Kauza zkrachovalé kampeličky WPB Capital po čtyřech letech od odejmutí licence nabrala nový směr. Městský soud v Praze minulý pátek uznal žalobu WPB Capital a zrušil rozhodnutí bankovní rady ČNB, na jehož základě přišlo o licenci.

„WPB Capital v žalobě poukazovalo na zřejmou nepřiměřenost a nepředvídatelnost rozhodnutí a právní argumentací, podpořenou posudky předních právních kapacit, vyvracelo tvrzení ČNB, že jednání, která mu byla vytýkána, byla protiprávní, neboť byla nesprávně právně kvalifikována, a navíc nemohla být ani přičítána WPB Capital," uvedl mediální zástupce spořitelního družstva Martin Jaroš.

Odůvodnění verdiktu a co pro fungování kampeličky znamená, nyní zjišťuje server IHNED.cz. Soudkyně Gabriela Bašná, která verdikt vynesla, nebyla v pondělí k zastižení a podle mluvčí soudu Markéty Puci byl verdikt sice vyhlášen, ale pouze ústně, písemně ještě není vyhotoven. „Rozhodnutí správního orgánu bylo zrušeno a vráceno k novému projednání,“ uvedla pouze.

Není přitom například jasné, co verdikt pro záložnu, která mezitím skončila i v likvidaci, znamená. Zda bude chtít obnovit svoji činnost a zda bude uplatňovat na ČNB náhradu škody.

Provedeme audit, říká družstvo

„V tuto chvíli můžeme říct jen to, že WPB Capital tím získalo zpět licenci a představenstvo se vrátí po nabytí účinnosti rozsudku do družstva, kde chce provést hloubkový audit. K ostatnímu je podle právníků předčasné se vyjadřovat,“ řekl Jaroš s poukazem na to, že rozhodnutí je účinné po doručení účastníkům, ale ČNB může podat kasační stížnost a současně požádat Nejvyšší správní soud o odklad účinnost rozsudku. „O takovéto žádosti pak Nejvyšší správní soud rozhodne ve lhůtě 30 dnů. V tomto období by WPB licenci nemohlo využívat,“ upřesnil Jaroš. 

Centrální banka o svých případných krocích v této kauze teprve rozhodne. "O dalším postupu ve správním i soudním řízení, včetně podání kasační stížnosti ČNB, rozhodne až po doručení rozsudku," řekla HN Denisa Všetičková z tiskového oddělení ČNB. 

ČNB kampeličce již v květnu 2013 zakázala přijímat nové členy a vklady a také poskytovat úvěry. ČNB záložnu podezřívala mimo jiné z toho, že zvyšování kapitálu v letech 2010 a 2011 bylo ve skutečnosti z poskytnutých úvěrů. V červnu 2014 ČNB kampeličce odebrala licenci. Během správního řízení pak záložna přestěhovala své sídlo do Brna.

WPB přitom tvrdí, že měla investory, kteří byli ochotni kampeličku posílit a vložit do ní stovky milionů korun. To prý ale ČNB znemožnila. Odebrání licence odůvodnila umělým navyšováním kapitálu z peněz záložny, nabýváním nedovolených typů cenných papírů a obcházením limitu angažovanosti. Více než čtyři tisíce klientů pak dostalo ze státního Fondu pojištění vkladů 2,7 miliardy korun, což bylo 99 procent peněz, které měli u kampeličky uložené. O své finanční prostředky se mohli hlásit do konce loňského října.

Městský soud v Praze po provedeném dokazování podle Jaroše konstatoval, že ČNB zvolila vůči WPB Capital nesprávný postup, když odnětí licence bylo nepřiměřeným zásahem. „Soud též označil okolnosti správního řízení a zejména s tím souvisejícího předběžného opatření za pochybné. Argumentace ČNB ve správním rozhodnutí i v řízení před soudem byla shledána nepřesvědčivou a soud při zdůvodnění svého rozhodnutí poukázal i na závažná pochybení při vedení správního řízení. Věc byla vrácena ČNB k dalšímu řízení, kdy tato bude muset přehodnotit postup vůči WPB Capital,“ řekl Jaroš.

Nikdo nebyl obviněn

Pravda ovšem je, že podle dostupných údajů nebyl nikdo z kampeličky obviněn – například oproti Metropolitnímu spořitelnímu družstvu. V jeho případě čelí obžalobě 13 bílých koní a sedm prostředníků. Kdo za obřím podvodem stál a získal většinu z ukradené částky 1,2 miliardy korun, se policii nepodařilo vypátrat.

Peníze měly sloužit k několika velkým developerským projektům, ale nakonec většina z poskytnutých peněz skončila na účtech v Hongkongu, odkud putovala dál. Půjčky ve výši těsně pod hranicí 200 milionů korun byly zdánlivě zajištěné jak akciemi, tak nemovitostmi. Jenže se ukázalo, že ručení je takřka bezcenné. Firmy, jež o uvedené peníze požádaly, byly napsány na bílé koně. Soud již případ Metropolitního spořitelního družstva řeší více než rok, ale kdy vynese verdikt, není jasné. 

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru