Spojenci USA za sebou mají dramatický týden s Donaldem Trumpem. Americký prezident vyvolal chaos na summitu NATO v Bruselu a se zastávkou v Británii se přesunul do Helsinek, kde jednal na první oficiální dvoustranné schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Tomáše Valáška, ředitele bruselského think-tanku Carnegie Europe, je Trump první americký prezident, který neví, proč by USA měly potřebovat bezpečnou Evropu.

K čemu došlo na summitu NATO? Pohrozil Trump, jak na základě informací od přímých účastníků psala média, odchodem USA z NATO, pokud Evropané rychle nenavýší výdaje na obranu?

Ne, hovořil jsem s více lidmi, a odchodem nehrozil. Měl říct „budeme si dělat své“ . Což může být všechno, nebo nic, to je taková Trumpova fráze. On měl dojem, že spojenci jsou po prvním dnu příliš v klidu, že je dost nevystrašil, že nebudou mít důvod zvýšit výdaje na obranu, a že bude dobré jim ještě vypláchnout žaludky.

A skutečně tím něco získal?

Ne nic nového si nevynutil. Jak potvrdili i francouzský prezident Macron či italský prezident Conte, když shodně uvedli, že žádné nové závazky nepadly. 

Tomáš Valášek (45)

Absolvent žurnalistiky na University of Georgia a mezinárodních vztahů na The George Washington University je v současnosti ředitelem bruselského think-tanku Carnegie Europe. V letech 2013 až 2018 byl velvyslancem Slovenska při NATO. Předtím pracoval v londýnském Centru pro evropskou reformu, byl zakladatelem a ředitelem Světového bezpečnostního institutu v Bruselu. Působil jako poradce slovenské vlády a také britské Sněmovny lordů. Pravidelně publikuje v předních světových médiích, například v denících Financial Times a Wall Street Journal.

Takže šlo jen o show pro média?

Podle mě se potvrdilo, že Trump je mistr ve vytváření iluzí, ne reálné politiky a skutečných výsledků. Cesty do zahraničí, do Evropy, jsou pro něho pokračováním jeho nekonečné volební kampaně v USA.

Jemu je celkem  jedno, zda něčeho podstatného dosáhne, dokud může doma v USA tvrdit, že vymáčknul ze spojenců nové výdaje na obranu. Anebo když může tvrdit, že Putin ho v Helsinkách ujistil, že Rusko nezasahovalo a nikdy nebude  zasahovat do amerických volebních kampaní.

Jiní američtí prezidenti si před příjezdem do Evropy dohodli pozice svých ministerstev, ať už vůči spojencům či Rusku, určili si agendu, ale Trump takhle nefunguje. On přijede nepřipravený, bez jasné představy, co chce, protože pro něho jsou tato zahraniční vystoupení prostě součástí permanentní domácí kampaně.

Ale to, že podpořil Putinovu verzi proti americkým tajným službám, se doma v USA proti Trumpovi přeci tvrdě obrátilo? A musel couvnout, teď tvrdí, že se přeřekl...

Souhlasím, ale měl v Helsinkách na výběr? Stal se obětí své vlastní rétoriky. Tak nesnáší představu, že by někdo mohl znehodnotit jeho nádherné vítězství nad Hillary Clintonovou, až je tím úplně posedlý.

V Helsinkách na tiskovce najednou zase vytáhl téma, že systém volitelů (electoral college) byl v USA ve volbách nastaven v jeho neprospěch, ale on to dokázal zvrátit ve své vítězství. A představa, že by to teď někdo mohl znevažovat poukazováním na ruské ovlivnění, ho neskutečně irituje.

Nechci spekulovat zda to nebere tak osobně i proto, že tam mohla být spolupráce jeho týmu s Rusy. To nevíme, to je otázka pro zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Ale Trump to od počátku celé definoval jako výmysl, jako hon na čarodějnice, a teď už ani nemohl reagovat jinak, než jak udělal na tiskovce s Putinem. 

Ale pokud jde o výdaje na obranu, většina členů NATO je v posledních dvou letech navýšila. Není to konkrétní dopad Trumpovy politiky?

Částečně, ale v zásadě jsou v NATO tři skupiny zemí. Zaprvé státy, které začaly zvyšovat obranné rozpočty před Trumpem a patrně by pokračovaly i bez něho. To jsou země severní a východní Evropy, které nereagovaly na Trumpa, ale na prezidenta Putina, na jeho anexi Krymu a invazi na Donbas.

Když se podíváte na často citované srovnání, že v roce 2014 dávaly jen tři země na obranu nejméně 2 procenta HDP, a letos jich už bude osm, tak v čem je ten rozdíl? V zemích Pobaltí, v Polsku a v Rumunsku, jejichž zvýšení výdajů na obranu s Trumpem nijak nesouvisí.

Pak jsou zde země, jako například Dánsko, kde mi politici osobně potvrdili, ano, nebýt Trumpa, rozpočty bychom vůbec nezdvihli. Snaží se mu vyhovět, i když veřejně se tím nechlubí, protože Trump je u nich doma velmi nepopulární.

A pak je tady, za třetí, například Německo, které už bylo rozhodnuto rozpočet zvyšovat, a kde jim to Trump nyní spíše komplikuje.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaký je ve skutečnosti Trumpův vztah ke spojencům?
  • Skutečně "přinutí" ostatní státy NATO k razantnímu zvýšení výdajů na obranu?
  • Jak moc je rozpad NATO reálný?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se