírodní zdroje. Například průměrné auto stojí zaparkované 90 procent celkového času, třetina potravin se vyplýtvá a průměrná kancelář je využita jen třetinu až polovinu času, a to dokonce i v pracovní době.

Příležitost k obratu

Města tak vytvářejí obrovský tlak na přírodní zdroje, životní prostředí a kvalitu života. Právě v nich se ale také rapidně inovuje, vzniká přidaná hodnota a jádro ekonomického růstu. Díky vysoké koncentraci zdrojů, kapitálu, dat a talentu mají města obrovskou příležitost stát se motory pozitivní změny a zároveň z ní nejvíce a nejrychleji profitovat. Od trendu chytrých řešení pro energeticky efektivní budovy, sdílené mobility, hledání cest pro ochlazování městského prostředí v nejteplejších obdobích po efektivní odpadový a vodní management měst.

Města mají zkrátka dualistickou povahu, která se projevuje jak v obrovské ekonomické síle, tak i v úrovni dopadu na životní prostředí a společnost. Pokud chceme, aby se dnešní lineární ekonomika, která je charakterizována systémem vytěžit − vyrobit − využít a vyhodit, proměnila na cirkulární, je ideální začít právě ve městech.

Závažnost problémů ve městech už dnes nutí vlády a samosprávy podnikat kroky, které vedou k zavedení prvků cirkulární ekonomiky. Čína, Velká Británie, Nizozemsko nebo skandinávské státy jsou v současné době významnými aktéry v této oblasti. A příliš pozadu naštěstí nezůstává ani Česko.

Hledání nových forem

Praha se může pyšnit hned několika příklady praxe pro přechod na cirkulární ekonomiku. Jedním z nich je právě startující projekt Cirkulární sken Praha, na němž spolupracuje Institut cirkulární ekonomiky s pražským magistrátem, Institutem plánování a rozvoje, Pražskými službami a společností Direct People. Jeho cílem je najít oblasti, které mají potenciál pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky, v nichž město může těžit z nových forem spolupráce, vytvořit výdělečné tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na lokální životní prostředí. Projekt vzniká v prostorách Kampusu Hybernská, kde se navíc rodí nový Cirkulární hub. To je místo, kde se s tématem cirkulární ekonomiky může seznámit jak odborná společnost díky konferencím či expertním kulatým stolům, tak i široká veřejnost a studenti při návštěvě cirkulární opravárenské dílny, takzvané knihovny věcí či diskusních večerů a popularizačních akcí seznamujících třeba se "swapováním" (výměnou oblečení).

Kromě toho v Praze existuje spousta iniciativ, které se s výše popsanými problémy vypořádávají po svém. Ať už jde o příspěvek k udržitelné a bezemisní dopravě v podobě projektu Rekola, pražský carsharing Autonapůl, omezení plýtvání s potravinami díky Zachraň jídlo, nebo o platformu Opravárna, která spojuje opraváře s jejich zákazníky a umožňuje život bez zbytečného odpadu.

Pozadu nezůstává ani Brno. Při vzniku nové strategie Brno 2050 nezapomněla moravská metropole na cirkulární trendy, a jednu z klíčových oblastí tak tvoří i strategie pro cirkulární a soběstačné město. V té si Brno nastavilo vysoké cíle využívání všech zdrojů, třídění i recyklace odpadů, zahradničení na plochách městské zeleně, podporu sdílené ekonomiky i využití potenciálu odpadních vod. Na naplnění vizí se již dnes podílejí městská re-use centra, kde dostávají různorodé předměty druhou šanci a výdělek z jejich prodeje financuje péči o zeleň. Od října také po Brně jezdí první autobus, který jako palivo využívá plyn vyrobený z čistírenských kalů. Kdyby město využilo všechny čistírenské kaly a další bioodpady, které ve městě vznikají, mělo by dostatek energie na celoroční provoz 54 autobusů na CNG. Jde ale zejména o pilotní projekt, který má ukázkou dobré praxe inspirovat k realizaci takových projektů i další města.

Menší města ukazují směr

Příkladem toho, že odpady jsou nejen zdroje materiálů, ale jejich efektivní využití šetří i finance, je obec Prostřední Bečva. Díky chytrému systému sběru odpadů od občanů s evidencí každého vytříděného pytle s odpady i množství směsného odpadu se zvýšila míra třídění o desítky procent a jen v prvním roce provozu obec ušetřila přes 330 tisíc korun. Systém domácího kompostování v obci zase umožňuje vracet bioodpady zpět do půdy, což pomáhá zadržovat vodu v krajině i šetřit náklady na svoz.

Bioodpady se ale mohou stát i zdrojem energie. V obci Kněžice je využívají v místní bioplynové stanici a spolu s dalšími odpady například z okolních supermarketů zajišťují obci energetickou soběstačnost.

Obce dnes využívají i stavební a demoliční odpady a díky jejich recyklaci šetří primární suroviny na novou výstavbu. Příkladem z praxe je práce architektonického studia Adam Rujbr Architects. Pro depozitář Východočeského muzea v Pardubicích navrhli projekt, který využil 1000 tun betonového recyklátu vzniklého při demolici jídelny střední školy. O krok dál je pak město Zábřeh, které stavební odpady z celého města důsledně třídí a zpracovává a jeho občané si ve sběrném dvoře Separex mohou zakoupit recyklované stavební materiály.