Český ekonom Ondřej Schneider, který pracuje pro Institute of International Finance ve Washingtonu, není nadšený z rozpočtové politiky posledních českých vlád. “Fiskální politika jede na automat, prostě si řekli, že deficit bude 50 miliard, aniž by o tom přemýšleli,” řekl v rozhovoru pro HN. Česká vláda podle něj dává příliš peněz na spotřebu a málo investuje. “Strategické řízení fiskální politiky prakticky neexistuje,” dodal.

Vláda také podle Schneidera promrhává prostor pro normalizaci fiskální politiky. “Podobně jako se centrální banka snaží normalizovat svou měnovou politiku, když zvyšuje sazby, aby měla prostor pro jejich případné snižování. Opět máme schodek rozpočtu 50 miliard, což nedává sebemenší smysl.”

Domnívá se také, že Česká republika nedělá dobře, když svůj pracovní trh příliš uzavírá pracovníkům ze zahraničí. Ekonomice to podle něj dlouhodobě neprospěje, protože tím přichází o velký potenciál. Takové chování označil za krátkozraké. “Protože nové pohledy dělají ekonomiku heterogennější, a tím pádem i flexibilnější,” zdůvodnil svůj pohled na věc.

HN: Jak se díváte na poslední zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB?

Centrální banka má podle mě oprávněnou snahu dostat sazby na nějakou normální úroveň, aby získala do budoucna manévrovací prostor. Takže pokud vidí, že koruna neposiluje, tak využívá prostor a zvyšuje sazby, protože neočekává výraznější dopad na domácí finanční trh. Myslím, že to je rozumné rozhodnutí. Přece jen ekonomika je přehřátá, roste se svým potenciálem, takže určité zbrzdění je na místě.

Pak se ale ještě nabízí otázka, zda se má brzdění dělat měnovou politikou, nebo fiskální politikou. A nemám pocit, že tam dochází k nějaké koordinaci mezi ČNB a vládou. Fiskální politika jede na automat, prostě si řekli, že deficit bude 50 miliard, aniž by o tom přemýšleli. A centrální banka se k tomu musí nějak postavit a je evidentní, že je potřeba měnovou politiku zpřísňovat. A buď jí utáhne přes kurz, nebo úrokové sazby. Trošku problém je, že kdyby kurz ulétl moc, tak by zase museli se sazbami zpátky, proto je opatrná.

HN: Guvernér Rusnok po zasedání ČNB zmínil některá rizika. Hrozí nám tu například obchodní války, které by mohly mít dopad i na českou ekonomiku. Tak je otázka, zda si ten prostor stihnou vůbec připravit...

To samozřejmě nikdo neví. Obchodní válka je věc, kterou nikdo nedokáže inteligentně modelovat, protože kdyby k ní došlo, bude to strukturální změna ve fungování trhů. Těžko se odhaduje, jaký by to byl šok. Jak by se například zachovaly německé automobilky? Otevřely by více továren v Americe? A co by naopak zavíraly? Nemuselo by to být proporcionální. Možná by to znamenalo, že zavřou továrnu ve Stuttgartu. A pak by to pro nás neznamenalo nic. A nebo naopak zavřou továrny ve východní Evropě. Takže to jsou ta rizika, která se těžko kvantifikují.

Dalším problémem je to, jak funguje americká politika. Mění se z týdne na týden, nebo dokonce ze dne na den, takže je těžké se vůbec na dopady připravit, a to i pro centrální banku.

HN: Čím si vysvětlujete chování Donalda Trumpa. Chce hrozbami cel vylepšit vyjednávací pozici, protože jiné země (regiony) jsou více protekcionistické než USA, a chce je tak donutit více otevřít trhy? A nebo je to jednoduše merkantilista, který věří tomu, co dělá?

Myslím, že Trump to dělá z toho důvodu, že je přesvědčený, zcela mylně, že Amerika byla poškozovaná. Je hluboce přesvědčený, že obchodní schodek je špatná věc. Takže v tomto smyslu je opravdu merkantilista. Ale je nekonzistentní a nemá to nijak zvlášť promyšlené. Takže proto vznikají nahodilé a prudce se měnící nápady.
Na druhou stranu je pravda, že především mezi Amerikou a Čínou existují rozdíly v tom, jak dovozci mohou přistupovat na trh. A tam nejde o cla, ale o to, jaký máte přístup na trh. V Číně nemůžete jen tak začít vyrábět bez tamního partnera. V tomhle mají Američani pravdu, protože to do určité míry deformuje světový trh. Napravení této situace by bylo ku prospěchu všech.

Ale pak je otázka, jak toho dosáhnout. Předchozí, Obamova administrativa a Evropani si mysleli, že jak budou Číňani postupně bohatnout, tak k otevření trhu dojde automaticky tím, že se Číňani více zaměří na spotřebu. To se skutečně děje a obchodní přebytky se snižují. Čína letos bude mít možná poprvé vyrovnaný nebo schodkový běžný účet. To je ten agregátní pohled.

Ale pak jsou segmenty, kde Čína dominuje a likviduje trh. Zlikvidovala textilní trh, likviduje ocelářský průmysl. A v Americe je volební systém takový, že velký význam v něm hrají malé lokální problémy, a to i v celonárodní politice. Trumpa tak nezajímá Kalifornie, nezajímá ho New York, protože tam nemá šanci vyhrát, a tak se pro tamní voliče nemusí snažit něco dělat. Nezajímá ho ani Kansas, protože tam vyhraje vždycky. Co ho zajímá, je Ohio a Pensylvánie a možná Virginie. A práve Ohio a Pensylvánie jsou státy, kde je pár těch firem, které trpí. A zavedením cel na ocel je to pro ně lokálně dobře. Můžou najednou zdražit své výrobky, můžou přijmout víc lidí a víc investovat, takže tamní lidi vidí, že to funguje. A že to nefunguje jinde, není z hlediska volebního systému relevantní. Takže z tohoto pohledu se Trump chová racionálně a zvyšuje své šance na znovuzvolení.

HN: Kdybychom se vrátili do Česka, tak dochází k přehřívání trhu práce a rychlému růstu mezd. A hlavně odbory volají po tom, aby mzdy rostly co nejrychleji a na druhou stranu přinejmenším část ekonomů varuje, že růst převyšuje zvyšování produktivity. Jaký je váš názor?

Ekonomika se vždy nachází v nějaké rovnováze. Máme určitou úroveň mezd a na tu máme nastavenou určitou produkci. A firma si vždy může dovolit zaplatit zaměstnancům o dvě tři procenta víc, krátkodobě možná i o deset procent. Ale pokud by došlo k tomu, že se ten poměr mezd ku produkci výrazně změní, tak se už nemusí výroba vyplácet. Takže dojde k přizpůsobení. A my nevíme, jaké bude. V ideálním případě se ukáže, že česká pracovní síla je schopná vytvářet vyšší přidanou hodnotu a firma zainvestuje a posune se v tomto ohledu na vyšší úroveň. A nebo se ukáže opačný případ a firma to vzdá a raději výrobu zavře. Může to být mix obojího. Ale přizpůsobení proběhne.
Ale myslím, že pravdu mají obě dvě strany. Odboráři mají pravdu, že nastavení mezd v české ekonomice je poměrně nízké. Ale ne vzhledem k produktivitě, ale spíš k objemu produkce. Takže mají pravdu, že se mzdy dají zvyšovat agresivněji. Ale zaměstnavatelé mají zase pravdu v tom, že pokud tak budou postupovat, tak se budou muset přizpůsobit. A to povede k vyšší nezaměstnanosti nebo k nižší zaměstnanosti. Ale nevíme, zda se půjde cestou investic a vyšší přidané hodnoty nebo zavíráním podniků.

Už když se v 90. letech objevily první programy na podporu zahraničních investorů, tak se objevovaly námitky, že se příliš podporují montovny, které nepřinášejí kvalifikovanou práci. Během doby se to postupně změnilo, nyní už je ta práce kvalifikovanější. Například automobilka Škoda je úplně někde jinde, než byla. Ale pořád jsme zemí s vysokým podílem průmyslu a v něm nemáme velký podíl hodně kvalifikovaných pracovníků.
Podle mě prazáklad současné struktury naší ekonomiky je, že jako Češi máme averzi k riziku. A když jsme si mohli v 90. letech vybrat, že tu budeme mít investory a budeme zaměstnání i přesto, že mzdy nebudou nic moc, tak jsme to s radostí přijali. Tím se ta struktura osifikovala a změnit ji za pochodu je velmi těžké. Protože firmy fungují, dávají lidem práci a vlastně se nemáme nějak špatně.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru