Říká se mu pálenka, kořalka nebo šnaps. Tradiční ovocný destilát se v českých zemích vyrábí už několik staletí. Mít ve spíži schovanou slivovici, malinovku či hruškovici je skoro povinností každé domácnosti. A moravští lihovarníci navíc tvrdí, že u nich se nepálí snad jenom v kostele.

Není však kořalka jako kořalka. Stejně jako u vína, piva a ušlechtilých alkoholů, existují horší i lepší varianty. "Češi mají zkažené chutě levnými pálenkami ze supermarketu," krčí rameny jeden z malých destilatérů Jan Kadlec, který se rozhodl mýtus o laciné pachuti ovocných lihovin zbořit a dokázat, že pálit lze poctivě.

Podobných nadšenců v poslední době přibývá. Shodují se, že jim cestu před lety ukázal průkopník Martin Žufánek. Jeho kořalky, likéry a giny se dnes servírují v nejlepších restauracích.

Do pálenic a lihovarů putuje především ovoce, které pěstitelé nejsou schopni zpracovat jiným způsobem. Letos je to extrémní. Sezona překvapila brzkou sklizní, cukernatostí ovoce i množstvím úrody, nad kterým "paliči" kroutí hlavou. Musí se dost otáčet, aby ovoce zpracovali, a tak oheň v jejich měděných kotlích téměř nezhasíná. Ale když přijdou hosté, platí nekompromisní pravidlo: nevymlouvat se a koštovat.

Třešňovice po jablkách nechutná

Ani Palírna Radlík v Jílovém u Prahy v této sezoně nevychládá. Pálí se tu prakticky nepřetržitě, přitom se areál zdejší pěstitelské pálenice intenzivně rekonstruuje a také z okolních nevyužitých budov majitelé budují ovocný lihovar.

"Pálenice běží už dvacet let, rozhodli jsme se ji rozšířit, aby si tu lidé mohli pálenky také kupovat. Máme na to koncesi už dlouho, ale zatím nebyl čas ani prostor," vysvětluje Zdeněk Musil, který s kamarádem podnik založil.

Nejlepší ovoce je v tekutém stavu.
Foto: Honza Mudra

"Koštování pálenek je naše dlouholeté hobby. Tak jsme se rozhodli, že moravskou tradici rodinných pálenic přivezeme do Čech a z toho, co nás baví, si uděláme práci," usmívá se majitel, který v Praze zároveň provozuje restauraci Bílá kráva zaměřenou na steaky z francouzského plemene Charolais.

Letošní ovocná sezona přišla skoro o měsíc dřív a Zdeněk Musil ji už nyní hodnotí jako nejsilnější ročník vůbec. "Sledujeme křivku extrémního nadbytku ovoce, které nám zákazníci vozí. Obvykle ho vůbec nebývá tolik, protože lidé z úrody v první řadě zavaří kompoty a marmelády."

Letos ale v takzvané závozní dny stojí fronta až na hlavní ulici a před vchodem do pálenice jsou naskládané stovky beden s ovocem všeho druhu.

"Nebojte, tyhle sršně jsou ochočené. Navíc tu mají spoustu jídla, takže nebudou útočit na člověka," mrkne vrchní destilatér Kamil Kutina, který má v Radlíku pálení na povel. Jako správný patriot si oblékl tričko s logem firmy a vysvětluje, že při degustaci pálenky je důležitá nejen vůně a chuť, ale také ovocný charakter.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč je podle Jakuba Kadlece postavení české pálenky mezi dostupným alkoholem na trhu složité?
  • Co se chystají pálit bývalý chemik a dirigent Petr Alexander a Ondřej Kopička v jejich palírně Landcraft?
  • Jak se Petr Stromský dostal k pálení, když neměl čím pohostit své přátele?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se