Čtenářská kultura v Česku, jejímiž hlavními parametry jsou čtení a kupování knih a návštěvy knihoven, zaznamenala letos proti roku 2013 mírný pokles. Podle výzkumu agentury Nielsen Admosphere 78 procent obyvatel ČR přečte za rok aspoň jednu tištěnou či elektronickou knihu, před pěti lety jich bylo 84 procent. Aspoň jednu knihu za rok si koupí 44 procent Čechů, v roce 2013 jich bylo o čtyři procenta více. Do knihovny zajde alespoň jednou za rok 28 procent Čechů, před pěti lety jich bylo 32 procent.

"Platí, že Česká republika nadále patří v Evropě k zemím se silným čtenářstvem - ne úplně ke čtenářské špičce Evropy, kterou tvoří hlavně skandinávské země, ale těsně pod ni. Oproti často sdíleným názorům o úpadku čtení se ukázalo, že česká čtenářská kultura si i v dobách velkých digitálních změn udržuje poměrně stabilní úroveň," řekl novinářům Vít Richter z Národní knihovny ČR.

Tradičně hlavní roli hraje vzdělání. Ženy čtou o devět procent více než muži, ale ve srovnání s jinými zeměmi neexistují mezi čtenáři bariéry věkové a ve velikosti místa bydliště. "Seniorská generace patří k tahounům českého čtenářství a malá a střední města jsou oporami veřejných knihoven," dodal Richter.

Z výsledků opakovaného celostátního reprezentativního průzkumu dospělé populace na téma Češi jako čtenáři v roce 2018 dále vyplynulo, že každý obyvatel ČR starší 15 let v průměru za rok přečte téměř 13 knih (přesně 12,6). Jejich čtení denně věnuje 31 minut; za rok nakoupí průměrně 2,6 knihy a vydá za ně 649 korun. V domácích knihovnách je v průměru 253 knih. Nejoblíbenějším autorem českých čtenářů je norský detektivkář Jo Nesbo, nejoblíbenější knihou je Harry Potter Joanne Rowlingové. Mezi žánry vede současná oddechová literatura.

Pokud jde o digitální prostředí, Češi nejčastěji čtou na chytrém telefonu; na internetu vyhledávají především zprávy a digitální vydání novin a časopisů. Elektronické knihy čtou pravidelně čtyři procenta a audioknihy pravidelně poslouchá jedno procento populace nad 15 let. Nejčastějším způsobem získání knihy je darování; informace o knihách lidé nejčastěji dostávají pomocí doporučení blízkých a známých.

Zástupci Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd (AV) ČR konstatovali, že propad nakupování knih z roku 2010 se zastavil; návštěva knihoven však postupně klesá. Dlouhodobě vyrovnanou úroveň si udržuje čas věnovaný čtení knih. Mezi dvěma posledními výzkumy byl zaznamenán znatelný pokles u čtení časopisů.

Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR uskutečnily letos průzkum čtenosti na reprezentativním vzorku 2007 respondentů. Celkově šlo o čtvrté šetření, předchozí se uskutečnila v letech 2007, 2010 a 2013.