Vláda definitivně rozhodla, že brněnské nádraží postaví v odsunuté poloze. Podpořila tak stanovisko centrální komise ministerstva dopravy. Stavět se začne v roce 2020. Hotovo by mělo být nejpozději za sedm let. Investiční náklady dosáhnou na 40,8 miliard korun bez vysokorychlostních tratí. Jejich zapojení by mělo stát dalších asi 23 miliard. Městská infrastruktura bude stát více než 2 miliardy. 

Jihomoravský‎ kraj i Brno už dříve uvedly, že s odsunutím nádraží souhlasí. Mohl by tak skončit spor, který se kolem přesunu brněnského nádraží táhne už několik desetiletí. Brněnští zastupitelé ale požadují zároveň s nádražím postavit i napojení na MHD. 

"Nejde jen o přesunutí nebo nepřesunutí nádraží v Brně. Jde o vyřešení celého železničního uzlu v Brně, to znamená desítky kilometrů kolejí a dalších navazujících staveb," upozornil po jednání vlády ministr dopravy Daniel Ťok. Slíbil také připravit podrobn‎ý rozpis, na co náklady spojené s výstavbou uzlu poputují.

Dokument ministerstva dopravy, který‎ vláda projednávala bez rozpravy, je akceptovatelný pro Jihomoravský‎ kraj i Brno. Zastupitelstvo města však v případě odsunutí nádraží dál z centra požadovalo postavení Severojižního kolejového diametru, známého jako brněnské metro. Ten měl zajistit přepravu cestujících MHD do centra, kde současné nádraží stojí a kde se nachází důležitý tramvajový uzel. Primátorův náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že diametr je nutný a Babišova vláda jde rozhodnutím proti lidem. 

Podle primátorova náměstka Martin Andera (SZ) vláda podpořila kolaps dopravy v Brně, protože chce nádraží odsunout. Zelení dlouhodobě podporovali variantu výstavby nádraží pod Petrovem. "Pokud má diametr odvrátit dopravní kolaps, musí se postavit spolu s odsunutým nádražím," uvedl Ander. Jinak lidé podle něj zažijí to samé co s autobusovým nádražím Zvonařka, k němuž dodnes nevede tramvaj, přitom je v odsunuté poloze už desítky let.

Zastánci současného nádraží proto stále věří, že rozhodnutí vlády nemusí být finální. "Od posledního rozhodnutí vlády se s přestavbou nádraží nepohnulo, stanovisko tak nemusí nic znamenat," naráží Ander na fakt, že o odsunuté poloze rozhodla už vláda Miloše Zemana v roce 2002 a nádraží dodnes stojí na původním místě.

Vybraná varianta však jeho výstavbu nevylučuje. "Technické řešení bude připraveno tak, aby případně umožnilo realizaci severojižního kolejového diametru," píše se v dokumentu, který‎‎ resort vládě předložil. SŽDC navíc musí najít řešení, jak skloubit nákladní dopravu s osobní dopravou. 

Odsunutí nádraží je jednou z možností, které představila studie proveditelnosti zadaná vládou v roce 2015. Kromě odsunutí nádraží přicházelo v úvahu ještě zachování nádraží v centru pod úpatím hory Petrov. Studie popisovala i možnost, že by na přestavbu nedošlo a nádraží zůstalo ve stávající podobě. Takový‎ scénář ale nedoporučila.

Spory o místo, kde bude stát brněnské nádraží se táhnou už několik desetiletí. Hned několikrát se brňané vyslovili, že nádraží přesouvat nechtějí. Hlavní výhodou nádraží na současném místě je totiž dobrá dostupnost městskou hromadnou dopravou.