Přibývá tvrzení, že regulace Airbnb vyřeší bytovou krizi v Praze. I kdybychom tuto formu podnikání zakázali, nevyřešíme vůbec nic. Protože ve skutečnosti jsou kořeny bytové krize naprosto jinde a jsou daleko hlubší, než aby je ovlivnily krátkodobé pronájmy.

K prosté reprodukci bytového fondu v Praze, tedy přirozenému nárůstu počtu bytů, který by srovnal stav nabídky a poptávky, je potřeba ročně dokončit alespoň tři tisíce bytů (údaje se liší, některé zdroje uvádějí pět tisíc). V posledních letech je v Praze dokončováno ročně pět až šest tisíc bytů (2017: 5846, 2016: 6092, 2015: 5211, vše data ČSÚ). Probíhá tedy prostá reprodukce a "něco navíc".

Ale aby se ceny nemovitostí v hlavním městě stabilizovaly, bylo by v příštích pěti letech potřeba dokončit každý rok asi deset až dvanáct tisíc bytů. Ovšem počet alespoň se blížící hladině deset tisíc bytů byl v Praze dokončen naposledy v roce 2007 (9422).

A teď si vezměme, že tehdejší růst HDP byl pomalejší než současný, stejně tak je to s růstem mezd, k tomu máme nyní výrazně nižší nezaměstnanost. Přesto i při počtu devět tisíc bytů za rok šly ceny výrazně nahoru. Tedy proč se divit, že nyní rostou ještě rychleji než v přehřáté ekonomice let 2007 a 2008, když místo tehdejších 9,4 tisíce bytů bylo loni dokončeno necelých šest tisíc? Není divu, že naše hlavní město je v disciplíně "růst cen bytů" nejlepší v EU.

Leckdo vidí řešení v regulaci nebo zákazu Airbnb a dalších společností, které organizují krátkodobé pronájmy. Odhady říkají, že je v Praze něco mezi 11, možná až 15 tisíci byty v systému Airbnb a jemu podobných. Z toho lze předpokládat, že tak 3−4 tisíce jsou skutečně v režimu sdílené ekonomiky, tedy že se jedná o pronájmy na části roku nebo jde o pokoj v bytě a podobně. Zbylé byty jsou skutečně "vyautované". I kdyby se tento počet (maximálně 11 tisíc) obratem "vrhnul" na trh dlouhodobých pronájmů, nebude to mít zásadní vliv − dočasně to možná ceny nájmů sníží, ale během pár měsíců by to trh vstřebal.

Je třeba vědět, že v Praze je celkem téměř 600 tisíc bytů. V systému Airbnb a podobných je tedy zapojeno cca 1,5, v nejodvážnějších odhadech maximálně dvě procenta bytů. To není cenotvorné množství.

A nyní pozor − odhady se různí, ale něco mezi 30 a 40 tisíci byty v Praze není využíváno. Buď jsou ve "vybydlených" domech držených na spekulaci, nebo jsou ve špatném stavu samy o sobě, u části jsou neujasněné majetkové poměry. Podobně skutečně velké množství stavebních pozemků nemá vydáno stavební povolení a některé jsou v režimu "stavební parcely" již dlouhá desetiletí. Odhady jsou rozdílné, ale dosti často se uvádí, že jde o pozemky s poten­ciálem mezi 80 a 120 tisíci byty.

A konečně − v různých fázích nekonečných stavebních řízení je v Praze asi 900 projektů s celkově více než 40 tisíci byty. Rekordmany jsou projekty, které čekají na povolení déle než devět let. Průměrná doba povolovacího řízení na projekt s rozsahem přibližně 100 bytů se z relativně nedávných 3,5 roku zvýšila již na více než pět let, a to neustále roste. Pokud se nic nezmění a v tuto chvíli požádá developer o schválení projektu, stavba započne nejpravděpodobněji za sedm let.

Proti tomu je Airbnb z hlediska dostupnosti bydlení marginální a zástupný problém.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru