Východní partnerství je projekt iniciovaný Evropskou unií v roce 2009 v rámci evropské politiky sousedství. Jeho cílem je těsnější spolupráce unie se šesti státy východní Evropy a Kavkazu (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina).

Základem Východního partnerství je vytvoření podmínek pro politické sblížení a další hospodářskou integraci mezi EU a jejími šesti partnerskými zeměmi. Má dvě dimenze: bilaterální a multilaterální. V rámci bilaterálního rozměru Evropská unie jedná s některými zeměmi Východního partnerství o asociačních dohodách (dohodách o přidružení) a též o prohloubených a komplexních dohodách o volném obchodu mezi EU a danými zeměmi. Asociační dohody mají za úkol přinést kromě prohloubení politického a sektorového dialogu s EU právní závazek dané země pracovat na reformách a přiblížení národní a evropské legislativy. Posílena by měla být též spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Dohody o zónách volného obchodu by pak měly odstranit většinu omezení vzájemného obchodu.

V některých zemích došlo rovněž k pokroku ve vízové oblasti, konkrétně prostřednictvím jednání vybraných zemí o vízové facilitaci (zjednodušení vízového režimu s EU), případně dialogu o vízové liberalizaci, tedy krocích směrem k bezvízovému styku s EU. Největšího pokroku v této oblasti dosáhly prozatím Moldavsko, Gruzie a následně i Ukrajina.

Multilaterální spolupráce v rámci Východního partnerství probíhá ve čtyřech tematických platformách, pod kterými se uskutečňuje několik vlajkových iniciativ projektu: Demokracie, dobré vládnutí a stabilita, Hospodářská integrace a sbližování s politikami EU, Energetická bezpečnost a Kontakty mezi lidmi.

Ekonomická dimenze projektu

Stěžejní dohodu pro rámec ekonomických vztahů představuje pro země Východního partnerství tzv. DCFTA neboli Hluboká a komplexní zóna volného obchodu (anglicky Deep and Comprehensive Free Trade Area). DCFTA představuje zónu volného obchodu vytvořenou mezi Evropskou unií a prozatím třemi státy Východního partnerství, které ratifikovaly asociační dohodu s EU − těmi jsou Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Úkolem DCFTA je postupné sbližování jejich trhů s trhem unie a umožnění hlubší hospodářské spolupráce a integrace s ní.

Obchod zemí DCFTA s nejvýznamnějšími partnery

DCFTA umožňuje asociovaným státům čtyři svobody: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu na Evropském jednotném trhu. Volný pohyb osob je však umožněn pouze v podobě krátkodobých bezvízových návštěv, neboť volný pohyb pracovníků je určen pouze pro členské státy. DCFTA je příkladem integrace zemí, které nejsou členy Evropského hospodářského prostoru, do Evropského jednotného trhu.

DCFTA zamíchala pořadím obchodních partnerů

Uzavření asociačních dohod a DCFTA s Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou přeměnilo poměrně významně orientaci těchto zemí z Východu na Západ. Největší rozdíl je patrný zejména u Moldavska, kde se v roce 2013 pohyboval celkový obchod se zeměmi Společenství nezávislých států (SNS) na 55 procentech a zeměmi EU zhruba na 40 procentech. V roce 2016 se však celkový obchod změnil ve prospěch EU, a to na 65 procent. Podobně je tomu také u Ukrajiny, přestože zapojení Ukrajiny do mezinárodního obchodu se výrazně snížilo kvůli vojenskému konfliktu vyvolanému anexí Krymu v letech 2013−2014.

Bez ohledu na skutečnost, že EU je hlavním obchodním partnerem zemí Východního partnerství (s výjimkou Běloruska, pro které jím je Rusko), Společenství nezávislých států setrvává v pozici významného partnera, ať už exportního, nebo importního. Tento fakt odráží vysokou míru vzájemné ekonomické závislosti mezi republikami bývalého Sovětského svazu; navzdory přeorientování obchodu, jež bezesporu díky DCFTA proběhlo. Význam zemí SNS lze částečně vysvětlit geografickou blízkostí.

Export a import zemí Východního partnerství v rámci EU a zemí SNS

Ukrajina hraje pozoruhodnou roli, pokud jde o dovoz a vývoz dalších dvou partnerských zemí DCFTA. Figuruje v první desítce obchodních partnerů obou zemí a zdá se, že je o něco důležitější pro Moldavsko než pro Gruzii. Významnější úloha Ukrajiny pro ostatní dvě země by neměla být překvapením vzhledem k její velikosti a ekonomickému potenciálu. Užší spolupráci těchto zemí lze připisovat také společné organizaci pro demokratický a ekonomický rozvoj GUAM, jejímiž členy jsou právě Gruzie, Ukrajina, Moldavsko a navíc také Ázerbájdžán.

Jak dohody ovlivňují byznys

Jak už jsme zmínili dříve, DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU na jedné a Moldavskem, Gruzií a Ukrajinou na druhé straně, a odstraňuje tak dovozní cla pro většinu zboží. Důležitou součástí DCFTA je sladění zákonů souvisejících s obchodem s vybranými legislativními akty EU, což se týká mimo jiné také sanitárních a fytosanitárních norem unie. Pokrok v této oblasti je ovšem prozatím velmi skromný. Hlavní výzvou je i v tomto případě slabá institucionální kapacita na implementaci nových regulí a směrnic. Druhotným problémem bývá kromě toho třeba zastaralé vybavení laboratoří a nedostatek testovacích souprav, což ve svém důsledku znemožňuje například export živočišné produkce na trhy EU.

Podnikatelé na obou stranách dosud jen málo využili příležitostí, které jim DCFTA přináší. Je proto naprosto nezbytné zvýšit povědomí veřejnosti o jejich výhodách a také o závazcích, jež pro partnerské země z podpisu asociačních dohod s EU plynou. Je třeba nastartovat programy zaměřené na podporu místních výrobců, tak aby byli schopni splnit příslušné požadavky, regulace a standardy EU. Legislativu unie je přitom nezbytné implementovat na místní realitu. Navíc bez patřičného informování exportérů o nových příležitostech a bez podpory českých firem na tamních trzích přetrvává riziko, že se České republice nepodaří potenciálu těchto dohod plně využít.

MPO podporuje aktivity českých firem

Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje snahy zemí Východního partnerství o úspěšnou implementaci DCFTA a její aplikaci v praxi. Se šesticí států se na bilaterální úrovni setkáváme pravidelně na Mezivládních a Smíšených komisích, které fungují na základě dohod o hospodářské spolupráci. Komise je jednou z nejdůležitějších platforem pro podporu projektů českých podnikatelů, ať jde o vývoz nebo investice, a pomáhá nejen při podpoře konkrétních projektů, ale identifikuje také nové možnosti spolupráce v různých oblastech.

Obchod zemí DCFTA s nejvýznamnějšími partnery

Export a import zemí Východního partnerství v rámci EU a zemí SNS