Podle statistik je každý desátý Čech v exekuci a v průměru dluží 277 tisíc korun. Příčinou jsou často půjčky s astronomickými sankcemi za nesplácení. Takové úvěry v minulosti nabízely některé nebankovní společnosti díky tomu, že sankce nebyly nijak omezené zákonem a firmám k jejich poskytování stačil živnostenský list.

Od prosince 2016 nový zákon o spotřebitelském úvěru výrazně omezil smluvní pokuty - mimo jiné nesmí souhrn všech sankcí přesáhnout polovinu výše půjčky a zároveň nemůže přesáhnout 200 tisíc korun. A kdo chce půjčky poskytovat, musí mít od počátku června licenci ČNB.

Analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle, který se na problémy kolem nebankovních poskytovatelů dlouhodobě zaměřuje, odhaduje, že nebankovních poskytovatelů zůstane na trhu jen desetina. "Regulace plní svůj účel," říká. Zároveň upozorňuje na přetrvávající pasti na spotřebitele, hlavně na mikropůjčky. "Mělo by dojít k novelizaci zákona, aby nebylo možné chtít po klientovi mnohonásobek původně půjčené částky. Mikropůjčky jsou většinou poslední štace dluhové spirály, než nastoupí exekuce," říká Hůle.

HN: Po 1. červnu končí přechodné období pro nebankovní poskytovatele půjček, ve kterém buď museli získat licenci ČNB, nebo se svým byznysem skončit. Zmizí z trhu pochybné subjekty, které se zaměřovaly na lidi ve špatné životní situaci a profitovaly z toho, že předem věděly, že jim tito lidé úvěr včas nesplatí?

Takto to říct nejde. Určitě budou v chudinských lokalitách dál působit lichváři, kteří se žádným zákonem nezabývají a ani není reálné, že by je mohl nějak ohrozit. Je to postavené na tom, že jejich oběti o nich mlčí. Podle našich zkušeností zlom na trhu nebankovních půjček nastal už k 1. březnu loňského roku, kdy měly společnosti povinnost požádat o licenci ČNB a v přechodném období, tedy než o jejich žádosti ČNB rozhodne, ještě mohly nové půjčky poskytovat. Na základě našich dosavadních zkušeností z praxe i z provedených analýz se domnívám, že regulace plní svůj účel. Trh poskytovatelů nebankovních půjček se výrazně pročistil a zároveň nepozorujeme ani masivnější přesun společností do nelegální zóny, před čímž odpůrci regulace varovali. Za poslední rok a půl jsme přišli jsme jen na dvě takové společnosti.

HN: Z čeho to vyvozujete?

Oproti roku 2016 poskytuje nebankovní úvěry legálně řádově desetina z původně odhadovaného počtu zhruba 800 subjektů, tedy přibližně osmdesát nebankovních společností. Dokonce nepozorujeme ani masivnější nárůst kvazipodnikatelských půjček, čehož jsme se obávali. Ceny nabízených úvěrů jsou, až na pár výjimek, relativně odpovídající rizikovosti těchto úvěrů a také zmizely astronomické sankce za nesplácení. V praxi dokonce vidíme, že některé dříve fakticky lichvářské společnosti se dnes snaží etablovat jako férová firma. Takže musely výrazně uzpůsobit svůj obchodní model. Pro další vývoj bude zásadní nová dohledová role ČNB. Může se stát, že se na trh budou chtít vrátit nějaké firmy, které se budou tvářit, že jde například o sousedskou výpomoc, ke které nepotřebují licenci ČNB. Pokud ale půjčují třem pěti či více lidem na úrok, tak jde o skryté podnikání a mít by ji měly. Bude záležet na tom, jak aktivně proti tomu bude ČNB zasahovat.

HN: Doposud ČNB dohled nad nebankovním trhem půjček nevykonává?

V přechodném období, tedy do 1. června, to bylo na České obchodní inspekci.

HN: Kam se přesunuly ty stovky nebankovních subjektů, které půjčky před účinností zákona o spotřebitelském úvěru poskytovaly?

Ona je otázka, kolik to bylo subjektů. Často ta inzerovaná telefonní čísla směřovala k jednomu investorovi, takže možná nešlo o stovky investorů, jen měli různé právní formy. My také přesně nevíme, kam se přesunuli. Obecně ale bude platit, že se dál soustředí na snadný výdělek s minimem investovaných peněz a zaměří se na rizikovou populaci. Na méně vzdělané lidi a lidi ve finanční nouzi. Tak jako podváděli seniory na prodejních akcích či nabízeli předražené úvěry, určitě se s nimi setkáme v dalších odvětvích, kam se nahrnou. V potírání nekalých praktik těchto šmejdů bohužel stát postupuje neuvěřitelně liknavě.

HN: V čem vidíte největší přínos licencování nebankovních poskytovatelů pro běžné lidi?

Především jde o jasné omezení sankčních mechanismů. Problematika nebankovních půjček je dlouhodobě nahlížena prizmatem úrokových sazeb. My jsme ale vypozorovali, že mnoho fakticky lichvářských firem nabízelo relativně slušný úrok, ale vše si kompenzovaly právě progresivními sankcemi. V mnoha případech byl právě na sankcích postavený celý obchodní model. Nový zákon zvýšil transparentnost cenové politiky firem, a pokud jde o samotnou úrokovou míru, tak ta je do značné míry právě regulována konkurencí. Až na pár výjimek nepozorujeme v úrokových sazbách excesy.

HN: Za úskalí trhu spotřebitelských půjček označujete kvazipodnikatelské půjčky, které zákon o spotřebitelském úvěru nereguluje. Díky tomu mohou jejich poskytovatelé stanovovat dlužníkům sankce za nesplácení bez jakéhokoliv omezení a nadále ve smlouvách využívat i rozhodčí doložky. Kdo je nabízí?

Takové půjčky poskytují i některé velké nebankovní společnosti, které získaly licenci ČNB. Ono to vypadá, že podnikatel, který si vezme půjčku, si je vědom svých práv a povinností. Jenže podnikatelskou půjčku si může vzít i člověk s živnostenským listem. A my víme, že mnozí lidé s živnostenským oprávněním jsou ve skutečnosti chudí a nevzdělaní a byli k němu natlačeni v rámci švarcsystému. Pak je velmi snadné toto zneužít. Pokud jim běžný spotřebitelský úvěr nikdo nechce dát, pak jim někdo předloží podnikatelský úvěr. U něho ale úroky z prodlení a další sankce za nesplácení nejsou zákonem zastropované a je tam i řada dalších sankcí. Na takový úvěr by se mělo nahlížet jako na spotřebitelský, bez ohledu na právní formu smluvních podmínek. Zatím nedochází k masivnímu přesunu nebankovních společností do podnikatelských půjček, ale možná je to i proto, že je to ještě krátká doba, co zákon platí. K nám klienti chodí, až když se dostanou do exekuce.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru