Nezaměstnanost v České republice v červenci po pěti měsících poklesu stoupla z červnových 2,9 procenta na 3,1 procenta. Bez práce bylo zhruba 231 570 lidí, což je ale nejnižší červencová hodnota od roku 1997, kdy bylo bez práce o téměř 9200 lidé méně. Oznámil to Úřad práce ČR.

Firmy naopak shánějí rekordní počet nových zaměstnanců. Podniky v červenci nabízely 310 tisíc volných pracovních pozic. "V meziročním srovnání je tak v tuzemské ekonomice o téměř 122 tisíc pracovních míst více, což je nárůst o 65 procent," říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Firmy mají největší zájem o stavební dělníky, řidiče nebo pracovníky do výroby. V červenci zaměstnavatelé sháněli také lidi na typicky letní pracovní pozice, jako jsou například prodavači v rychlém občerstvení, instruktoři na dětských táborech či zahradníci.

Rozdíl mezi počtem nabízených pozic a počtem lidí bez práce narostl na téměř 80 tisíc. Nedostatek lidí na trhu práce proto nutí podniky, aby pracovníky hledali v cizině. Za poslední dva roky přišlo do Česka za prací více než 24 tisíc Ukrajinců, kteří díky speciálnímu systému mohou pracovní povolení získat rychleji. Zaměstnavatelé přesto tlačí na vládu, aby roční kvóty na takzvané pracovní karty pro Ukrajince ještě zdvojnásobila. Nyní je kvóta téměř 20 tisíc pracovních víz. Podobný model dovozu pracovníků se letos rozšířil i na Mongolsko, Filipíny a Srbsko. 

Jedinými regiony, kde je více nezaměstnaných než volných pracovních míst, jsou Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský kraj.

Podle úřadu se na nárůstu nezaměstnanosti podepsaly sezonní faktory související zejména s příchodem části zaměstnanců ze školství na pracovní úřady a s nižším náborem nových zaměstnanců do firem kvůli celopodnikovým dovoleným. "V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, zatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září," uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Před rokem dosahovala nezaměstnanost 4,1 procenta a bez práce bylo tehdy přes 303 tisíc lidí.

Nejnižší, dvouprocentní míra nezaměstnanosti je ve třech krajích, a to v Jihočeském, Plzeňském a Pardubickém. V hlavním městě je nezaměstnanost na 2,1 procenta a o desetinu bodu vyšší nezaměstnanost vykázal Královéhradecký kraj. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstává v Moravskoslezském kraji, kde na konci července činil 4,8 procenta, a v Ústeckém kraji s 4,7 procenta.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo 71 okresů, v šesti naopak klesla. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl na konci července v okresech Rychnov nad Kněžnou, 1,1 procenta, a Jindřichův Hradec, 1,2 procenta. Nejhůře je na tom Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,2 procenta.

Na jedno volné pracovní místo připadá stejně jako v červnu v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce na Karvinsku (6), Ústecku (4,3), Mostecku (3,7) a Jesenicku (3,2).