Boj o nové zaměstnance ještě zesílí. Téměř třetina všech velkých a středních firem bude lovit nové lidi. Ukazují to výsledky průzkumu náborové společnosti ManpowerGroup pro třetí čtvrtletí letošního roku.
Výzkum mezi 750 zaměstnavateli v Česku ukázal, že nové pracovníky bude hledat osm procent firem, dvě procenta plánují jejich propouštění. Čistý index práce tak dosahuje hodnoty šest procent. Ve druhém čtvrtletí dosahoval dvou procent, v prvním tří procent.
"Firmy budou pokračovat v náborech a nezaměstnanost bude klesat. V minulém období jsme zaznamenali mírné zpomalení náborového tempa, ale třetí čtvrtletí bude opět vrcholem na trhu práce, kdy firmy nabírají nejvíce zaměstnanců a nezaměstnanost je nejnižší v ročním cyklu," řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup ČR.
Nezaměstnanost je však už nyní na velmi nízké úrovni tří procent a stlačovat ji ještě níže půjde velice těžko. O napětí na pracovním trhu vypovídá počet volných pozic, který v dubnu poprvé v historii překonal počet nezaměstnaných, což je kromě Japonska světové unikum.
Aby firmy získaly nové pracovníky, budou muset nabízet kratší úvazky pro nalákání těch, kterým zaměstnání na plný úvazek nevyhovuje a do pracovního procesu se zatím nezapojili. Další možností je zvyšovat mzdy či nabízet lepší benefity a snažit se tím přetáhnou potřebné síly konkurenci. Tento krok sice nedostatek lidí na trhu nevyřeší, ale lokálně může situaci konkrétních podniků vylepšit na úkor méně atraktivních zaměstnavatelů. Pomoci podle Rezlerové může i robotizace, ale to pouze ve velkých firmách. Stát podle ní dobré podmínky pro nabírání pracovních sil nevytváří.
"Nezaměstnanost je nejnižší v Evropě a růst ekonomiky jeden z nejvyšších. Nadále tedy vznikají nová pracovní místa, a to i v regionech, které dříve trpěly nedostatkem pracovních příležitostí. Více dostupných alternativ pro uchazeče o zaměstnání má dopad na rostoucí fluktuaci zaměstnanců, která se od konce krize více než zdvojnásobila, a na tlak na růst mezd, který je nyní u některých firem i třicet procent ročně," popisuje situaci Rezlerová.
Velké firmy jsou nejhladovější
Nabírat nové lidi potřebují jak velké, tak malé podniky. Největší poptávku však budou vytvářet zaměstnavatelé velkých společností, kde čistý index práce dosahuje hodnoty třiceti procent. Významně roste optimismus také ve středních firmách, kde hodlá přijímat zaměstnance osmadvacet procent společností a propouštět jen dvě procenta firem. Malé podniky mají čistý index devět procent a mikropodniky do deseti zaměstnanců čtyři procenta.
Ačkoliv podle velikosti hodlají přijímat zaměstnance všechny typy podniků, dvě odvětví z deseti plánují naopak útlum. Je to těžba nerostných surovin, ale i zpracovatelský průmysl, který mírně ztrácí optimismus navzdory faktu, že automobilová produkce hodlá počet odborníků rozšiřovat.
Nejsilnější náborové plány předpovídají zaměstnavatelé v odvětví ubytování a stravování s indexem 15 % a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (14 %).
Z hlediska regionů je nejdravější Morava, kde čistý index práce dosahuje patnácti procent. Čechy a Praha jsou s indexem tří, respektive dvou procent ve svých plánech umírněnější.
Zahraničí má ještě vyšší ambice
Ačkoliv tuzemské podniky plánují nabírat ve velkém, ve srovnání se zahraničními firmami vypadají jako skeptici. Chorvatské či japonské společnosti mají například čistý index práce na úrovni 26 procent a u tchajwanských dosahuje 24 procent. Z Evropské unie je nejoptimističtější Chorvatsko, které má index práce 26 procent, druhé Maďarsko s indexem 19 procent.
Jedinou výjimku ze 44 zkoumaných zemí tvoří Itálie, kde je index negativní už druhé čtvrtletí a dosahuje míry minus dvě procenta. V mezinárodním porovnání se na rozdíl od českého porovnává očištěný index práce, který pro Českou republiku dosahuje čtyř procent.
