Ze čtyřicetileté vlády komunistů se Česko dosud nevzpamatovalo a za západními státy navzdory relativně rychlému dohánění dál značně zaostává. Byly přitom doby, kdy Čechoslováci ekonomicky poráželi Finy, Iry, Italy, Španěly, a vyrovnali se dokonce Rakousku či Norsku. Vyplývá to z analýzy Hospodářských novin, která se zabývá i otázkou, kde by Československo bylo dnes, kdyby ho nezruinovali komunisté.

V roce 1929 patřilo Československo v hrubém domácím produktu na obyvatele mezi 12 nejvýkonnějších ekonomik Evropy. Velká krize zemi srazila sice až na 15. místo, nicméně v posledních dvou letech před nacistickou okupací se i díky zbrojení vyspělým státům začala znovu rychle přibližovat.

"Podle výše národního důchodu na obyvatele zaujímalo Československo 17. místo ve světě, dle hodnoty průmyslové výroby na obyvatele jsme byli na 12. příčce ve světě, podle podílu na světové průmyslové výrobě dokonce na 10. místě," uvádí ekonom a historik Pavel Szobi z Evropského univerzitního institutu ve Florencii a potvrzuje tím výsledky analýzy. Československo skutečně zažilo ekonomický vrchol na přelomu 20. a 30. let minulého století. 

Parita kupní síly

Jde o koncept, který zohledňuje různé ceny v daných zemích. Pokud si Čech vydělá 10 tisíc korun a Slovák v přepočtu také 10 tisíc korun, ještě to neznamená, že tento příjem jim zajišťuje stejnou životní úroveň. Pokud v Česku stojí květák 25 korun a na Slovensku 15, tak si Slovák vede mnohem lépe. Může si koupit víc květáků.

Veškerá data v článku či grafice jsou na základě tohoto konceptu přepočítána. 

Analýza vychází ze studie nizozemské univerzity v Groningenu, která zmapovala výkon jednotlivých ekonomik světa za několik staletí. Konkrétně za Československo jsou data dostupná od roku 1921. Akademici je navíc neustále aktualizují s tím, jak se jim daří schraňovat více dat a zároveň zlepšovat metodologii. Poslední letošní revize zasáhla i Československo a jeho výkonnost je relativně o něco nižší, než se uvádělo dříve.

Na počátku existence byla Československá republika dle HDP na hlavu značně výkonnější než Finsko nebo Španělsko. Za Německem ale silně zaostávala, byla na 60 procentech německé úrovně. V prvních letech první republiky navíc následoval pokles. Ten se ale brzy podařilo zvrátit: "Poválečná rekonstrukce proběhla v ČSR v rámci středoevropských států nejrychleji," říká Szobi.

Pak odstartovalo rychlé dohánění. Do osmi let byla republika na 75 procentech výkonu německé ekonomiky, výrazně srazila náskok Francie. Dohnala Itálii a zvýšila náskok před Finskem. V roce 1928 byl její výkon dokonce na 90 procentech výkonu Norska. Velké Británii se sice přiblížila maximálně na 55 procent, tato země ale byla tehdy stále ještě imperiální mocností - ovládala rozsáhlá území po celém světě.

Ukazatel HDP na hlavu za celé Československo výrazně ztrácel kvůli zaostalému Slovensku a prakticky zcela agrární Podkarpatské Rusi. Zatímco v českých zemích byla na zemědělství závislá čtvrtina populace, na zbývajícím území šlo o více než padesát procent. Navíc panoval obrovský rozdíl v produktivitě, v českých zemích byla bezmála dvakrát vyšší. A ještě více to platilo o průmyslu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru