Brno podniká první kroky proti nedostupnosti bydlení. Jeho obyvatelé se kvůli nedostatečné nabídce na realitním trhu potýkají s prudkým růstem prodejních cen bytů, který způsobuje i zdražení nájemného. Své udělala také přísnější pravidla na poskytování hypoték, kterými Česká národní banka reaguje na vysoký počet hypotečních úvěrů.

Zastupitelé moravské metropole mají obavy, že postupem času dosáhnou na vlastní bydlení v centru pouze bohatí. Rozhodli se proto najít jiné formy bydlení pro domácnosti se středními a nízkými příjmy. Přestože není Brno zdaleka jediné české město, které hledá cestu z bytové krize, dostalo se se svými plány zatím nejdál.

Brněnští zastupitelé minulý měsíc schválili novou strategii bydlení do roku 2030. Chtějí ročně postavit alespoň 225 městských bytů, které rozdělí mezi mladé páry, důchodce, seniory, vybrané zaměstnance a lidi v bytové nouzi.

Podle Petra Hladíka, prvního náměstka primátora města Brna (KDU-ČSL), který za oblast bytové politiky odpovídá, ročně o městský byt požádá asi 7 tisíc Brňanů, kteří splňují potřebná kritéria, aby jim byl byt přidělen. Město však vlastní jenom asi 30 tisíc bytů, na většinu žadatelů se tedy nedostane a čekají, až se nějaké bydlení uvolní.

HN: Proč se město rozhodlo do výstavby nových bytů výrazněji zasáhnout?

Hlavní cíl je zajistit dostupné bydlení pro všechny příjmové skupiny obyvatel. Druhý, s tím související, je, aby nám lidé neutíkali mimo město. Ještě v roce 2010 tady bylo možné koupit normální byt 3+1 v paneláku, ač třeba nespravený, zhruba za dva miliony korun. Dnes ten samý byt koupíte za čtyři miliony. Samozřejmě to neplatí ve všech případech, záleží na lokalitě, ale tohle je reálný příklad z Lesné, kde jsem já sám byt hledal. Vím, za co se tehdy dalo koupit a za co bych dnes prodal.

Je to velká částka a lidé na to přestávají mít. Hledají proto bydlení v okruhu asi 50 kilometrů kolem Brna, kde jsou byty levnější. Výsledkem je, že dnes do Brna jezdí více jak 100 tisíc lidí každý den za prací a do školy. Neříkám, že to je jediný důvod, ale je to jeden z aspektů, proč je Brno tak ucpané. My potřebujeme, aby lidé žili přímo ve městě, kde mají pracovní příležitosti.

HN: Česká města vlastní obecně málo bytů, protože o většinu z nich přišla během privatizace. Jak velký je brněnský bytový fond?

Už v roce 1990 politická reprezentace řekla, že se zhruba polovina bytového fondu města prodá a ta druhá se zachová a opraví z prodejů. Cíl se podařilo udržet, dnes tedy město vlastní asi 30 tisíc bytů, které tvoří 15 procent celkového bytového fondu Brna, což je největší podíl v Česku. Letos dokončujeme poslední prodeje a nepředpokládáme, že by se v příštím volebním období ještě něco prodávalo, ten poměr si chceme udržet.

HN: Jak to uděláte?

Chtěli bychom jednat s investory, abychom získali podíly v soukromých projektech. Určité procento bytových jednotek bychom odkupovali a použili je na dostupné byty, které rozdělíme mezi čtyři cílové skupiny – startovací byty pro mladé, seniory, handicapované a jako sociální bydlení pro lidi v bytové nouzi. Pro obyvatele, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, ale nedosáhnou na hypotéku, postavíme družstevní byty.

Zjednodušeně řečeno: Na každých 100 bytů postavených soukromým sektorem musí město postavit 15 bytů. Chceme kolaudovat alespoň 1500 bytů ročně, každý rok by tedy mělo přibýt 225 městských bytů.

HN: Jak velká je po dostupném bydlení v Brně poptávka?

Ročně dostaneme asi sedm tisíc žádostí o městský byt od lidí, kteří splňují kritéria a mají na bydlení od města nárok. Co se týká například seniorů, máme v pořadníku asi 500 čekajících žadatelů o byt. V případě handicapovaných je to přes 100. Většinou jde o svobodné lidi v produktivním věku nebo o rodiny, kde je postižené dítě a jeden z rodiny musí být pečující osobou. Nemůže tedy chodit do zaměstnání. Logicky má taková rodina menší příjem a potřebuje byt, který je bezbariérově uzpůsobený a za levnější nájem.

HN: Proč by měli soukromí investoři na projektu s městem spolupracovat, když dnes mohou byty bez problémů prodat za tržní cenu?

Vybudujeme developerům a soukromým investorům páteřní technickou infrastrukturu, aby mohli stavět v nových lokalitách. Ročně do toho budeme investovat 300 milionů korun. Dnes si ji musí stavět investoři sami, což projekty v rozvojových oblastech výrazně prodražuje, protože nestačí vybudovat pouze přípojku, ale třeba i dlouhou plynovou či elektrickou síť.

Další motivací je, že jsme jedno město. Má-li Brno dlouhodobě fungovat jako celek, tak potřebuje například zdravotní sestry, pracovníky sociálních služeb nebo městské strážníky. Pokud tito lidé nebudou ve městě žít, protože kvůli svým příjmům nemají na bydlení, a postupem času přestanou do Brna za prací třeba i dojíždět, budou mít soukromí investoři problém.

HN: Vybraným profesím, které potřebujete udržet v centru města, také pomůžete k bydlení?

Ano, dnes jdeme cestou sdíleného bydlení zdravotních sester, kterých nám v Brně chybí asi 150. Snažíme se je tedy do města nalákat z jiných regionů, ze Slovenska nebo z Ukrajiny. Máme pro ně zatím připraveno osm bytů v centru města, kde má každá vlastní pokoj, společnou kuchyň a sociálku. Zároveň tím řešíme problém města, které v centru vlastní velké byty a neumí do nich najít nájemníky, protože normální rodina je neuplatí.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Kolik bytových projektů má aktuálně Brno rozjednaných.
  • Má město na ambiciózní plány dostatek pozemků?
  • V jaké fázi je příprava nového územního plánu.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru