Romain Duron

marketingový ředitel společnosti Groupe SEB

Společnost Groupe SEB, která v Česku prodává produkty značek Tefal, Rowenta a Krups, je francouzskou firmou vycházející z rodinné tradice. Byla založena v roce 1857 a po celou dobu existence pružně reaguje na spotřebitelské trendy a staví na hodnotách důležitých nejen pro zákazníky, ale také pro zaměstnance. Považujeme tedy za přirozené, že jsme již před časem přijali principy udržitelnosti a také cirkulární ekonomiky. V současnosti stavíme svou politiku na třech hlavních pilířích − snížení spotřeby energie u našich produktů o 20 procent do roku 2020, využití recyklovaného plastu a hliníku při výrobě a závazek k opravitelnosti našich produktů. Ten spočívá v redesignu konstrukce výrobků, rozšíření a posílení skladování a logistiky a rovněž zahuštění sítě autorizovaných servisních center. I proto jsme v letošním roce také na českém trhu představili fungování celého konceptu − ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky jsme koncem ledna uspořádali kulatý stůl, kde jsme spolu se zástupci ministerstva životního prostředí, OSN, Evropské komise a platformy Opravárna.cz v prostoru francouzské ambasády diskutovali o dalších možných společných krocích, které by měly vést zejména k edukaci společnosti. Tato naše iniciativa je vítána nejen spotřebiteli, které čím dál více trápí nadmíra odpadu a jsou stále citlivější na životnost u svých výrobků, ale také institucemi − Groupe SEB získala v tomto roce pro své značky Tefal, Rowenta a Krups European Business Award v kategorii Společenská a environmentální odpovědnost.

Pavel Gorecký

ředitel společnosti ERC-Tech

V Česku se vytvoří každý rok zhruba 16 až 17 milionů tun stavebních odpadů. Ty představují 40 až 45 procent všech odpadů vyprodukovaných v ČR a jsou významnou environmentální zátěží a zdrojem tvorby emisí CO2. Ve stavebním průmyslu se úroveň efektivní recyklace se zpětným využitím materiálu pohybuje okolo pěti až 10 procent. To je daleko menší podíl než v jiných průmyslových oborech. Přibližně 90 procent druhotných surovinových zdrojů ze stavebnictví se nevyužívá a končí na deponiích nebo skládkách, což představuje množství zatížení mezi čtyřmi a pěti miliony tun každý rok. Tyto surovinové zdroje se dají znovu efektivně využít a přinést společnosti významné ekonomické, sociální a environmentální benefity. Velkou výzvou je pro nás řešení celosvětového problému s využitím inertních a minerálních odpadů ze stavebních demolic, které dnes v naprosté většině končí na skládkách, a využít tyto suroviny zpětně pro výrobky a stavby. Naše společnost ERC-Tech přináší unikátní řešení, jak přeměnit stavební odpady na surovinové zdroje s následným stoprocentním využitím ve stavební výrobě, výrobě betonových prvků a betonu jako takového. Naše technologická inovace a know-how umožňují zastavit skládkování stavebních sutí, znečišťování krajiny a hlavně vodních zdrojů spodních vod a plně využít surovinového potenciálu ve stavebním průmyslu.

Zdeněk Horsák

ředitel společnosti SUEZ Využití zdrojů ze skupiny SUEZ

Již 30 let se pohybuji v oboru vodního a odpadového hospodářství a pozoruji, kolik cenných a využitelných surovin končí na skládkách nebo je jiným způsobem zmařeno. V Česku se tímto způsobem zahodí až 9,6 milionu tun odpadů. Zatímco příroda používá model cyklu, my lidé jsme se rozhodli produkovat a konzumovat lineárně. Produkujeme ze vzácných surovin výrobky, o kterých dopředu nepřemýšlíme jako o budoucích odpadech. Takový přístup je neudržitelný globálně i lokálně, environmentálně, sociálně i ekonomicky. Podle společnosti Global Footprint Network aktuálně lidstvo spotřebovává o 70 procent více zdrojů, než je na planetě k dispozici ve formě těch obnovitelných. Jinak řečeno − v roce 2018 jsme už k 1. srpnu vyčerpali celý roční příděl obnovitelných zdrojů Země. Česko je až z 80 procent závislé na dovozu surovin, a tak bychom měli co nejdříve toto plýtvání zastavit. Již delší dobu tvrdím, že význam slova "odpady" se zásadně posune směrem k významu "zdroje". Cítím osobní zodpovědnost, a to zejména k budoucím generacím, a tak se snažím, aby výrobci, spotřebitelé, firmy zabývající se odpadem a zpracovatelé vytříděných surovin spolupracovali a přemýšleli nad každým výrobkem z pohledu jeho minimálního dopadu na životní prostředí − maximální využití suroviny, minimum obalových materiálů, recyklovatelnost. Jak to změnit? Vlastně je to jednoduché: zvýšit cenu skládkování (tedy prostého odhazování odpadů) na evropskou úroveň a uvědomit si skutečnou cenu surovin.

Mojmír Jiřikovský

jednatel společnosti JRK

Slovo poslání se nadužívá a ztrácí původní význam. Cirkulární ekonomika je však pro společnost JRK posláním v pravém smyslu toho slova. Věříme, že můžeme přispět ke zlepšení světa kolem nás. Například umíme motivovat občany, aby lépe třídili, nebo pomáháme s lepší informovaností domácností ohledně možností třídění a využívání odpadů. Pomocí evidenčního systému Econit zvyšujeme v obcích množství vytříděného odpadu, který lze znovu použít. Těší nás, že náš přístup oceňují jak zastupitelé, tak občané. A co je také podstatné − tím, že zavádíme cirkulární ekonomiku do komunální oblasti, šetříme městům a obcím peníze. Díky našim zkušenostem a inovativní výrobě můžeme v rámci cirkulární ekonomiky − jako jedni z mála − nabízet komplexní řešení. Kromě toho, že zastřešujeme hospodaření s odpady v obcích, dodáváme samozřejmě produkty z recyklovaných materiálů. Ty pak využívají města a obce − jde například o kompostéry, sběrné nádoby či vybavení sběrných dvorů. Když vidíme, že se nám podařilo podpořit cirkulární ekonomiku téměř u 500 obcí, a motivovat tak půl milionu lidí k lepšímu třídění, naplňuje nás to nadšením. Právě proto se v cirkulární ekonomice angažujeme.

Cyril Klepek

senior innovation designer společnosti Direct People

Cirkulární ekonomika je z mého pohledu nepřeberné množství velmi specifických inovačních příležitostí. Zároveň přispívá k záchraně životního prostředí, aniž byste se museli přivazovat k plotům jaderných elektráren. Díky těmto inovacím firma dokáže ve stejnou chvíli redukovat náklady, lépe využít stávající zařízení, získat nadšené zákazníky, vydělat více peněz a ještě přispět k lepšímu zacházení s naší planetou a lidmi na ní. Některé firmy už to kouzlo objevily. Společnost Philips, která je známá prodejem světla jako služby, oznámila, že ze "zelených aktivit", které často znamenají zpětný odběr materiálů, má za rok 2017 již 60 procent svých celkových výnosů. Nebo švédský oděvní gigant H&M, který má více než 3500 obchodů v 55 zemích, plánuje být díky uzavření cyklu využití textilií stoprocentně cirkulární do roku 2030. A v cirkulárních příkladech můžeme pokračovat. Ze starého chleba můžete udělat lahodné pivo, ze stavební suti nové cihly a z odpadu kvalitní plast… Společnost McKinsey & Company spočítala, že přijetí všech těchto inovativních byznysmodelů cirkulární ekonomiky může od roku 2030 generovat v Evropě roční výnosy ve výši 600 miliard eur ročně. Cirkulární ekonomika a překonání současného lineárního modelu je pro nás výzva, která od nás vyžaduje kreativitu, inovativní přístupy a hledání synergií mezi různými stranami. Odměnou nám ale může být zdravá planeta a "chytrý" ekonomický růst. Jsem rád za každou další firmu či město, které se vydá cirkulární cestou.

Pavlína Kulhánková

ředitelka odboru průmyslové ekologie ministerstva průmyslu a obchodu

V první řadě kvůli své současné pracovní pozici, kde je jedním z mých hlavních úkolů zajištění realizace Politiky druhotných surovin ČR. Ta se významně soustřeďuje na téma udržitelného nakládání se surovinovými zdroji a to je podstatná část principu cirkulární ekonomiky. Cílem je změnit celkový náhled na toky materiálů, jejich životní cyklus a po ukončení jejich prvotního použití je nevnímat jako odpad, který už dále nepotřebujeme, ale jako cennou druhotnou surovinu a zdroj. I když si to v současnosti v každodenním životě možná plně neuvědomujeme, nemůžeme zpochybnit fakt, že jako lidstvo máme limitně omezené surovinové zdroje, jejichž spotřeba se s růstem celosvětové populace zvyšuje. A proto vnímám přechod od modelu lineární ekonomiky k cirkulární jako nezbytný. V cirkulární ekonomice vidím rovněž velkou příležitost pro český průmysl i celou společnost, pro nové modely podnikání a rozvoj inovativních přístupů pro vědu a výzkum. A této příležitosti bychom se měli chopit co nejaktivněji. V neposlední řadě je mé osobní přesvědčení, že cirkulární ekonomika je v podstatě návrat k selskému rozumu a že odpovědný přístup k výrobě i spotřebě a pokorné chování k přírodním zdrojům by mělo být zásadní součástí našeho přístupu k životu. Nelze se vyhýbat zodpovědnosti za to, jak se surovinovými zdroji nakládáme. A to je mým mottem profesním i osobním.

Jaromír Manhart

ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí

K cirkulární ekonomice, tedy k oběhovému hospodářství, patří i nakládání s odpady. Ministerstvo životního prostředí jako úřad za ně zodpovědný proto převzalo iniciativu a bylo hlavním vyjednavačem za ČR, když Evropa zapracovávala cirkulární ekonomiku do nové odpadové legislativy. Komplexní revizí šesti směrnic (tzv. oběhový balíček) nakonec Evropa promítla do praxe legální přeměnu odpadu (s výjimkou nebezpečného) na druhotné surovinové, materiálové nebo palivové zdroje ruku v ruce se snížením produkce odpadů. Stejné principy chce MŽP zapracovat i do právě připravovaných českých zákonů o odpadech a obalech. Zaměřujeme se v nich na recyklaci i materiálové využití odpadů a především na omezení skládkování. Novou legislativou podpoříme například princip "Zaplatíš tolik, kolik vyhodíš", který účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle frekvence, hmotnosti nebo objemu a tím motivuje k většímu třídění. Pro takový systém je třeba zvýšit počty barevných kontejnerů a rozšířit je i o kovy, nápojové kartony a bioodpad. Naše společnost si potřebuje uvědomit, že mnoho věcí, kterých se zbavujeme, má svou hodnotu. Řada z nich potřebuje jen opravit nebo najít nového majitele. K tomu slouží místa pro předcházení vzniku odpadů při sběrných dvorech nebo v obcích, tzv. re-use centra. I jejich vybudování podporuje MŽP z evropských fondů. Využívání odpadů je totiž klíčem k ochraně primárních zdrojů i životního prostředí.

Dalibor Roik

manažer programu WtE, Strategie společnosti ČEZ

Cirkulární ekonomika je koncept, jehož cílem je zvyšování kvality životního prostředí a našeho života, při současném zachování ekonomického růstu. A to není triviální úloha, protože o těchto třech aspektech musíme uvažovat v dlouhodobém horizontu a v komplexních souvislostech. Udržitelný rozvoj, jehož je cirkulární ekonomika nezbytnou součástí, proto nevnímáme jen jako nutnost, ale především jako příležitost. Od změn výrobních procesů, které nahrazují primární suroviny, recyklaci, přes ekodesign výrobků až po nové obchodní modely, které zásadním způsobem mění role zákazníků a dodavatelů. Dnešní dynamický vývoj v energetice je s cirkulární ekonomikou velmi úzce spjat. Obnovitelné zdroje vytlačují využívání primárních surovin při výrobě elektřiny, původně odpadní produkty z výroby nacházejí nová uplatnění, inteligentní budovy přinášejí energetické úspory a systémy centrálního zásobování teplem nahrazují uhlí nevyužitelnými odpady, které by jinak končily na skládkách. Současnou diskusi nad pravidly a cíli cirkulární ekonomiky vnímáme jako vodítko, které nám pomáhá uvědomovat si, co bychom měli ještě zlepšit. Vlastní iniciativa je vždy lepší než systém příkazů a zákazů, proto jsem rád, že ČEZ bere formující se principy oběhového hospodářství vážně a dle možností je proaktivně zavádí. Koneckonců i v mém osobním životě je chování na základech tohoto konceptu přirozené.

Michaela Thomas

ředitelka designového studia Butterflies & Hurricanes

Před čtyřmi lety jsem se v Paříži na konferenci o budoucnosti obalového designu poprvé konfrontovala s faktem, že jako designérka obalů vlastně vytvářím budoucí odpad. Rozhodla jsem se snižovat navrhování odpadků a nasměrovat vlastní studio na cestu udržitelnosti, pracovat se společnostmi, které hledají stejná řešení, a nabízet klientům projekty založené na udržitelném rozvoji. Od té doby jsem poznala řadu osobností a společností, které mě motivovaly zajímat se o to, jak může design přispět k přechodu na cirkulární ekonomiku. Udržitelnost a cirkulární ekonomika nejsou jen hezky znějící slova či prázdné trendy, ale hlavně obchodní modely, podle kterých firmy mohou fungovat s podobnými nebo i vyššími obraty, pokud se ujistí o obnovitelnosti svých zdrojů a kvalitě produktů a služeb, které nabízejí. Lidé jsou díky zvýšenému povědomí o problémech lineární ekonomiky ochotní si za takové produkty a služby připlatit. Hlavně když vědí, že svou koupí hlasují o budoucnosti naší společnosti a planety. Design má potenciál řešit problémy a já věřím, že s dobrým designem může být přechod na cirkulární ekonomiku nejen příležitost, jak začít řešit některé z problémů dnešního světa, ale pro společnosti a organizace i způsob, jak zbohatnout dobrem.