Dětství a mládí je jako vzdalující se ostrov. Je pořád menší a menší, až se ztratí v dálce a jen tušíte, že tam nějaký je nebo byl. Slavný polský reportér Ryszard Kapuściński takto popsal ve své knize Impérium nostalgii po časech, kdy má člověk vše před sebou a věří, že převážně vše dobré.

Lidé, kteří se narodili jako Husákovy děti, dnes mohou říkat totéž. Na svět přišli v sedmdesátých letech za normalizace, v době, kdy KSČ zvýšila přídavky na děti a prodloužila mateřskou dovolenou na do té doby nevídané dva roky. Za vlády Gustáva Husáka, odtud název. Dnes je jim mezi čtyřiceti a padesáti. Ať se považují za úspěšné a šťastné, či nikoliv, jedno mají všichni společné. Unikátní zkušenost. Dětství prožité v socialismu, na prahu dospělosti velká změna a otevření ohromných možností, vrchol kariéry a rodinný život ve svobodě, jakou žádná česká generace před nimi nezažila. Nakolik si Husákovy děti zaslouží výzkum jako komunita s vlastní a mimořádnou identitou, přenechme sociologům a historikům.

Ale Husákovo dítě jako literární hrdina nebo hrdinka? V románu o tom, jak se hledá člověk narozený za normalizace, mladý ve "zlatých devadesátkách" a ne už tak docela mladý v dalším desetiletí, kdy se vstoupilo do Evropské unie a Schengenu? O naplňování osobních ambicí, hledání štěstí a o tom, zda to souvisí s politikou?

Johana ze stejnojmenné knihy nakladatelství Paseka zrovna politiku moc neřeší. Nevíme, jestli je úplně vymyšlená, nebo naopak skutečná a složená ze života svých tří autorek. Husákových dětí, narozených v rozmezí let 1974 až 1977. Pavly Horákové, Zuzany Dostálové a Aleny Scheinostové.

Vietnamská moudrost

Johana vyrůstá v době, kdy rozvést se nebo jen tak odejít z manželství je už normální. Narodila se jako Johana Hauserová v roce 1976 a žije se svou matkou v bytě na Vinohradech. Otce si nepamatuje, opustil je, když byla malá. Matka se trápí, ale o tátovi nechce Johaně nic říci. Tato zkušenost pro ni bude kritická i v dospělosti. Bude rozhodující a vyvrcholí bolestným a zpackaným setkáním s otcem na konci knihy.

Česko-vietnamská blogerka jednou vysvětlovala, proč vietnamští rodiče svým dcerám kladou na srdce, aby nechodily s českými kluky a neuvažovaly o tom, že se za ně provdají. "Nevydrží ve vztahu," říkají. Johanu by v česko-vietnamských rodinách mohli dívkám dávat jako odstrašující a zároveň povinnou literaturu. Prožívá nepřítomnost a nezájem otce, a jak je pro její generaci typické, nechce dopadnout jako matka. Jako rodiče.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.