Nejvyšší správní soud vyhověl žádosti České národní banky o odklad účinku rozsudku Městského soudu v Praze v kauze WPB Capital, spořitelní družstvo. Ten zrušil čtyři roky staré rozhodnutí bankovní rady ČNB o odnětí povolení k činnosti této záložně. Přiznání odkladného účinku znamená, že ve WPB Capital pokračuje stav likvidace, informovala v úterý ČNB.

O odkladný účinek ČNB požádala spolu s podáním kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. O tomto mimořádném opravném prostředku bude tento soud teprve rozhodovat.

Představenstvo WPB Capital podle mediálního zástupce Martina Jaroše usnesení NSS respektuje. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku se podle něj nijak nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí ve věci samé. "Představenstvo WPB Capital bude trvat na provedení důkladného ekonomického a právního auditu družstva, jelikož má důvodná podezření, že se v něm během likvidace děla řada nestandardních ekonomických operací a docházelo k nehospodárnému nakládání s jeho majetkem ze strany likvidátora a k porušování povinností při správě cizího majetku," uvedl.

Městský soud v Praze označil odnětí licence WPB Capital z června 2014 za zjevně nepřiměřené opatření. Současně však podle ČNB potvrdil, že ve WPB Capital docházelo k závažnému protiprávnímu jednání, které ČNB v rámci své dohledové činnosti zjistila a popsala, včetně umělého navyšování kapitálu z úvěrů poskytnutých samotnou záložnou.

ČNB odňala WPB Capital povolení působit jako družstevní záložna v červnu 2014. Učinila tak v zájmu ochrany vkladatelů poté, co zjistila umělé navyšování kapitálu WPB Capital. To se dělo tak, že se peníze, které družstvo poskytovalo ve formě úvěrů účelově založeným obchodním společnostem, do něj po několika netransparentních převodech vrátily v podobě dalších členských vkladů. Vedle toho WPB Capital nepřímo přes účelově založené společnosti nakupovala směnky, které záložny nabývat nesmějí. Tím se současně významně překračovaly limity úvěrové angažovanosti.

Rozhodnutí správních soudů bude mít vliv nejen na to, zda bude pokračovat, či zda bude pozastaven proces likvidace WPB, ale i jestli se družstvo vrátí do rukou jeho původního vedení. To je přitom podle centrální banky odpovědné za uvedená protiprávní jednání a osoby z vedení záložny jsou v souvislosti s tímto jednáním trestně stíhané.

Představitelé záložny po rozhodnutí soudu uvedli, že hodlají provést hloubkovou analýzu stavu družstva, které v posledních letech spravoval centrální bankou dosazený likvidátor Jiří Švihla. Žaloba záložny poukazovala také na podjatost tehdejších pracovníků ČNB, zejména viceguvernéra Vladimíra Tomšíka. Podle záložny se Tomšík koncem roku 2013 opakovaně setkával s bývalým členem WPB Pavlem Petrovičem, který usiloval o zničení záložny a ovládnutí jejího majetku.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru