Znovuzavedení ropného embarga na vývoz íránské ropy může být podstatně složitější, než si myslí někteří členové administrativy Donalda Trumpa. Na tom se shodují experti oslovení specializovaným serverem Oil and Gas Journal. Prezident rozhodl o vystoupení USA z dohody o ukončení íránského jaderného programu, což umožní znovu uvalit na Írán ekonomické sankce. Pod ně se mohou dostat i firmy jiných států, které by se účastnily obchodu s íránskou ropou.
"Zbytek světa není na naší straně," říká Brian O'Toole, který byl na americkém ministerstvu financí zodpovědný za dodržování sankcí. Podle něj jsou evropské vlády nespokojené s americkým rozhodnutím, protože přišlo prakticky bez konzultací a může zasáhnout řadu firem. "Největší problém ale bude se zeměmi, jako je Turecko nebo Indie, které dovážejí velké množství íránské ropy," řekl O'Toole.
Rusko a Turecko už prohlásily, že budou sankce ignorovat. Pro Moskvu to ale není zásadní, íránskou ropu nedovážela a ruské firmy v zemi investovaly relativně málo, i ve srovnání s evropskými společnostmi. V pokušení budou další státy. "Když najednou z trhu zmizí milion barelů denně a nebude je mít kdo nahradit, kdo bude brát ohledy na sankce? Dokáže to vytěžit Saúdská Arábie − a bude vůbec chtít?" ptá se Sara Vakhshouriová ze společnosti SVP International, která pracovala v íránském ropném sektoru.
