Většinový majitel společnosti Unipetrol, která je jediným provozovatelem rafinerií v Česku, prosadil na valné hromadě vytěsnění zbylých menšinových akcionářů. Polský PKN Orlen, který od letošního února drží 94 procent akcií, hodlá stáhnout titul z pražské burzy. Proti vytěsnění za cenu 380 korun, s níž management Unipetrolu souhlasí, byla skupina minoritních akcionářů v čele s Tomášem Hájkem. Ten zastupuje více než dvě stovky drobných podílníků, již odmítají akcie za tuto cenu prodat. Ve shodě s Hájkem od letošního července jedná i investiční skupina Petrus Advisors se sídlem v Londýně, která v Česku například vlastní přes dvě procenta akcií banky Moneta a aktivně působí na německém a rakouském trhu. Díky Petrusu má tato aktivisticky působící skupina investorů skoro 1,5 procenta akcií.

Vytěsněním akcionářů, jejichž vlastnická práva přejdou na Unipetrol měsíc po zveřejnění zápisu usnesení valné hromady v obchodním rejstříku, tak již na podzim začne právní bitva, která může trvat i několik let. Důležité v ní mimo jiné bude spor o způsob ocenění akcií. 

Petrus Advisors sám vlastní necelé jedno procento akcií největší české petrochemické společnosti. "Začali jsme je nakupovat v loňském roce, protože petrochemický sektor je zajímavá investice. Postupně jsme podíl v Unipetrolu navyšovali a hodláme v tom pokračovat," uvedl za Petrus Advisors Ján Hanzo. Ten ocenil hodnotu akcií společnosti mezi 450 a 550 korunami. Na pražské burze se akcie Unipetrolu aktuálně obchodují za 381 korun. Cena akcií Unipetrolu byla po řadu let výrazně podhodnocená, mimo jiné i proto, že se s nimi příliš neobchodovalo. Loni v únoru se však Unipetrol přehoupl přes 200 korun za akcii a několikrát překročil hranici 380 korun.
 

Jednou z hlavních tváří minoritních akcionářů, kteří odmítají prodat akcie Unipetrolu za 380 korun je Tomáš Hájek. Sám sebe označuje jako konzervativního investora. Patří k dlouholetým akcionářům největší české petrochemické firmy, kde má nyní přes 180 tisíc akcií. Hájek okolo sebe propojil stovky akcionářů Unipetrolu, kteří odmítají prodat za méně než 450 korun za akcii a jsou připraveni se soudit.

Hájek není v bojích menšinových akcionářů s většinovými vlastníky nováčkem. V minulosti se mu již podařilo prosadit vyšší cenu odkupu akcií pro akcionáře v případě autobazarů AAA Auto. Angažuje se i proti nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi, jehož PPF po koupi telekomunikačního operátora O2 firmu rozdělila a z pohledu Hájka poškodila drobné akcionáře.

Hájek v posledním případě spolupracuje s právní kanceláří KLB Legal, která bude minoritáře zastupovat tak v chystaném sporu s Unipetrolem. Kromě toho se Hájek spojil s investiční skupinou Petrus Advisers, která nyní vlastní necelé jedno procento akcií Unipetrolu.

 
 
Na vytěsnění menšinových akcionářů má PKN Orlen podle zákona právo, protože drží více než 90 procent akcií.  Rozhodnutí nabude účinnosti měsíc od jeho zveřejnění v obchodním rejstříku. PKN Orlen akcionářům nadále nabízí odkup za 380 korun a akcionáři mají do 14 dnů uvést, zda o tuto možnost stojí.
 
Podle Tomáše Hájka jsou akcionáři ochotni prodat minimálně za 450 korun. "Chceme dostat adekvátní protiplnění," uvedl Hájek, který také požadoval, aby PKN Orlen zveřejnil, jak k částce 380 korun došel. Podle finančního ředitele Unipetrolu Miroslawa Kastelika podpořil loňský návrh většinového akcionáře PKN Orlen posudek poradenské společnosti EY. Kastelik potvrdil, že existuje i znalecký posudek Unipetrolu, který stanovuje interval, do něhož cena 380 korun za akcii zapadá.
 
Polský PKN Orlen se stal většinovým vlastníkem největší české petrochemické skupiny v roce 2005, kdy za 13 miliard korun získal celkem 63 procent akcií. Loni v listopadu Orlen nabídl vykoupení zbylých akcionářů za 380 korun za jednu akcii. Přistoupila na to finanční skupina J&T, která přes kyperské schránky Paulinino a Entris vlastnila 23 procent akcií a patřila k tvrdým kritiků fungování firmy pod polským managementem. Získala za ně přes 16 miliard korun. Svoje akcie prodala rovněž řada dalších podílníků a PKN Orlen tak disponuje 94 procenty akcií, což mu podle zákona umožňuje podobný krok udělat. Celkem Orlen vydal za akcie asi 21 miliard korun (tehdy přibližně 3,5 miliardy zlotých).
 
Petrus Advisors a akcionáři kolem Hájka jsou nyní druhým největším akcionářem Unipetrolu. Existují i někteří další větší investoři, kteří drží řádově statisíce akcií Unipetrolu, ti ovšem veřejně nevystupují. Existuje i řada drobných podílníků Unipetrolu, kteří vlastní jednotky nebo desítky akcií z doby kuponové privatizace. Ti často ani nevědí, že je mají. Unipetrol má nyní kolem 81 tisíc podílníků, kteří jsou fyzickými osobami. Za rok 2016, kdy Unipetrol naposledy vyplatil dividendy, si ji nevyzvedlo celkem 36 tisíc podílníků, což je něco přes jedno procento akcií.
 
 
Vytěsnění menšinoví akcionáři jsou připraveni se s Unipetrolem o cenu za akcie soudit.
 
Unipetrol je jediný zpracovatel ropy v Česku v rafineriích v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Za poslední tři roky měla skupina rekordní čisté zisky v průměru okolo osmi miliard korun - za rok 2017 byl čistý zisk 8,7 miliardy korun. Skupina těžila hlavně z nižších cen ropy, které zvyšovaly její rafinérské marže, jež se pohybují většinou v sedmiletých cyklech.
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru