Ruská mafie je opředena mnoha mýty. I kvůli hollywoodským filmům nebo televizním seriálům máme představu brutálních potetovaných gangsterů s býčími šíjemi, zdobenými zlatými řetězy, kteří jsou kdykoli připraveni rozpoutat masakr. Částečně tuto představu šíří sami mafiáni, pro něž je to forma reklamy. Jenže éra mafiánských válek počátku 90. let už je pryč, dnešní gangster bude v drahém obleku a místo pistolníků ho budou provázet právníci. Což ovšem neznamená, že by byli méně nebezpeční. Zatím nejlépe popisuje proměny ruského organizovaného zločinu za poslední dvě století britský odborník Mark Galeotti ve své nedávno vydané knize The Vory. Russia‘s Super Mafia.

Vytetované příběhy

V roce 1973 vyplavilo moře na okraji Leningradu nahé tělo neznámého muže. Dvě bodné rány v hrudníku jasně ukazovaly na příčinu smrti, ale o mnoho více se z těla určit nedalo. Ve vodě bylo několik týdnů a mořští živočichové si stačili na mrtvole pochutnat. Policie proto neměla k dispozici otisky prstů ani fotografii obličeje. Vzhledem k tomu, že v Leningradu a okolí nebyl nikdo takový pohřešován, mohlo pátrání po celém Sovětském svazu trvat celé roky.

A přesto za dva dny policie věděla, kdo byl zabit. Mrtvý byl totiž vor, tedy profesionální zločinec, a svůj životní příběh měl vytetovaný na těle. Jelen ve skoku znamenal, že nositel tetování seděl v jednom z lágrů za polárním kruhem. Nůž v řetězech na pravém předloktí oznamoval všem zasvěceným, že je pachatelem násilného útoku v době výkonu trestu. Tři křížky na kloubech prstů znamenaly, že dotyčný byl třikrát odsouzen. Nejdůležitější ovšem byla kotva omotaná ostnatým drátem. Ta znamenala, že člověk sloužil v námořnictvu a během toho spáchal trestný čin.

S těmito údaji bylo jednoduché zjistit, že mrtvým byl jistý Matvěj Lodočnik (Matvěj Člunař). Byl to bývalý poddůstojnik válečného námořnictva, který před 20 lety málem k smrti umlátil odvedence, když zjistil, že krade ze skladu. Dostal čtyři roky a po propuštění se dal na dráhu profesionálního zločince ve Vologdě, městě asi 550 kilometrů na východ od Leningradu.

Matvěji Lodočnikovi předcházely celé generace vorů. Prvním slavným zločincem, jehož činy se dostaly do folkloru, byl Váňka Kain, bandita, loupežník a únosce, který v letech 1730−1740 terorizoval Moskvu. Hlavní rozkvět organizovaného zločinu ale začal v 19. století po zrušení nevolnictví, když do měst začaly proudit desetitisíce vesničanů za lepším životem. Mnozí skončili ve slumech typu legendární moskevské čtvrti Chitrovka, kam se neodvažovala ani policie. Tehdy se postupně vyvinul kodex vorů, profesionálních zločinců s vlastním slangem, hierarchií či tetováním.

Tento vorovskoj mir (zlodějský svět) se úmyslně distancoval od zbytku společnosti, ale současně tvrdě reguloval chování svých vlastních členů. Třeba písně a bajky o Váňkovi Kainovi na rozdíl třeba od Robina Hooda nebo Jánošíka netvrdí, že by Váňka kradl bohatým a dával chudým. Jasně konstatují, že byl zloděj a vrah, ale čestný zloděj a vrah. Čestný přirozeně vůči jiným vorům, nikoli vůči svým obětem. Postupně z toho vykrystalizoval svébytný kodex, jehož nejdůležitějším bodem bylo odmítání jakýchkoli kontaktů se státem.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.