Světového míru se dá dosáhnout jen prostřednictvím spojení byznysu a současných technologií, myslí si Mark Nelson, odborník na konflikty a zakladatel výzkumné organizace Peace Innovation Lab ve Stanfordu. Její projekty mají motivovat firmy k zapojení se do mírotvorných činností a podporovat mírotvorné technologie, které zvyšují pozitivní vztahy mezi lidmi, mezi národy, kulturami a rasami.

Díky podpoře stanfordského inkubátoru vznikla například internetová kampaň s názvem Izrael miluje Írán, do níž se zapojily tisíce lidí z celého světa. Tvůrce kampaně, izraelský grafik, založil internetové stránky, kde si Izraelci a Íránci mohli vyjadřovat vzájemné sympatie. Cílem iniciativy bylo ukázat, že zatímco izraelskou a íránskou vládu rozděluje válečný konflikt, občané těchto zemí nepociťují vůči sobě žádnou zášť či nepřátelství.

S podobnou myšlenkou pracuje i další podpořený projekt s názvem Romancing the borders, který propojil indické a pákistánské studenty všech univerzit světa. Za cíl si klade překonat indicko-pákistánský konflikt prostřednictvím navázání komunikace mezi obyčejnými lidmi z obou stran konfliktu. Součástí Nelsonovy vize jsou i projekty globálních rozměrů. "Pracujeme na vytváření bodového systému, který by hodnotil celkový příspěvek firmy do utváření trvalého míru," popisuje.

Toho se ale podle něj nedá dosáhnout pouhým zastavením konfliktů. "Pokud se zbavíte násilí, zbude svět plný lhostejných jedinců," míní vědec, který rozlišuje dva druhy míru. Zatímco negativní mír je podle něj pouhou nepřítomností konfliktů, pozitivní mír je dlouhodobě udržitelný stav, plný vzájemných a pozitivních interakcí mezi lidmi. Za hlavního mesiáše míru označuje nová interaktivní média. "Nabízejí vše, co je k míru třeba: vzájemné uvědomění a pozornost, společnou komunikaci, koordinaci a ve výsledku dlouhodobou spolupráci," říká.

Interaktivní technologie mají podle vědce na psychiku lidí mnohem větší dopad, než tomu bylo u tradičních médií. Nejde ale vždy o pozitivní proměnu. "Po tom, co byl v roce 2007 uveden první iPhone na trh, zaznamenaly pojišťovny vyšší úmrtnost při autonehodách majitelů této značky chytrých telefonů," uvádí příklad rušivého vlivu současných technologií na náš život. Dají se podle něj využít jak ve prospěch míru, tak i pro jeho ohrožení.

"Příkladem je fenomén terorismu, který těží z mediálního šíření násilí a teroru," popisuje odvrácenou stránku.

Zachrání nás byznys?

Mezi nejmocnější spouštěče konfliktů patří podle Nelsona rozdíly mezi skupinami. Sám vyrůstal v rodině křesťanských misionářů, kteří měli v Papui-Nové Guineji za úkol šířit Bibli do jiných jazyků. V prostředí spolupracovali příslušníci různých křesťanských konfesí. Poté, co se ve svých 18 letech přestěhoval do civilizace, překvapila ho míra násilí způsobená soubojem různých odvětví křesťanství. Přitom založení různých náboženských skupin byl pokus o předcházení konfliktu.

"Seskupení podobně smýšlejících lidí je strategie, která sice umožňuje dosáhnout většího vnitřního míru, a to díky stejnorodosti skupiny. Způsobuje ovšem mnohem silnější konflikt při střetu s jinou skupinou," vysvětluje vědec, jenž  spolupracuje jak s firmami, tak s vládami. V rámci projektu "Manor Lab", který probíhá v texaském městečku Manor, například testuje, jak mohou technologie pomoct v řešení lokálních problémů a zvýšit spolupráci občanů a místní samosprávy.  

"Dnešní obchodní společnosti mají mnohem větší vliv na utváření míru než diplomatické mise, vlády nebo neziskový sektor," konstatuje. Důvodem je podle něj to, že firmy mají mnohem vyšší rozpočty a zdroje oproti neziskovým organizacím i některým státům. Přestože má byznys velký potenciál v přispění k míru, nevyužívá jej naplno. "Důvod, proč firmy do míru neinvestují, je jednoduchý – zatímco z konfliktů se dá těžit, investice do míru je dnes nenávratná," domnívá se.

Výzkumník říká, že některé firmy do míru investují už dnes, například svými kampaněmi proti xenofobii. Analýza dat umožňuje firmám bojovat s předsudky a předcházet některým konfliktům. Například Uberu se díky rozboru dat povedlo identifikovat chování založené na rasových a náboženských předsudcích u svých uživatelů, a to vůči muslimským řidičům.

"Projevovalo se to tím, že si zákazníci objednali auto, a když zjistili, že se jedná o muslimského řidiče, tak objednávku zrušili a vzápětí si objednali další auto," popisuje Nelson příklad, který se odehrál před několika lety. Vedení firmy se rozhodlo změnit vzhled aplikace tak, aby popis obsahoval jen křestní jméno a fotografie byla menší. Podobně zasáhlo i Airbnb, když společnost odhalila, že uživatelé odmítají pronajímat své pokoje homosexuálům.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru