Malý, mělký, nezajímavý či nudný. I to jsou přívlastky, které se někdy používají při popisu českého akciového trhu.

Malé burzy kdekoliv na světě, včetně Prahy, musí tvrdě bojovat o své místo pod sluncem. Je proto dobře, když se sejde hned několik událostí, které k takovým burzám přilákají pozornost. Na trzích platí, že žádná zpráva není stejná pro každého. Co je pro jednoho investora ztrátou, může být pro druhého cestou k výdělku.

V posledních dnech si však pražská burza na málo publicity stěžovat nemůže. Mluví se například o antivirové firmě Avast, která z Česka expandovala do světa. Od května lze s jejími akciemi kromě Londýna obchodovat rovněž v Praze. Na přetřes se dostaly také akcie výrobce nealkoholických nápojů Kofola ČeskoSlovensko. Burzu navíc příští týden čeká druhý obchodní den na jejím nedávno zřízeném alternativním trhu pro menší české firmy. Na platformu zvanou Start se nyní chystá vstoupit provozovatel coworkingových center Hub Ventures. Prodejem téměř čtvrtiny svých akcií chce získat až 90 milionů korun.

Čerstvá zpráva o společnosti Avast, která své akcie uvedla na burzy v Londýně a Praze už v květnu, se týká toho, jak by se jí mohlo v následujících dvanácti měsících dařit. Ve středu získaly akcie Avastu doporučení k nákupu od šesti zahraničních investičních společností. Přidaly se tak k pozitivnímu hodnocení, které pro Avast vydala minulý týden Komerční banka.

Názory analytiků na vývoj tržní hodnoty firmy se shodují v tom, že při současné ceně okolo 2,17 libry za jednu akcii (neboli 217 pencí, jak je zvykem uvádět ceny akcií v Londýně) je Avast levný. Jsou-li jejich odhady správné, tak by se investice do akcií této antivirové firmy mohla do roka zhodnotit o čtvrtinu až polovinu.

Podle finančního portálu Patria.cz, který na nová investiční doporučení upozornil, předpovídají Avastu nejvyšší míru zhodnocení Komerční banka a americká investiční banka Jefferies Group. Přestože je pohled Komerční banky pro Avast velmi pozitivní, její analytici neopomíjejí možné hrozby, které na antivirovou firmu mohou číhat. Podle nich by růst tržní hodnoty akcií Avastu mohlo nejvíce ohrozit omezení pro nasazení jejích programů na výrobcích s operačními systémy Windows, Android, MacOS a iOS, "pokud by společnosti vlastnící tyto platformy preferovaly vlastní zabezpečovací software a neumožňovaly využití produktů třetích stran".

Podle analytiků by se akcie Avastu, se kterými je možné obchodovat za koruny také na vedlejším trhu pražské burzy Free Market, určeném pro drobné investory, mohly do příštího léta dostat nad upisovací (IPO) cenu 2,5 libry za kus, za kterou vstoupily 10. května na londýnskou burzu.

Přehled doporučení analytiků pro akcie antivirové firmy Avast

Generální ředitel Avastu Vincent Steckler v rozhovoru pro HN uvedl, že pokles ceny akcií firmy od IPO ho netěší. Nicméně dodal, že cílem vstupu na burzu bylo umožnit některým akcionářům, aby z firmy mohli v budoucnu postupně a spořádaně odejít, aniž by hrozilo, že celé balíky akcií Avastu skončí v rukou některého z konkurentů. "Ten by se ale zřejmě nespokojil s menšinovým podílem. Chtěl by celou firmu, což by pro nás bylo nepřijatelné," řekl Steckler. Investiční fondy – CVC Capital a Summit Partners – v současnosti společně drží takřka 29 procent akcií Avastu. Je pravděpodobné, že oba fondy budou chtít své podíly prodat.

Pozornost, byť nechtěnou, přitáhl výrobce nealkoholických nápojů Kofola ČeskoSlovensko. Polská investiční skupina Enterprise Investors, která je spoluvlastníkem Kofoly už deset let a z firmy se snaží delší dobu se ctí odejít, ve středu prodala část svých akcií s takovou slevou, že srazila tržní hodnotu cenných papírů nápojářské firmy téměř o čtvrtinu. Zbrklý obchod vedl k dočasnému pozastavení obchodování s akciemi Kofoly na pražské burze. Co ale bylo zklamáním pro akcionáře Kofoly, se okamžitě po obnovení obchodování stalo příležitostí pro jiné investory. Ti mohli akcie Kofoly nakoupit výrazně levněji. V důsledku těchto nákupů hodnota Kofoly ze dna 281 korun za akcii vystoupala skoro o sedm procent na 310 korun za kus. Stále se však nachází 15 procent pod hodnotami, na kterých se pohybovala ještě ve středu před výprodejem ze strany Enterprise Investors. Polská společnost ale stále v Kofole drží více než deset procent akcií. Bude-li je chtít prodat stejně rychlým způsobem, jaký využila tento týden, tržní hodnota Kofoly může opět klesnout, píše v komentáři redaktor HN Marek Miler.

I takový vývoj ale může být pro některé investory dobrou příležitostí k nákupu, což by opět přilákalo k pražské burze pozornost.

Nejdůležitější akcie pražské burzy, polostátní energetická společnost ČEZ v pátek pořádá valnou hromadu

Téma proměny ČEZ, která bude v případě masivních investic do nových jaderných bloků nutná, se stane kromě jmenování případných nových členů do vedení firmy a dividendové politiky jedním z hlavních bodů pátečního setkání akcionářů. Míra bouřlivosti jednání bude ovšem záležet také na slovníku, který odpůrci a zastánci rozdělení ČEZ na starou a novou energetiku zvolí.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš má totiž naprosto jasno v tom, že slovo rozdělení nemá rád. "My ČEZ nechceme rozdělovat, to je nepochopení. My ho chceme transformovat, abychom legálně a korektně vytěsnili minoritní akcionáře," řekl Beneš v nedávném rozhovoru pro HN. "Proto já slovo rozdělení nikdy nepoužívám."

Ti, kteří šéfa ČEZ nechtějí zbytečně rozčilovat, by se měli vyhnout i dalším slovům. Mezi ně by mohla patřit tato: rozčlenění, rozštěpení, roztržení, rozebrání, rozkouskování, vydělení či oddělení.

Kromě dalšího má Beneš v době ústupu od elektráren na fosilní paliva či uranu k obnovitelným zdrojům jasno v mnoha věcech. Podle Beneše je firmu na změny, mezi které patří využití více malých zdrojů na úkor velkých jaderných či uhelných elektráren, třeba patřičně připravit. Veškerá rozhodnutí však musí kromě práv hlavního akcionáře zohlednit také nároky menšinových spoluvlastníků. Hodnota jejich majetku v akciích ČEZ nesmí být ohrožena. V opačném případě by se firma mohla vystavit riziku žalob zejména od malých podílníků. A takové soudní spory by se mohly prodražit.

V neposlední řadě chce Beneš jistě zabránit tomu, aby proměny v ČEZ umožnily zbrklý rozprodej uhelných elektráren či dolů do rukou jiných hráčů na domácím trhu klasické energetiky. Mezi ně patří investiční skupiny podnikatelů Daniela Křetínského a Pavla Tykače.

Křetínského Energetický a průmyslový holding už několik let ve velkém skupuje klasické elektrárny po celé Evropě a příležitost nakupovat v Česku by si stěží nechal ujít. Tykačova skupina se bezúspěšně snažila od ČEZ koupit Elektrárnu Počerady a připojit ji ke svému uhelnému lomu Vršany. I proto se letos začala rozhlížet po investičních příležitostech po celé Evropě. Pro nově zřízený holding Seven Energy najala bývalého člena představenstva a obchodního ředitele ČEZ Alana Svobodu, který do svého nového působiště přizval několik dalších bývalých spolupracovníků z ČEZ.

Aktualizace: Jednání valné hromady trvalo až do sobotního rána, celkem 14 hodin. Závěry si můžete přečíst zde. (23. 6. 2018, 9:40)

Tento text je součástí pravidelného newsletteru Peníze podle Leoše Rouska, k jehož bezplatnému e-mailovému odběru se můžete přihlásit níže nebo zde.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru