Vedení polostátní společnosti ČEZ musí řešit zásadní problém. Bulharský antimonopolní úřad se ve svém čtvrtečním rozhodnutí postavil proti prodeji tamních aktiv firmě Inercom. Úřad o tom informoval na svém webu. Společnost si přitom slibovala, že za ně ještě v letošním roce obdrží až devět miliard korun.

Vedení ČEZ se k rozhodnutí zatím nechce vyjadřovat. "V prvé řadě se seznámíme s rozhodnutím bulharského antimonopolního úřadu, poté se budeme rozhodovat o dalších krocích," říká jen mluvčí Alice Horáková.

Firma nicméně v březnu oznámila, že pokud by dohoda s Inercomem padla, má potvrzený zájem od druhého zájemce v pořadí, firmy India Power. Ta nicméně nabídla sumu o několik stovek milionů nižší.

Argument bulharského antimonopolního úřadu je ale poměrně zarážející. Podle něj by spojení obou společností příliš posílilo postavení Inercomu na trhu. Hlavní argument proti tomu, aby bulharská firma aktiva ČEZ koupila, byl přitom doteď přesně opačný. Tedy že je Inercom, který vlastní solární parky s výkonem pouhých 23 megawattů, příliš malou společností na to, aby zvládl provozování distribuční sítě dodávající proud třem milionům lidí.

Právě kvůli tomu vyvolal únorový podpis smlouvy o prodeji v Bulharsku politickou krizi. Proběhla demonstrace, svou rezignaci nabídla i ministryně pro energetiku. Bulharský premiér Bojko Borisov dokonce označil dohodu za útok na vládu i svou osobu.

ČEZ se pokouší svou firmu prodat už více než rok a půl. V Bulharsku vlastní 67procentní podíl v jedné ze tří distribučních společností v zemi a k tomu ještě jednu solární a jednu bioplynovou elektrárnu.

Bulharsko je pro ČEZ už minimálně pět let zdrojem velkých problémů a špatné publicity. Firma do země přišla už v roce 2004, až po studené zimě 2013 a následujících demonstracích se ale dostala do stálých sporů s regulátorem a místními politiky.

Situace se vyostřila do té míry, že ČEZ nakonec před dvěma lety zahájil proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Zásahy do podnikání prý znehodnocují její investici.

Podle informací HN chce ČEZ v arbitráži po bulharském státu 500 až 600 milionů eur, tedy až 15 miliard korun. Reálná očekávaná suma nicméně v těchto případech bývá výrazně nižší.

ČEZ ale není jedinou společností, na kterou si bulharská Komise pro ochranu hospodářské soutěže ve čtvrtek došlápla. Skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera zakázala koupit tamní mediální společnost Nova Broadcasting. "Vysoký počet hromadných sdělovacích prostředků, které by měl sloučený subjekt k dispozici, by mu poskytl významnou výhodu oproti ostatním poskytovatelům mediálních služeb," uvedl regulátor ve zprávě podle agentury Reuters.

Nova je největší bulharskou komerční mediální skupinou, kterou tvoří sedm televizních stanic a 19 firem poskytujících on-line mediální služby. Nova zaměstnává v Bulharsku kolem 650 lidí.

PPF se letos v únoru dohodla, že koupí 95 procent firmy Nova Broadcasting od skupiny Modern Times Group (MTG) a zbývajících pět procent od společnosti Eastern European Media Holdings. MTG tehdy uvedla, že transakce bulharský podnik ohodnocuje na 185 milionů eur (4,8 miliardy korun).

Mluvčí MTG ve čtvrtek navzdory rozhodnutí bulharského regulátora agentuře Reuters řekl, že očekává završení dohody o prodeji firmy Nova Broadcasting ve druhé polovině letošního roku.

Mluvčí PPF Zuzana Migdalová sdělila, že PPF zatím nemá písemné rozhodnutí regulátora k dispozici, a proto ho nemůže komentovat. 

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru