Bioplasty z použitého fritovacího oleje, které se na konci svého životního cyklu v přírodě zcela rozloží. Celulózová izolace z recyklovaného papíru, jež po dosloužení může být využita jako hnojivo či palivo. České firmy stále častěji přemýšlejí, jak využít odpad jako zdroj a zároveň jak co nejvíce prodloužit životnost svých výrobků. Navazují tak na principy takzvané cirkulární ekonomiky, která se snaží udržet zdroje v oběhu co nejdéle. V Česku ale zatím jejímu většímu rozšíření brání levné skládkování i nedostatečná legislativní podpora.

Podle expertů je přitom oběhové hospodářství byznysmodelem budoucnosti. Společnost McKinsey & Company spočítala, že přijetí principů cirkulární ekonomiky může do roku 2030 generovat v Evropě roční úspory v hodnotě 1,8 bilionu eur (asi 46,5 bilionu korun). A Evropská komise odhaduje, že oběhové hospodářství v budoucnu přinese dva miliony nových pracovních míst.

"Současný systém funguje na bázi vytěžit, vyrobit a vyhodit. Přechod od této lineární ekonomiky k cirkulární je založený na opětovném využívání a opravě produktů a na vytváření stoprocentně recyklovatelných výrobků. Staví i na obnovitelných zdrojích, bezodpadovém hospodářství a sdílené ekonomice," líčí Soňa Jonášová, zakladatelka a ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Prostřednictvím vzdělávacích a osvětových aktivit tato nezisková organizace v Česku šíří myšlenku cirkulární ekonomiky a zároveň ve spolupráci s firmami a obcemi vytváří konkrétní projekty v této oblasti. "Oběhové hospodářství nejenže zefektivňuje využívání primárních zdrojů a předchází vzniku odpadů, ale má i pozitivní ekonomický dopad. Podniky jsou díky němu soběstačnější v oblasti zdrojů, a tudíž odolnější vůči kolísání jejich cen," říká Jonášová.

V Česku ale rozvoji cirkulární ekonomiky stojí v cestě fakt, že nejlevnější možností nakládání s odpady jsou skládky. "Ty jsou ovšem obrovskou zátěží pro životní prostředí. Stamiliony putují do jejich likvidace a nevyčíslitelnou ztrátou jsou materiály, které na skládkách končí bez dalšího užitku. Podnikatelé se přitom shodují, že zdražení skládek by významně pomohlo rozvinout recyklační průmysl, což je důležitý motor pro oběhové hospodářství," uvádí Jonášová.

EU chce méně plastů i skládek

Změnu by mohl nastartovat takzvaný oběhový balíček nebo také balíček cirkulární ekonomiky, který letos přijala Evropská unie. Na základě toho by členské státy měly během dvou let zcela přehodnotit svůj přístup k nakládání s odpady. Postupně by měly ustupovat od skládkování a spalování odpadu a snažit se ve větší míře předcházet jeho vzniku a více se zaměřovat na recyklaci.

Letos v lednu Evropská komise vydala také novou strategii, která usiluje o omezení plastů. Podle ní by měly být do roku 2030 nahrazeny jednorázové plastové materiály ekologičtějšími nebo plně recyklovatelnými alternativami. "Oběhové hospodářství patří k prioritám Evropské komise. Její nejnovější iniciativou je Akční plán pro bioekonomiku z října 2018, kde navrhuje mimo jiné investiční platformu s rozpočtem 100 mi­lionů eur. Ta by měla sloužit k podpoře udržitelných řešení a ekologických inovací," říká Lena Stránská z tiskového oddělení českého zastoupení Evropské komise.

Lídry v oboru jsou státy jako Nizozemsko, Švédsko či Finsko. Nizozemská vláda si například vytyčila cíl, že nejpozději do roku 2050 bude země využívat výhradně obnovitelné a recyklovatelné zdroje. "Již dnes proto v Nizozemsku navrhují budovy tak, aby na konci životního cyklu byly bankou materiálů, které se dají znovu použít," říká Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky.

Zatímco Nizozemsko a další země už mají vypracované národní plány a strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku, Česko je zatím pozadu. Vlastní strategii by mohlo mít do dvou let. K vytvoření dokumentu s názvem Cirkulární Česko 2040 se letos zavázalo ministerstvo životního prostředí.

"V Česku se připravují nové zákony o odpadech a obalech, do nichž chceme zapracovat stejné principy, jaké zavádí oběhový balíček Evropské unie. Novou legislativou podpoříme například princip 'zaplatíš tolik, kolik vyhodíš', který účtuje svoz směsného odpadu podle frekvence, hmotnosti či objemu a tím motivuje k většímu třídění," uvádí Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí.

Podle Soni Jonášové z Institutu cirkulární ekonomiky má ale zatím Česko v oblasti legislativy silné nedostatky. "Zemědělci musí bioodpady nezbytně navracet do půdy, veřejné zakázky se místo obsahu druhotných surovin orientují jen na nejnižší cenu a chybí nástroje pro podporu recyklovaných výrobků jako třeba daňové úlevy," popisuje Jonášová.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.