Přestože Česká národní banka zvýšila minulý týden základní úrokovou sazbu, pád koruny nezastavila. Vyšší úroky sice teoreticky mají posílit kurz, jenže zvýšení bylo "mikroskopické" (z 0,75 procenta na jedno procento) a ač šlo o důležitý signál trhu, kterým směrem se ubírají myšlenkové pochody centrálních radních, nejde o důvod, proč by měli investoři okamžitě uzavřít všechny pozice na jiných měnách a vrhnout se na korunu. Takže teorie, že vyšší sazby posilují kurz platí, ale ne v tomto případě, kdy daleko větší roli hrají věci jako třeba nedůvěra investorů vůči rozvojovým trhům, kam koruna pořád patří, obava z obchodních válek, růst úrokových sazeb amerického FEDu a řada dalších věcí, s nimiž nemá Česká centrální banka mnoho co do činění.

I proto jsou prognózy dalšího vývoje poměrně obtížné. Jediné co stále platí, jsou dozvuky intervencí z let 2013 – 2017, kdy se centrální banka snažila nepustit korunu pod hranici 27 korun za euro. Tehdy investoři nakoupili levně korunu, kterou po skončení intervencí chtěli zase směnit ve výhodnějším kurzu za eura. I proto čeští analytici nepředpokládali, že by po skončení intervenčního režimu česká koruna skokem posilovala, protože najít protistranu, která by eura levně prodávala, nebude tak jednoduché. Proto, když nakonec v průběhu následujících zhruba deseti měsíců koruna zhodnotila o deset procent, šlo  pro mnohé o překvapení. Současné oslabení tak víceméně naplňuje odhady vývoje kurzu koruny z počátku loňského roku.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké jsou scénáře dalšího vývoje kurzu koruny.
  • Jak růst nebo pokles ovlivní na exportu závislé české firmy.
  • Proč by nakonec na krátkodobém oslabování koruny mohli vydělat všichni.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se