Na třináct set odborářů a odborářek z celé země dorazilo v úterý do Prahy. "Dobrovolně nám zaměstnavatelé nic nedali. Růst mezd je tedy vaše práce," ocenil je hned na začátku sjezdu předseda Českomoravské odborové organizace Josef Středula. Na příští rok chce, aby odbory po firmách požadovaly růst mezd o sedm až devět procent.

"Na trhu práce je nedostatek zaměstnanců. Je to ideální situace pro kladení požadavků," uvádí Středula. Zároveň ujistil, že odboráři budou při jednání s firmami postupovat individuálně, podle toho v jaké ekonomické situaci daný podnik je.

Požadavkům odborů situace na trhu práce skutečně nahrává. Ten je vyčerpaný, a firmy přesto plánují dál nabírat nové zaměstnance. Musí se tak uchylovat k částečným a flexibilním úvazkům. Nezaměstnanost je už druhý měsíc po sobě na rekordně nízké úrovni (3,1 %). Například výzkum společnosti ManpowerGroup mezi 750 zaměstnavateli v Česku ukázal, že nové pracovníky bude hledat sedm procent firem a jen jedno procento hodlá jejich stav snížit.

Zaměstnavatelé ale skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že mzdy zvyšují sami. Argumentují také tím, že výdělky rostou rychleji než produktivita práce. Průměrná mzda loni v soukromém sektoru dosáhla 30 930 korun. Zvýšila se meziročně o 6,8 procenta. Polovina pracovníků vydělávala nad 26 037 korun, tento medián se zvedl o 7,3 procenta. Celkem v privátní sféře bylo 3,06 milionu zaměstnanců.

Jedním z požadavků odborů je i zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně. Výše měsíční mzdy by ale podle nich měla být zachována. Češi odpracují každý rok o 400 hodin více než němečtí pracovníci. "Náš cíl je zřejmý. Chceme kratší pracovní dobu a lépe ohodnocenou práci. Nikomu to neublíží," říká Josef Středula. Česko má prý takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. 

Odbory žádají také, aby znovu získaly právo zastavit výrobu v případě ohrožení zdraví a života pracovníků. Věří tomu, že se úprava dostane do připravované novely zákoníku práce. Požadují také uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny.

Češi jsou podle Středuly sedmí nejhorší v EU v úrovni minimální mzdy přepočtené na eura. V poměru k mediánovému příjmu se jedná dokonce o třetí nejhorší výsledek. "Požadujeme minimální mzdu na úrovni 13700 korun od začátku příštího roku," říká Středula. Její úroveň by se podle něj měla v budoucnu dostat na 50 procent průměrné mzdy. 

Odborářské shromáždění ve sportovní hale zahájilo dopoledne odpočítávání za zvuků hlasité rytmické hudby. Na velkoplošných obrazovkách přes téměř celou podélnou stěnu následovalo video s tvářemi pracovníků z různých oborů. Do varu odboráře dostala osmičlenná skupina bubeníků.

ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Sdružuje 29 svazů s celkem 300 tisíc členů. V soukromé sféře působí 16 svazů, ve veřejném sektoru 13. Před několika lety odborová konfederace zahájila svou kampaň Konec levné práce. Podle Středuly od té doby díky odborářskému tlaku v zemi mzdy a platy rostou výrazněji.

Podle srovnání, které provedla společnost Trexima, si zaměstnanci v podnicích s vyjednanou kolektivní smlouvou vydělali mezi lety 2014 až 2017 v průměru o 137.347 korun víc a odpracovali o 166 hodin méně než ve firmách bez kolektivní smlouvy.

Související
Související