Snadnou dostupnost a šíření digitálních informací považujeme dnes za samozřejmost. Toto období digitální revoluce nás odpoutává od všeho materiálního a přemisťuje naše aktivity do virtuálního světa. Srdcem digitální revoluce je internet, protože rozšířil pole působnosti malých lokálních firem a poskytl unikátní možnosti pro začínající podnikatele, jak lehce využít informační a komunikační systémy v denním životě. Takzvané start-upy se díky digitální revoluci zviditelnily. Internet se svým globálním dosahem znamenal nevyužitý trh.

Mezi první internetové start-upy patřily Google, Amazon či aukční portál eBay, které se staly za 10 let své existence klíčovými hráči na trhu. Nyní už fungují přes 20 let a vyvinuly se z nich obří korporace.

Dnes start-up představuje zejména IT nebo technologickou firmu, jejíž konkurenční výhoda je postavena na technologii či obchodní platformě. Český start-up Kiwi.com vlastní internetový vyhledávač letových spojů. Uber, Airbnb, Letgo a BlaBlaCar staví byznys na sdílené ekonomice skrze obchodní platformu, která zprostředkovává kontakt mezi zákazníkem a dodavatelem (vlastníkem). Například čeští taxikáři dělají rozruch kvůli geniálně jednoduché službě Uber, proto vlády hledají pravidla, kterými by se měla v budoucnu regulovat sdílená ekonomika.

V odborné literatuře nebyl start-up doposud definován, neboť jde o docela nový termín. Start-up může být všeobecně chápán jako začínající firma, která nabízí unikátní produkt (službu, technologii), který není na žádném trhu. Někteří zdůrazňují, že start-up je firma navržená k tomu, aby rychle rostla.

Častokrát je financována rizikovým kapitálem, kdy tyto peněžní prostředky tvoří menšinový podíl na jejím základním kapitálu. Oproti bankovnímu úvěru není rozhodující záruka či zajištění vložených prostředků, ale především atraktivnost podnikatelského záměru a schopnost zakladatelů úspěšně záměr realizovat, protože start-up často vyvíjí "kus" užitečné technologie. Technologii může koupit zralý podnik a integrovat ji do svých stávajících produktů, čímž získá dosavadní výhodu vůči konkurenci.

Toto předpověděl americký ekonom Michael Porter v roce 1996, když napsal, že cesta za trvalou konkurenční výhodou bude ve 21. století pojímána jako neustálé hledání dočasných výhod, které nejsou výsadou vrcholového managementu, nýbrž všech jednotlivců. Start-up je zkrátka dočasným označením firmy, kdy se jedná o legálně založenou, rizikovou a rychle rostoucí společnost, která dokončuje vývoj produktu, má hotové průzkumy trhu, existuje jádro jejího týmu a je připravena vstoupit s produktem na trh.

Start-up je někdy zaměňován s pojmem malý podnik. Cílem malého podniku je dosahovat stabilního zisku, minimalizovat náklady a výdaje, zatímco základní cíl start-upu je růst. Malé podniky poskytují spíše tradiční produkty a služby jako kadeřnictví, restaurace, právnické kanceláře atd., zatímco start-upy přicházejí s unikátní technologií (3D tiskárna) či obchodním modelem (Uber), což trh nezná a to dělá ze start-upu vysoce rizikové podnikání. Unikátnost je právě tím, co určuje, jestli se jedná o start-up nebo malý podnik.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru