Jana a Petr Cihlářovi provozují na statku v obci Kopeč na Mělnicku největší rodinné včelařství v Česku. Začínali se třemi včelstvy, letos jich zazimují 1200. Každý rok vyrobí až 40 tun medu. Vedle tradičního květového, lipového či akátového medu prodávají i med ochucený třeba levandulí, vanilkou nebo chilli.

Úspěšný zemědělský podnik přitom jejich rodina vybudovala z ruin statku, který jim sebrali komunisté a který v restitucích získali v naprosto zdevastovaném stavu. Jejich příběh zaujal i porotu posledního ročníku soutěže Farma roku, ve které Cihlářovi obsadili první místo.

Usedlost v Kopči koupil dědeček Jany Cihlářové, Ladislav Boháč, v roce 1947. Choval tady skot, prasata, koně, drůbež, holuby a měl tu i 50 včelstev. "Komunisté mu ale nejprve sebrali zaměstnance, následně zvýšili povinné dodávky a nakonec v roce 1950 statek zestátnili. Celá rodina se i se čtyřmi dětmi musela vystěhovat mimo okres. Babička se na statku víceméně udřela k smrti a v důsledku těchto událostí zemřela v pouhých 38 letech," vypráví Jana Cihlářová.

Jejímu tatínkovi Ladislavu Boháčovi se podařilo v roce 1992 získat usedlost zpět. Prodal chalupu v Krkonoších a vzal si milionovou půjčku, aby mohl poničený statek bez omítek a střech začít opravovat.

"Bolševici mu jako synovi kulaka nedovolili studovat zemědělskou školu, takže začínal ve svých více než 50 letech jako naprostý samouk," líčí Cihlářová.

V sezoně mají Cihlářovi až 1700 včelstev

Pěstoval obilniny, olejniny a zeleninu a v menším také choval prasata. S včelařením na statku začal až Petr Cihlář, který se do rodiny přiženil v roce 2000. "Z domova jsem si přivezl s sebou tři včelstva. Postupně jsem začal chov rozšiřovat, až se včely staly hlavním zdrojem naší obživy. Ukázalo se totiž, že rostlinná výroba na 45 hektarech nás neuživí," říká Petr Cihlář.

Letos Cihlářovi zazimují 1200 včelstev. V sezoně, která trvá od března do srpna, pak navyšují jejich počet až o 500 dalších, která jsou na prodej nebo na posílení produkčních včelstev. Úly mají na 26 stanovištích. "Včely vždy převážíme podle toho, kde zrovna co kvete. Stěhujeme je od třešňových a višňových sadů přes akátové aleje až po pole s řepkou, slunečnicemi a hořčicí," přibližuje včelař.

Kolik žihadel při práci s včelami dostane, prý už ani nepočítá. "Je to fyzicky velmi náročná práce, která v sezoně trvá sedm dní v týdnu. Když je v létě 38 stupňů na sluníčku, tak je navíc ve včelařské kombinéze neuvěřitelné horko. Domů tak chodím unavený a zpocený, ale nikdy ne naštvaný nebo psychicky zdeptaný jako třeba někteří lidé pracující v kanceláři," popisuje Cihlář.

Med s kávou i kakaem

Po konci sezony nastává čas sklidit plody své práce. Cihlářovi se přesouvají do medárny, kde stáčejí med do sklenic a zpracovávají ho. Celou produkci prodávají jako jednodruhové medy ve skle včetně pastovaných. Experimentují i s různými příchutěmi, které přidávají do pastovaného medu, od zázvoru a skořice přes maliny a višně až po rakytníkový extrakt. "Obzvlášť u dětí je oblíbený med s kakaem, který chutná jako lískooříšková pomazánka, ale je to zdravější alternativa. Do auta si zase s sebou bereme med s kávou, který člověka nakopne během dlouhých cest," podotýká Jana Cihlářová.

Nejčastěji si zákazníci jezdí pro med přímo do Kopče. Koupit ho ale mohou také ve zdravých výživách, zahradních centrech nebo na e-shopu farmy. "Hlavní sezona je teď na podzim a před Vánoci. Oblíbená jsou i různá dárková balení třeba pro obchodní partnery," uvádí včelařka.

Prodej Cihlářovým zvýšilo i vítězství v soutěži Farma roku 2017, kterou pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR. "To, že jsme vyhráli, bylo pro nás obrovskou satisfakcí za ta léta dřiny a odříkání především v začátcích našeho hospodaření. Úspěch v soutěži nám hlavně hodně zvedl sebevědomí," říká Cihlářová.

V supermarketu jednodruhový med skoro nenajdete

Med v sudech jako surovinu přitom Cihlářovi neprodávají. "Výkupní ceny spadly pod 52 korun za kilogram. Za to to člověk ani nevyrobí. Navíc dnes se české medy běžně míchají se zahraničními. Tím, že Evropská unie zrušila cla na med z Ukrajiny, do Česka přes tuto zemi putuje velmi levně med z celého světa. Dováží se sem i umělý med z Číny, kde dokáží ze směsi různých cukrů vytvořit tak dokonalou napodobeninu, že to nepoznají ani špičkové laboratoře. A tím se pak tuzemský med ředí," popisuje Petr Cihlář.

Důvěra v český med podle něj v poslední době výrazně klesla, a je tak velmi těžko prodejný. Přispěl k tomu i skandál kolem podniku Českého svazu včelařů Včelpo, kterému našli v medu označeném jako český produkt zahraniční pylová zrna a později také antibiotika. "Včelaře to velmi poškodilo. A je to škoda, protože Včelpo mohlo sloužit jako odbytové družstvo pro české včelaře a dodávat med do tržní sítě," říká Cihlář.

Česko by se podle včelaře mohlo inspirovat v Německu či Rakousku, kde se běžně v supermarketu prodávají i jednodruhové medy. "Zákazníci jsou tam víc uvědomělí a podporují své včelaře. Klidně si tak koupí dražší, ale kvalitnější med. V Česku bohužel stále hraje větší roli cena, a v obchodech tak lidé najdou většinou jen levnější míchané medy," líčí Cihlář.

Přibývá nezkušených a nebezpečných včelařů

To je podle Cihláře paradoxní i proto, že Česko je včelařská velmoc. "Globálně se mluví o tom, že včely vymírají, ale Česko patří mezi země s nejzavčelenějším územím v Evropě. Ubývají tady ale příbuzné druhy jako samotářky, které žijí volně v přírodě," uvádí Cihlář.

Včelařů přitom v Česku spíš přibývá. "Zatímco dřív se včelařství dědilo z otce na syna a předávaly se zkušenosti z generace na generaci, dnes s tím začínají i naprosto nezkušení lidé. Prohlédnou si pár videí na YouTube a mají pocit, že tomu rozumí. Na rybaření musíte mít rybářský lístek a složit zkoušky. Včely si ale může koupit kdokoliv," říká Cihlář.

Nezkušení včelaři mohou například špatně přeléčit nemoci, které se mohou dál šířit i na zdravá včelstva. "Když je snůška, tak si včela jiných včelstev ani nevšimne. Ale když skončí, tak hledá jiné zdroje a může narazit na nemocné včelstvo. Zdravé včely tak mohou vyrabovat kolabující úl a přinést si zpět třeba patogeny nebo roztoče," varuje včelař.

Pokud navíc začátečníci umístí včely na nevhodné místo, mohou ohrozit své okolí. "Jedna známá si dala úl na balkon. Včely tam mají letovou dráhu přímo na protilehlý dům. A když si soused dá koláč nebo oslazené kafe, tak tam včely v době mimo snůšku budou samozřejmě létat," upozorňuje Cihlář.

Včelařům chybí podpora státu

Další problém, se kterým se podle něj dnes včelaři potýkají, je nedostatečná finanční podpora od státu. "Med jako komodita je vyřazený z Programu rozvoje venkova. Když bych měl linku na stáčení hořčice, tak mi stát přispěje 40 procent, na linku na med ale nedostanu nic. Vybudovat medárnu přitom stojí miliony. Řada včelařů tak nemá peníze na to, aby si postavila potravinářský provoz, a proto nemohou prodávat do tržní sítě," říká Cihlář.

Národní i evropské dotace jsou podle něj navíc nastavené tak, aby je mohli čerpat pouze malí včelaři. "Například u příspěvků na nákup včelařské techniky jsou strašně malé limity. Nikdy jsme také nečerpali dotace na stavby nebo opravy objektů. Prvním důvodem je složitá administrativa a druhým, že člověk musí nejdřív zainvestovat a pak teprve dostane částku proplacenou. I proto jsme raději restaurovali statek postupně svépomocí. Čerpáme tak pouze evropské dotace na zemědělskou plochu a národní dotace na zazimování včelstev," popisuje Cihlář.

Cihlářovým s podnikáním přes sezonu pomáhají brigádníci a celoročně zaměstnávají jednoho pracovníka. K včelaření ale vedou i své dva syny, kterým by v budoucnu rádi svůj podnik předali.

"Je to krásné podnikání a jedna z nejhezčích věcí na tom je, že 80 procent užitku včel není pro nás jako zdroj výdělku, ale pro okolí. Spočítali to švýcarští vědci, podle kterých je právě opylovací činnost to nejdůležitější, co mohou včely a potažmo včelaři pro svět udělat," uzavírá Cihlář.

Související
Související