Billboardy u silnic hyzdí Česko. Nejsilněji je to znát při návratu do Česka z cesty do Rakouska či Německa. Do doby, než na ně někteří majitelé loni v rámci boje proti jejich odstranění nechali vylepit českou vlajku, bylo možné chápat alespoň některé z argumentů vlastníků reklamních ploch.

Zejména ty, že není třeba dalších pravidel a zákazů, které naše jinak svobodné životy více a více omezují. Koneckonců po divokých 90. letech, během kterých kolem českých silnic rostly reklamní poutače takřka nekontrolovaně, začal pracovat trh. Majitelé ploch se navzájem pohltili. Billboardy, které vlastnili pravidel a bezpečnosti provozu zcela nedbající provozovatelé, začaly mizet. Přesto je třeba dotáhnout vynucení platných pravidel a reklamní nosiče stojící přímo u silnic odstranit.

Jen je škoda, že s obdélníkovými plochami, na kterých nyní visí dnes již umolousané polepy v národních barvách, mají podle novely zákona o pozemních komunikacích zmizet také orli značky Mattoni. Jde o věc názoru. Je ale zjevné, že na rozdíl od běžných billboardů orli Mattoni krajinu nehyzdí a ve srovnání se stovkami poutačů nejen s českou vlajkou jich je výrazně méně. Kromě toho také na rozdíl od klasických poutačů stojí orli od silnic daleko natolik, že nejsou hrozbou pro bezpečnost provozu.

Výrobce nealkoholických nápojů Karlovarské minerální vody za posledních dvacet let umístil kolem dálnic téměř dvacet velkých poutačů ve tvaru orlího loga minerálky Mattoni. V současnosti jich existuje již jen šestnáct. A ty by společnost ráda zachovala. Chce je proto proměnit v umělecká díla, čímž by se na ně podle jejího výkladu nevztahovalo nařízení o odstranění billboardů z ochranného pásma kolem silnic.

Ministerstvo dopravy však nesouhlasí a na odstranění orlů Mattoni trvá. „Nezáleží na tom, co je na reklamním zařízení, ale že bylo již dříve schváleno jako billboard,“ citovala ČTK mluvčí ministerstva. KMV se ale nevzdávají. Společnost už zaplatila proměnu dvou reklamních orlů s křídly o rozpětí 24 metrů a celkové výšce 15 metrů. Oba jsou na dohled dálnice D1 poblíž Velkého Meziříčí.

Prvního si vzala do péče Míla Fürstová, česká grafička žijící v Londýně, kde před čtyřmi lety zaujala vítězným návrhem obalu alba Ghost Stories britské hudební skupiny Coldplay. Její grafiky se tehdy dostaly také na bundy a trička, které Coldplay prodávají na svém e-shopu. Druhého orla proměnila studentka Lucie Havlová, jejíž návrh uspěl v soutěži Akademie výtvarných umění.

Mattoni orel u Velkého Meziříčí

Mattoni orel u Velkého Meziříčí - Zdroj: KMV, Míla Fürstová

Motivace KMV proměnit orlí loga je samozřejmě jasná – zachovat v plenéru své vlastní stopy navždy a ještě získat uznání jako mecenáš umění. Současně je ale třeba uznat, že cesta, kterou se výrobce Mattoni rozhodl v boji za své orly vydat, je složitá a nákladná. Odstranit orlí loga by bylo levnější, ale proč nezkusit něco jiného.

Mattoni orel u Velkého Meziříčí

Mattoni orel u Velkého Meziříčí - Zdroj: KMV, Lucie Havlová

Jen není zatím zřejmé, jestli se KMV podaří pro své orly nadchnout veřejnost tak silně, jako se poštěstilo španělskému výrobci lihovin, vín a potravin Osborne. Tato společnost od roku 1956 využívala 14 metrů vysoké poutače ve tvaru býka s cílem propagovat Brandy de Jerez. Po roce 1994 však měly být z blízkosti španělských silnic všechny reklamy na alkoholické nápoje odstraněny. Býčí poutače se ale u části Španělů staly natolik populárními, že došlo k jejich zachování přemalováním na černo. Španělský soud nakonec prohlásil černé siluety býků za volná díla v krajině a zařadil je mezi objekty mající „estetický či kulturní význam“.

Býk Toro Osbourne

Býk Osborne ve španělském Las Cabezas de San Juan - Zdroj: Wikimedia

Kdo moudře investoval do továren v cizině

Americký výrobce motocyklů Harley-Davidson už několik let provozuje továrny v Brazílii a Indii. Letos k nim přidá nový závod v Thajsku, který začal stavět loni. Tehdy jen málokdo čekal, že americký prezident Donald Trump přejde od slov k činům, zavede cla na dovoz oceli a hliníku ve výši 25 a 10 procent a spustí tak globální obchodní válku.
Ve válce zpravidla hrozí ztráty na obou stranách konfliktu. V tomto případě jsou jednou z prvních amerických obětí harleye vyráběné přímo v USA. Evropská unie na ně zvýšila dovozní clo na 32 z původních šesti procent. V byznysu a mezinárodním obchodě obzvlášť je ztráta jedné strany vyvážená ziskem někoho jiného. V tomto případě je vítězem indická továrna Harley-Davidson, která už nyní vyváží některé modely do Evropy. Na rozdíl od těch amerických tam pro ně platí i nadále jen šestiprocentní clo.

Nelze také vyloučit, že Harley-Davidson by nakonec mohl postavit továrnu v Evropě. Starý kontinent je pro firmu druhým největším trhem po USA. Loni se v Evropě prodalo 39 800 jejích strojů. Byť se výrobce legendárních motorek loni potýkal s meziročním poklesem prodejů na všech svých trzích, v Evropě byl pokles nejmenší. Zejména v Americe je znát, že mladší generace ztrácí chuť „osedlat“ harleye, což výrobce nutí hledat nová odbytiště v zámoří.

Prodeje motocyklů Harley Davidson

Zdroj: Harley-Davidson

Tento článek je součástí pravidelného newsletteru Peníze podle Leoše Rouska, k jehož bezplatnému e-mailovému odběru se můžete přihlásit níže nebo zde.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru