Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj nebude považovat za přešlap proti zákonu o zadávání veřejných zakázek, pokud ministerstvo dopravy odstoupí od svého původního záměru vybírat mýtné na 900 kilometrech silnic I. třídy.

"Je pouze věcí zadavatele, jaké mýtné sazby nasadí. Se zákonem o zadávání veřejných zakázek to nijak nesouvisí," uvedl Rafaj v rozhovoru pro HN. ÚOHS se v této věci nehodlá nijak angažovat, Rafaj se neztotožňuje s názory, že jde o ohýbání práva.

Zvítězila nejhorší varianta

Zařazení 900 kilometrů silnic I. třídy do zpoplatňované sítě bylo čistě politickým rozhodnutím bývalé Sobotkovy vlády, nebylo odvozeno od žádné odborné studie. Do zadávací dokumentace mýtného tendru se tento záměr dostal hlavně proto, aby nebyla zvýhodněna žádná z mýtných technologií. Na jednání dopravních expertů koaličních stran toto řešení prosazovali sociální demokraté. Ťokovo ministerstvo dopravy se při zdůvodňování schváleného kroku ovšem zaštítilo i údajným názorem projektového manažera firmy Deloitte. Ta však ve své analýze z prosince 2016 označila rozšíření sítě o 900 kilometrů "jedniček" za nejhorší ze tří posuzovaných variant. Za ekonomicky nejvýhodnější bylo označeno rozšíření o 76 kilometrů, za "optimální" pak rozšíření o 474 kilometrů. 

Nedávná soutěž o nového výběrčího mýta se zpoplatněním dalších téměř tisíc kilometrů "jedniček" počítala, přestože se proti záměru od počátku stavěli mnozí starostové, hejtmani a podnikatelské svazy.

Zahrnutí silnic do zpoplatňované sítě a do zadávací dokumentace mimo jiné vedlo k tomu, že všichni zájemci o mnohamiliardovou zakázku nabídli v tendru zcela nový satelitní systém, který je oproti nyní používanému mikrovlnnému schopen sledovat provoz na všech komunikacích po celé republice.

Satelitní řešení nabídlo i konsorcium firem CzechToll a SkyToll vlastnicky navázané na finanční skupinu PPF, které ministerstvo dopravy vyhlásilo za vítěze tendru a na konci září s ním podepsalo desetiletý kontrakt v objemu 10,75 miliardy korun.

Slovenskou cestou vstříc starostům

Už pár dnů po podpisu však premiér Andrej Babiš a ministr dopravy Dan Ťok (oba ANO) přicházejí s oznámením, že na zmíněných 900 kilometrech silnic I. třídy se mýto vybírat nebude. Prý chtějí tímto krokem vyhovět starostům. Komunikace sice mají být zahrnuty do zpoplatňované sítě, nicméně na nich bude nulová sazba mýtného. Tak to podle Babiše a Ťoka zůstane minimálně do konce funkčního období této vlády.

Firma Kapsch - dosavadní správce mikrovlnného systému, která v soutěži skončila na druhém místě - změnu postoje vládních činitelů považuje za účelové "ohýbání práva". A stejně jako mnozí další upozorňuje na skutečnost, že stát po tomto oznámení přinejmenším v nejbližších letech žádný nový mýtný systém fakticky nebude potřebovat. Vystačil by si s tím nynějším, plně funkčním, jehož uváděná hodnota je kolem pěti až sedmi miliard korun a který je v majetku státu.

Jako zcela účelovou změnu zadání hodnotí krok ministerstva dopravy i mýtný expert Ivo Rýc. Poukazuje i na to, že se Česko tímto krokem přiblíží situaci na Slovensku, kde mýto rovněž vybírá zmíněná firma SkyToll. U východních sousedů je do zpoplatněné sítě sice zahrnuto téměř 18 tisíc kilometrů dálnic a silnic I., II. a III. třídy, ale mýto se fakticky vybírá jen na šestině této sítě. Na zbytku je též nulová sazba a nulový výnos (mýtný systém tam má sloužit ke sledování a regulaci dopravy). Výsledkem je ovšem také to, že slovenský mýtný systém spolyká přes polovinu z toho, co se na poplatcích vybere (v Česku byla v letech 2007 až 2016 průměrná nákladovost 31 %). "Slovensko bych si v tomto směru za dobrý příklad rozhodně nebral," poznamenal Ivo Rýc.

Tohle není práce pro ÚOHS

Šéf ÚOHS Petr Rafaj ve změně postoje Ťokova ministerstva žádné porušení zadání mýtného tendru nevidí. "V rámci soutěže se řešilo pouze to, kolik zaplatí stát dodavateli za poskytované služby, nikoliv, kolik budou platit státu dopravci. Do toho nemůžeme ministerstvu mluvit," nevidí Rafaj prostor, aby jeho úřad mohl v této věci nějak zasáhnout.

K ekonomickému aspektu ministerského veletoče se vyjadřovat nechce, věří prý ale, že minimálně část starého systému bude využita i v rámci nového. "Toto ale není nic, co by měl řešit náš úřad," poznamenal také. Zároveň vyjádřil osobní názor, že stát by si měl mýtný systém raději zabezpečovat vlastními silami a nesvěřovat citlivou infrastrukturu soukromým firmám.

Sám Rafaj ovšem čelí kritice ohledně účelového obratu, kdy jeho úřad nejdříve v květnu mýtný tendr označil za netransparentní, nakonec však všechny námitky firmy Kapsch zavrhl jako nepodstatné a bezdůvodné. Dal tak prostor ministerstvu dopravy, aby 20. září mohlo smlouvu s vítězem tendru uzavřít. Veškeré právní úkony na straně ÚOHS i ministerstva dopravy proběhly během pouhých tří hodin a přetrvává podezření, že oba úřady v ten den své aktivity vzájemně koordinovaly. Rafaj toto odmítá a tvrdí, že vše proběhlo zcela v souladu se zákonem. Nedokázal ale dát HN jiný příklad, kdy jeho úředníci někdy v minulosti řešili nějakou kauzu v tak rychlém tempu. "Musel bych se podívat do historie, tyto věci neeviduji," uvedl.

Pro rakouský Kapsch to je jeden z důvodů, proč už začal hrozit České republice mezinárodní arbitráží. Cítí se být státem krácen na svých právech. Rafaj ale nevylučuje, že plnění smlouvy s konsorciem CzechToll/SkyToll ministerstvu dopravy nakonec zakáže, jak jej Kapsch nyní žádá.

"Posoudíme celou věc, veškeré právní aspekty a nějak rozhodneme, víc ze mě nyní nedostanete. Je věcí ministerstva dopravy, zda mají vedle plánu A i nějaký záložní plán B nebo C. My to vůbec neřešíme, jen posoudíme jejich právní kroky, ne případné následky," odmítá Rafaj názor, že zákaz plnění si netroufnou vydat, aby tím nezapříčinili, že se v Česku po roce 2019 přestane mýto vybírat.

Související