Podnikat v zemědělství je dřina. Své o tom ví farmář František Němec, který vlastní statek na Vysočině zvaný Farma rodiny Němcovy. Jeho rodina začala na zhruba dvaceti hektarech půdy hospodařit už v roce 1992. "Tehdy jsme dělali vše ještě rukama. Kosa a hrábě byly nástroje, které jsme používali nejčastěji. Dnes hospodaříme na 150 hektarech zemědělské půdy. Já jsem na farmě začal dělat po absolvování střední školy a od roku 1999 podnikat," popisuje Němec, který na statku produkuje mléko a mléčné produkty, jako jsou jogurty či sýry, a také uzeniny, vepřové a drůbež. Při prohlídce farmy je vidět, že zemědělství dělá jinak než velcí chovatelé. Když se jdeme podívat mezi jeho krávy, zvířata k němu běží. Mezi rozlehlými pozemky je to pěkný pohled.

A se skotem jsou spojené i počátky jeho podnikání. Tehdy kupoval od otce telata, udělal z nich jalovice a otci následně prodal připuštěnou jalovici. "Výhoda pro mě byla, že jsem měl zajištěný odbyt a mohl sám podnikat a pracovat v zemědělství. Znám zemědělce, kterým je přes čtyřicet, a pořád na statku rozhodují o všem rodiče. Já se podnikat učím už od dvaceti. Když jsem tenkrát udělal chybu za tisícikorunu, tak jsem si ji pamatoval a příště jsme ji už neudělal. Dneska můžu říct, že takových chyb mám za sebou hodně a z každé chyby jsem se nějak poučil," dodává pragmaticky zemědělec.

Související

I na vstup Česka do Evropské unie se pečlivě připravil. "Když jsme vstoupili do unie, zajímalo mě, co se stane. Proto jsem si na rozdíl od jiných zemědělců našel čas a chodil na semináře, kde se mluvilo o tom, co bude po vstupu do unie," říká. 

Obával se, že 150 hektarů dvě rodiny - tedy tu jeho a jeho rodiče - neuživí. Proto se rozhodl diverzifikovat příjmy. Nejdříve prodával pneumatiky, což ale časem začalo být časově náročné a vyžadovalo to další rozšíření služeb. Nakonec se rozhodl věnovat energii zpracování mléka na další produkty. Své výrobky prodává nejen v kamenných prodejnách, ale má i vlastní e-shop. Když začaly získávat na popularitě farmářské trhy, vymyslel web Najdi si svého farmáře, kde lidé viděli na mapě statky v okolí. Mělo to tak lépe propojit lokální výrobce potravin se zákazníky, ale tento projekt skončil pro administrativní náročnost a nedostatek peněz.

Většina Čechů pořád nakupuje jen v supermarketech

Přestože se v posledních letech o kvalitě potravin a domácí produkci hodně mluví, Němec sám je k zájmu lidí skeptický. "Jedna věc je o tom mluvit a druhá věc je to dělat. Nemyslím si, že roste počet zákazníků, kteří se o farmářské potraviny zajímají. Podle mě 95 procent zákazníků nakupuje jen v supermarketech, protože je to pohodlné," odhaduje.

"Pokud chcete lokální, kvalitní potraviny, není moc míst, kde se dají koupit najednou mléčné výrobky, uzeniny, pečivo, proto my máme tak široký sortiment, aby si u nás mohl zákazník udělat z potravin celý nákup," říká.

Získat nového zákazníka je těžké a ztratit ho až příliš jednoduché, myslí si Němec. Jako příklad uvádí, když obdrží od dodavatele špatné sáčky na vakuování masa, které se dobře nesvaří, a zboží se tak dostane k zákazníkovi ve špatné kvalitě.

"Na to nepřijdete během balení a za těch deset dní distribuujete zboží tisícovce zákazníků, kteří byli se zbožím dosud spokojení. Pak ho ale už nechtějí a vy o ně přijdete," popisuje problémy v podnikání. 

"Myslíte si, že tady investuji miliony, abych pak ušetřil dvacet haléřů na sáčku, který má méně mikronů? Já naopak dělám všechno proto, aby to bylo v pořádku, abychom měli perfektní vstupní suroviny, dodrželi chladírenský řetězec a měli odolné balení a spolehlivou distribuci. To vše je důležité pro kvalitu zboží. Když jde zboží od nás, tak je vždy perfektní," líčí.

Bez dotací to nejde 

Němec postupně za pomoci peněz z Evropské unie svoji farmu dostavuje. Na některé projekty obdržel čtyřicet nebo padesát procent celkových nákladů, do čtyřiceti let mohl čerpat i 60 procent, ale to se mu povedlo jenom jednou na malý projekt. Jsou to všechno velké investice. "Žádný projekt, který děláme a do kterého investujeme, by bez dotací nešel," říká.  

Projekt na rozšíření farmy vytvořil v roce 2013. "Už jsem vybudoval sklad sena, místo pro kuřata, krávy a tak dále. Začal jsem s kuřaty, pak jsem postavil jímku na kejdu, v poslední době investujeme do zkvalitnění zpracování naší produkce.  Než celý projekt dokončím, bude to trvat alespoň deset let," dodává. S rozšiřováním farmy měli problém někteří obyvatelé obce a sepsali proti tomu petici. Obávali se zápachu a zvýšeného hluku, ale situace se nakonec vyřešila smírem a Němec ve svém projektu pokračuje.

Milionové investice se podle něj vrátí až za několik let a mají venkov kultivovat. "Dotace jsou peníze na rozvoj venkova a údržbu krajiny. Nepodporují naši produkci. Jsou tu na to, abychom se o krajinu starali, aby neupadala. Dostáváme náhradu za to, že se nechováme intenzivněji a dodržujeme různá pravidla. Kdyby nám šlo jen o peníze, tak bychom hospodařili jinak, více bychom se věnovali intenzitě zemědělské prvovýroby. Ale my neničíme přírodu chemickými hnojivy a postřiky, protože máme dobrý osevní postup a dostatek zvířat ve stájích, a proto produkujeme dostatek organických hnojiv," říká s tím, že pro něj pracuje 30 lidí a v době, kdy práce nebyla, byl rád, že místní může zaměstnat.

Farmaření je o tom chtít žít život na venkově, říká Němec. Na otázku, zda se dají na stejnou životní cestu i jeho tři děti, odpovídá, že si není jistý. Takovou těžkou práci svým dětem nadělit nechce, pokud si to samy nevyberou stejně, jako to udělal on.

Související