Flexibilním typem práce se v rozvinutých zemích aktuálně živí 10 až 15 procent populace v produktivním věku, zhruba další desetina ji pak využívá alespoň částečně. Zjistila to nová studie personální agentury Adecco a společnosti LinkedIn, která byla zpracována v loňském roce. Zahrnovala průzkum, kterého se zúčastnilo přes sto tisíc relevantních spolupracovníků společnosti Adecco Group ve 38 zemích a analýzou údajů od čtyř milionů uživatelů sociální sítě LinkedIn pracujících externě. Hodnotila data těchto uživatelů z hlediska demografie, profesního a akademického pozadí, schopností a aktivity v rámci této platformy, ale dívala se i na jejich profesní ambice, o kterých byly získány informace v rámci každoročního členského průzkumu LiknedIn pod názvem "LinkedIn Global Talent Trends".

Mladí chtějí pracovat externě

V posledních letech došlo podle studie OECD k více než patnáctinásobnému navýšení globálního počtu nezávislých pracovníků, kterých v současnosti v Evropě a USA působí přes 15 milionů. "Tato proměna by se nikdy neuskutečnila bez rozvoje digitálních technologií, které velmi dobře plní potřeby krátkodobého zaměstnávání a fungují jako médium pro jejich zprostředkování," komentuje vznik nové kategorie zaměstnanců Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.

Zhruba 73 procent z nich má vyšší vzdělání než uživatelé, kteří upřednostňují dlouhodobé plné úvazky, a absolutní většina, 91 procent, se nachází mezi středem a závěrem své kariéry. Jedná se o odborné konzultanty z různých oborů, agenturní pracovníky či živnostníky s víceletými zkušenostmi. "Zatímco mezi nejflexibilnějšími obory vede dnes IT, v budoucnu se stejně silný trend čeká i v marketingu nebo personalistice," předvídá Wysoglad další vývoj.

Trend zvýšeného zájmu o externí práci se ukazuje i u nastupující generace. Téměř polovina mladých lidí, kteří pracují na plný pracovní úvazek nebo zatím práci nemají, zvažuje podle výsledku kvalitativní studie přechod právě k flexibilní formě zaměstnání. Celých 82 procent mladých účastníků průzkumu, kteří se nezávislou formou práce již aktuálně živí, pak uvedlo, že se tak chtělo živit vždy.

Je flexibilita nebezpečí, nebo výhoda?

Podle dalšího zjištění studie postupují externí pracovníci ve své kariéře na vyšší pozice dříve než lidé ze stejného oboru s tradičním plným úvazkem, a to v průměru o jeden rok. Rychlejší kariérní postup takzvaných externistů se dá vysvětlit několika důvody. Na jedné straně získává tento typ pracovníků víc různorodých zkušeností, protože pracují na vyšším počtu a více typech projektů. Další důvod souvisí s větší důvěrou, kterou vůči nim zaměstnavatelé mají. "Je nesmírně těžké pracovat v režimu svobodné pracovní doby, vyžaduje to sebedisciplínu," popisuje zkoušku, kterou prochází každý externista.

Zatímco mezi pozitivní stránky patří podle Wysoglada vyšší výkonnost, větší seberealizace a rychlejší kariérní postup, flexibilní poměry mají i svou odvrácenou stránku jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. Z hlediska zaměstnance jde o větší nestabilitu a nižší sociální jistoty. "Obzvlášť rizikovým může být odchod na mateřskou, budoucí matka tak nemá příslib zaměstnání po svém návratu do pracovního života," upozorňuje Wysoglad. Na druhou stranu dodává, že flexibilita umožňuje ženám návrat do práce téměř hned po porodu.

Za potenciální nebezpečí pro zaměstnavatele označuje ředitel možný únik know-how a bezpečnost dat. Vzdálena spolupráce se také může odrážet na slabší týmové soudržnosti a nižší kreativitě. V neposlední řade vidí Wysoglad překážku pro rozšíření flexibilních úvazků i v české legislativě. "Například s brigádníkem v Česku podepisujeme pět až deset papírů. V rámci Itálie to jsou ve standardních případech jen dva dokumenty," konstatuje.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru