Zdeněk Bumbálek má dvě paralelní kariéry. Na plný úvazek se stará o strategický rozvoj sítí v T-Mobilu a Slovak Telekomu a vedle toho provozuje dvě sociální firmy. Společnosti Transkript online a TextCom pomáhají neslyšícím dorozumět se pomocí on-line simultánního přepisu. Obě firmy zároveň dávají práci nevidomým, kteří konverzace převádějí z mluveného slova do textu.

"Lidé se často domnívají, že hlavním komunikačním nástrojem osob se sluchovým postižením je znaková řeč. Tu ale v Česku používá jen něco málo přes jedno procento z půl milionu lidí se sluchovým handicapem. Jde většinou o ty, kteří se už narodili jako neslyšící nebo o sluch přišli v brzkém věku. Pak je tu ale asi 100 tisíc lidí, kteří ohluchli v pozdějším věku a preferují písemnou komunikaci. Zbytek tvoří nedoslýchaví lidé, kterým obvykle postačí naslouchadlo," přibližuje sedmatřicetiletý podnikatel.

Zatímco znakující neslyšící většinou vytvářejí komunitu, ti, kteří ztratili sluch až v dospělosti a znakovou řeč neumí, se často uzavírají do sebe. "Jsou vyloučeni z konverzace, a tím v podstatě ze společnosti. Našimi službami se je do ní snažíme vrátit zpět," říká Bumbálek.

K sociálnímu podnikání se dostal během vysoké školy, když jako student telekomunikací na ČVUT dostal možnost zapojit se do projektu Nadace Vodafone a České unie neslyšících. "Inspirovali se ve Finsku, kde fungoval přepis pro neslyšící na místě. Mě tehdy napadlo, že by přepisovatelé mohli pracovat vzdáleně pomocí telefonu a počítače a nemuseli nikam jezdit," líčí Bumbálek.

U soudu nebo v bance je role lidských přepisovatelů nenahraditelná

S kolegy tehdy zároveň zkoušeli, jestli by šlo nahradit přepisovatele automatem. Nicméně přišli na to, že se na něj nedá stoprocentně spolehnout. Ukázalo se tak, že třeba při návštěvě banky nebo u soudních jednání, kdy záleží na každém slově, je role lidí nezastupitelná.

"Když jsme projekt v roce 2011 dokončili, tak jsme přemýšleli, z čeho bychom přepisovatele zaplatili. Jde o poměrně drahou službu a nechtěli jsme, aby si ji neslyšící museli platit sami. Proto jsme se rozhodli nabízet ji bankám, operátorům a dalším firmám, které díky ní mohou snáze komunikovat se zákazníky se sluchovým postižením," vypráví Bumbálek.

Dnes firma Transkript online poskytuje 90 procent přepisů na nekomerční bázi a společnost živí zbylých 10 procent, které se uskuteční ve firmách. Jejím prvním klientem byla ČSOB, v současnosti její služby využívá například také T-Mobile, Komerční banka nebo Magistrát hlavního města Prahy.

Ze začátku firma jako přepisovatele využívala studenty. Jenže brigádníci po nějaké době odcházeli a společnost tak musela pořád dokola zaučovat nové pracovníky. Ti musí zvládat minimálně 500 úhozů za minutu a navíc se mohou spolehnout jen na svůj sluch, což vyžaduje poměrně dlouhý trénink.

"Přemýšleli jsme, kdo by to mohl dělat a napadlo nás zaměstnat nevidomé. Ve spolupráci s Českou unií neslyšících a organizací nevidomých Tyflodrom se nám podařilo získat evropský grant, což nám umožnilo vytrénovat šest přepisovatelů. Tři z nich u nás pracují dodnes," líčí podnikatel.

V současnosti obě Bumbálkovy firmy zaměstnávají pět nevidomých přepisovatelů a také nevidomou specialistku na marketing. Spolupracují také s neslyšícími z řad svých nejaktivnějších uživatelů, kteří pro ně testují nové služby. Tím, že mají společnosti více než 50 procent zdravotně postižených zaměstnanců, spadají jejich služby do režimu náhradního plnění. Klienti z řad firem tak díky využívání přepisů pro neslyšící mohou dosáhnout daňové úspory.

Tlumočení do znakového jazyka zvládnou neslyšící s nevidomými

Druhá z Bumbálkových firem je TextCom, jejímž cílem je zpřístupnit neslyšícím telefonování. "Za vznikem telefonu původně stála snaha pomoci lidem, kteří přišli o sluch. Alexander Graham Bell chtěl vymyslet zařízení, pomocí něhož by mohl komunikovat se svou neslyšící snoubenkou. Paradoxně ale vynalezl přístroj, který se stal symbolem sluchového handicapu," říká Bumbálek.

Ten se nyní snaží dát neslyšícím možnost telefonovat pomocí již zmíněného simultánního přepisu. Firmy tuto službu mohou využít například pro své infolinky. Projekt nyní testuje Národní rada zdravotně postižených a Česká unie neslyšících, ale také Praha 12, ČSOB či T-Mobile.

Pro lidi se sluchovým postižením vyvinul Bumbálek a jeho tým také aplikaci eScribeDroid, která automaticky přenáší mluvenou řeč do textu a přes kterou je v případě potřeby možné spojit se i s přepisovatelem. Ta je k dispozici zdarma a je určena pro nekomerční účely.

Celkem už firmy Zdeňka Bumbálka poskytly více než 37 tisíc přepisů. Roční obrat obou společností přitom dosahuje čtyř milionů korun.

"Skloubit to s prací na plný úvazek a péčí o dvě malé děti je náročné. Kolikrát už jsem s tím chtěl praštit, ale pak se vždy sejdu s nevidomými přepisovateli a ti mě zase dobijí energií. Navíc mě baví, že vidím hned výsledky své práce. Zvažoval jsem i, že bych se věnoval jen podnikání, ale z finančních důvodů mi vyhovuje stávající model. Navíc mám šikovné kolegy, kteří provozní věci zvládají beze mě. A já tak řeším jen obchodní a koncepční práci a přípravu projektů," popisuje podnikatel.

Jeho nejnovějším plánem je doplnit služby o tlumočení do znakového jazyka. "Tlumočníků je ale málo, na každého vychází asi 140 klientů. Naše filozofie je navíc, že přetváříme handicap v profesní benefit. Napadlo nás tedy zaměstnat neslyšící, kteří budou znakovat podle textu, který jim z mluvené řeči přepíše nevidomý," prozrazuje Bumbálek, který chce projekt spustit na začátku přístího roku.

Související
Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru