Hlavní postavě Molièrovy hry Zdravý nemocný − hypochondru Arganovi − trvalo poměrně dost dlouho, než zjistil, že je vlastně naprosto zdravý. Zaměstnavatele trápí obdobný problém − mají pocit, že jsou jejich zaměstnanci nemocní, kdykoliv dostanou příležitost. A zrušení karenční lhůty, tedy prvních tří dnů nemoci, po níž nemocnému nepřísluší žádná odměna, prý takovou příležitostí je. Jakmile se vrátí proplácení nemocenské od prvního dne, nastoupí údajně armáda simulantů, za které pak budou muset pracovat ostatní zaměstnanci. Jak už v dubnu, kdy se na zrušení lhůty dohodla koalice ČSSD a ANO ve vládním programu, řekl šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, s koncem karenční doby vzrostou mzdové náklady až o 3,6 procenta.

Statistika průměrného procenta pracovní neschopnosti dává zaměstnavatelům za pravdu. Od roku 2009, kdy se karenční lhůta dostala do zákona, klesla nemocnost o jeden až jeden a půl procentního bodu. Mluvíme ovšem o průměru. Ze statistiky do roku 2007, kdy se ještě dalo vysledovat, kde se marodilo nejvíc, vyplývá, že nejčastěji zůstávali doma kvůli nemoci lidé v soukromém sektoru a v sektoru s rozhodujícím podílem zahraničního kapitálu. A také že s růstem velikosti podniku roste i nemocnost, protože v malých si to zřejmě majitelé ohlídají o něco lépe. Naopak nejméně nemocné byly osoby samostatně výdělečně činné, což podle zjištění Asociace pro malé a střední podniky platí dodnes. A hned po nich následovali zaměstnanci ve státním a veřejném sektoru.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč je ke zrušení karenční lhůty vhodná doba a proč na tom nakonec vydělají všichni?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se