Průmyslová výroba v Česku v květnu zpomalila meziroční růst z dubnových 5,5 procenta na 1,4 procenta. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K růstu podle statistiků nejvíce přispěla výroba a rozvod energií. Výroba rostla i meziměsíčně, a to o 2,9 procenta po očištění od sezonních vlivů.

K meziročnímu posílení průmyslové produkce podle ČSÚ pomohla hlavně výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, která vzrostla o 3,8 procenta. K růstu přispěla také třeba výroba počítačů a další elektroniky zvýšením produkce o 9,4 procenta. Klesly naopak produkce motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 1,3 procenta nebo výroba základních farmaceutických produktů o 9,2 procenta.

Ačkoli celkový meziroční růst průmyslové výroby zpomalil, v květnu do výsledků nezasáhly na rozdíl od dubna sezonní vlivy. Letošní květen měl totiž stejný počet pracovních dnů jako květen 2017. V dubnu sice růst výroby činil 5,5 procenta, ale protože měl letošní duben vyšší počet pracovních dní než loňský, zaznamenal průmysl po očištění od sezonních vlivů v dubnu pokles o 0,2 procenta.

Statistici zaznamenali v květnu také růst hodnoty nových zakázek ve vybraných odvětvích ve srovnání s loňskem o 9,5 procenta. "Automobilový průmysl je tentokrát jedním z odvětví, které záporně ovlivnilo vývoj průmyslové produkce, ale zároveň i odvětvím, které se výrazně podílelo na růstu nových zakázek," doplnila vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová. I přes zvýšení produkce a hodnoty zakázek ale tržby z průmyslové činnosti meziročně klesly o 0,3 procenta.

Podle analytiků průmyslová produkce v květnu přes relativně nízký růst očekávání nezklamala. Upozorňují přitom na významný růst nových zakázek. Český průmysl ale prý i tak čeká ve druhé polovině roku ochlazení.

"Průmyslu se v květnu poměrně slušně dařilo. Meziroční růst sice na první pohled není nijak ohromující, avšak po zohlednění silné statistické základny z loňského roku je květnový výsledek průmyslu nutno vnímat v lepším světle," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. 

Analytik UniCredit Patrik Rožumberský očekává v českém průmyslu ochlazení, které však bude jen pozvolné. "Letos předpokládáme růst průmyslové produkce v průměru o tři procenta, což by bylo méně než poloviční tempo v porovnání s loňským rokem," odhadl.

Největší výzvou pro průmysl zůstává udržení konkurenceschopnosti v prostředí nejrychleji rostoucích reálných mezd od roku 2003 a pokračujícího nedostatku zaměstnanců, míní analytik Raiffeisenbank František Táborský. Rizikovým faktorem bude podle něj i slábnoucí poptávka ze zahraničí a růst domácích úrokových sazeb, který se projeví ve vyšších úvěrových nákladech.

Průměrný počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50 a více pracovníky se v květnu 2018 meziročně zvýšil o 1,6 procenta. Oproti loňsku se také zvedla průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců těchto podniků o 8,5 procenta na 35 751 korun.

Přebytek zahraničního obchodu klesl na 6,9 miliardy korun

Přebytek zahraničního obchodu Česka v květnu meziročně klesl o 8,2 miliardy korun na 6,9 miliardy korun. Bilanci negativně ovlivnil obchod s auty, koksem, ostatními dopravními prostředky a s chemickými látkami. Naopak pozitivně se na celkovém výsledku podepsal obchod s počítači.

Vývoz v meziročním srovnání klesl o 2,6 procenta na 305,1 miliardy korun, zatímco dovoz stagnoval na 298,2 miliardy korun.

U obchodu s auty, který měl negativní vliv na květnovou bilanci zahraničního obchodu, se snížilo kladné saldo o 4,7 miliardy korun. Současně se prohloubil deficit obchodu s koksem o tři miliardy korun, s ostatními dopravními prostředky o 2,4 miliardy a s chemií o 1,3 miliardy korun. Pozitivně se na výsledku zahraničního obchodu však projevil obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, který vykázal deficit o 2,5 miliardy korun nižší než před rokem.

Zahraniční obchod Česka se státy Evropské unie skončil přebytkem 55,9 miliardy korun, meziročně tak byl o 4,8 miliardy nižší. Schodek obchodu se státy mimo unii se prohloubil o 3,6 miliardy na 47,8 miliardy korun.

Stavebnictví zrychlilo na 10,1 procenta

Stavební výroba v Česku v květnu zrychlila meziroční růst na 10,1 procenta z dubnového růstu o 7,7 procenta. Produkce v pozemním stavitelství meziročně vzrostla o 12 procent, v inženýrském se zvýšila o pět procent. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad. Letošní květen měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku stejný počet pracovních dnů. Meziměsíčně byla stavební produkce v květnu po vyloučení sezonních vlivů reálně vyšší o 3,2 procenta.

"Mimořádně se dařilo bytové výstavbě. Počet zahájených bytů byl nejvyšší od září 2009, dokončené byty dohnaly dubnový výpadek a jejich počet byl o více jak polovinu vyšší než loni," uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Počet zahájených bytů v květnu meziročně vzrostl o 17,3 procenta na 3816 bytů. Počet dokončených bytů byl vyšší o 53,3 procenta, dostavělo se jich 3487. "V rodinných domech došlo k růstu o 24,8 procenta, v bytových domech vzrostl počet dokončených bytů více než dvojnásobně," uvedli statistici.

Stavební úřady vydaly v květnu 7565 stavebních povolení, což je meziročně o šest procent méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 27,8 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku klesla zhruba o desetinu.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v květnu meziročně snížil o 1,7 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti loňskému květnu meziročně vzrostla o 6,7 procenta na 35 983 korun.